DVD

Z WikiKnihovna
The printable version is no longer supported and may have rendering errors. Please update your browser bookmarks and please use the default browser print function instead.

Autor: Martina Volavková

Klíčová slova: DVD, kapacita, struktura, formát, zápis

Synonyma: digitální optický datový nosič

Související pojmy:

nadřazené - datový nosič, data

podřazené - kapacita, zápis na DVD, DVD-audio, DVD-video

Charakteristika

Zkratka DVD znamená Digital Versatile Disc (česky digitální víceúčelový disk), tento název vystihuje široké možnosti využití. Později se rozšířil i název Digital Video Disc. Jedním z kritérií při vývoji DVD byla kompatibilita s kompaktním diskem (CD), takže pro běžného uživatele jsou na první pohled k nerozeznání. Rozměry média zůstaly zachovány, průměr je 12 cm, tloušťka 1,2 mm. Data jsou uložena v prohlubních ve spirálovitých stopách, stejně jako u CD. [1]

Vznik DVD

DVD vzniklo jako výsledek snahy rozšířit možnosti CD. Na začátku byl souboj firem Matsushita Electric, Toshiba, Time a Warne, které bojovaly za formát Super Disk (SD) proti firmám Sony a Philips a jejich Multimedia CD (MMCD). Firmy se mezi sebou nedokázaly dohodnout, takže museli zasáhnout zástupci z počítačového průmyslu a založit DVD Konsorcium, jehož cílem bylo sjednotit technologii a vymyslet univerzální formát. První univerzální formát vznikl v roce 1995, který ale firmy Microsoft, IBM, Intel a Apple nepodpořily. Následně vzniká DVD Fórum a roku 1996 vzniká standard DVD. Ve stejném roce je uvedeno na trh v Japonsku, o rok později se rozšířilo do zbytku světa. [2]

Struktura DVD

Cílem při vývoji DVD bylo vyvinout médium s větší kapacitou než u CD, zároveň musela být zachována odolnost proti vnějším nepříznivým vlivům. Proto došlo k rozdělení polykarbonátové nosné vrstvy na dvě části o tloušťce 0,6 mm. Mezi nimi se nachází jedna nebo dvě datové vrstvy a jednostranná nebo oboustranná reflexní vrstva. Pro srovnání kompaktní disky mají pouze jednu nosnou vrstvu o tloušťce 1,2 mm. Nevýhodou této změny je, že datová vrstva může být snadněji poškozena poškrábáním nebo nečistotami. [3]

Kapacita DVD

Jak již bylo uvedeno, data jsou uložena v prohlubních ve spirálovitých stopách. Zmenšením prohlubní a zkrácením vzdáleností mezi jednotlivými stopami došlo ke zvětšení kapacity DVD až na sedminásobek. Oproti CD se vzdálenost mezi osou stopy snížila z hodnoty 1,6 mikronu na 0,74 mikronu, délka pitu (slouží k záznamu změn mezi sekvencemi bitů s hodnotami nula a jedna) se zmenšila z 0,972 na 0,4 mikronu. U DVD se také zvětšila plocha, na kterou jsou informace zapisovány, na hodnotu 87,6 cm2, což je o 1,6 cm2 více než u CD. Dohromady s dalšími změnami došlo k téměř sedminásobnému zvýšení kapacity média na 4,7 GB oproti původní hodnotě 650MB. Současně se změnou záznamu muselo dojít ke změně v optické mechanice. Největší změnou je zmenšení vlnové délky na 650 nm (červené světlo) z původních 780 nm a složitější zaostřování laserového paprsku. [4]

Formáty DVD

DVD – video – využívá se k záznamu audiovizuálních dat (obvykle filmů). DVD – audio – tato norma byla specifikována v roce 1998. Cílem je poslech hudby v nejvyšší kvalitě a s maximální bezpečností, takže je zde ještě více kladen důraz na ochranu proti kopírování a ochranu autorských práv. [5]

Zápis na DVD

Technologie DVD má několik standardů pro zápis. Obecně existuje jeden standard pro zápis a další pro přepis.

• DVD-R – na disk lze vypálit pouze jednou do stejné oblasti. Kapacita disku je 4,7 GB, při využití obou stran disku můžeme získat kapacitu až 9,4 GB. Výhodou je nízká cena.

• DVD+R – má vysokou kompatibilitu (nejen se stolními přehrávači DVD)a nízkou cenu

• DVD-RAM – přepisovatelný formát, technologie je založena na změně fáze. Materiál záznamové vrstvy je zahříván na 500-700°C až do zkapalnění, poté přechází do amorfního stavu. V případě mazání se vrstva zahřívá na teplotu 200°C a ochlazováním přechází do krystalického stavu. Takto může být DVD-RAM přepsáno až 100 000x.Velkou nevýhodou je citlivost na nečistoty.

• DVD-RW – k zápisu využívá stejný princip jako DVD-RAM – látka je účinkem laseru přeměňována na stav amorfní nebo krystalický. Kvalitní médium DVD-RW může být přepsáno zhruba 1000x.

• DVD+RW – důraz je kladem na úschovu dat, výhodou je velká pružnost zápisu. [6]

Poznámky

  1. KUČERA, J. Historie DVD [online]. 2003. [cit. 2012-11-23]. Dostupné z: <http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xkrajic1.htm>.
  2. History of DVD development and birth of the DVD Forum. PCTechGuide.com. [online]. [cit. 2012-11-23]. Dostupné z: <http://www.pctechguide.com/dvd/history-of-dvd-development-and-birth-of-the-dvd-forum>.
  3. TIŠNOVSKÝ, P. Následovníci kompaktních disků: DVD. [online]. 2008. [cit. 2012-11-23]. Dostupné z: <http://www.root.cz/clanky/nasledovnici-kompaktnich-disku-dvd/>.
  4. TIŠNOVSKÝ, P. Následovníci kompaktních disků: DVD. [online]. 2008. [cit. 2012-11-23]. Dostupné z: <http://www.root.cz/clanky/nasledovnici-kompaktnich-disku-dvd/>.
  5. KUČERA, J. Historie DVD [online]. 2003. [cit. 2012-11-23]. Dostupné z: <http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xkrajic1.htm>.
  6. DEDEK, J. Vše o DVD – část první: Co byste měli vědět, než se pustíte do vypalování. PCTuning.cz [online]. 2004. [cit. 2012-11-23]. ISSN 1214-0201. Dostupné z: <http://pctuning.tyden.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=4237&Itemid=46>.

Použitá literatura