Copyright

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Petr Hejtmánek

Klíčová slova: autor, právo, dílo, zákon

Synonyma: autorské právo

Související pojmy:

nadřazené - duševní vlastnictví
podřazené - kolektivní správce práv autorů


Charakteristiky

Pro anglické slovo „copyright“ se nejčastěji v překladu používá termín „autorské právo“. Samotné slovo copyright je pak slovníkem cizích slov vykládáno jako „doložka o výhradě autorského práva“.[1]

Boháček a Jakl pak ve své knize o této problematice vysvětlují pojem autorské právo takto. „"Jde o odvětví práva, které popisuje nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory apod. na ochranu před nespravedlivým využíváním jejich tvorby. Prostřednictvím autorského práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout o některých aspektech využívání jejich děl. Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví.“[2]

Copyright má i vlastní mezinárodní značku "C" v kroužku, ta ovšem není nijak zákonem vyžadována a autorské právo se na dílo vztahuje i bez ní.

Copyright, autorské právo ČR v mezinárodním kontextu

Speciální útvar Ministerstva kultury, který se zabývá autorským právem, uvádí některá historická data z vývoje řešení autorskoprávních vztahů. „Mezinárodně právní závazky ČR související s danou problematikou vyplývají především z Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, ve znění Pařížské revize z roku 1971 (dále jen "Bernská úmluva"), ze Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském z roku 1996 (dále jen "Smlouva SODV o právu autorském") a dále ze směrnic Evropského společenství, a to zejména ze směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (dále jen "Směrnice o informační společnosti") a ze směrnice 92/1001EHS o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským, v platném znění.“ [3] Někdejší Československo Bernskou úmluvu ratifikovalo a od šedesátých let dvacátého století ji i se všemi pozdějšími úpravami a souvisejícími směrnicemi uplatňuje. Bernská úmluva byla mnohokrát měněna a doplňována. Některými z podstatných bodů této úmluvy jsou automatický vznik autorského práva při vzniku díla, které se tak nemusí nikde registrovat. Vyžadování takovéto registrace dokonce zakazuje.

Na co a na koho se copyright nevztahuje

Výjimky na straně uživatele

V autorském právu existují případy, kdy se na jednání uživatele díla autorské právo nevztahuje. Například: „do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení, zhotoví-li rozmnoženinu díla pro své archivní a konzervační účely.“ [4]

Další výjimka se vztahuje například na zdravotní postižení. „(..)zdravotně postižený zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jeho zdravotním postižením.“ [5]

Výjimky na straně díla

Různé způsoby aplikace autorského zákona mohou nastavovat sami autoři/vlastníci autorských práv k dílu vydáním díla pod konkrétní mezinárodní licencí. Dvě licence jako příklad:

GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“)

Je to licence která je zdarma, umožňuje díla měnit i bez vědomí autora, zaručuje ale právo na využití i díla oproti původnímu změněného a to zdarma pro všechny bez rozdílu. Vlastně se jakoby dědí z předchozí verze díla na následující.

Sami autoři vyjadřují své záměry, proč GNU GPL, v prohlášení k licenci: „Licence pro většinu softwaru a další praktická díla jsou navrženy tak, aby vám odebírali právo svobodného sdílení a úprav daného díla. V kontrastu s tím hodlá GNU General Public License zaručit vaši svobodu sdílet a měnit všechny verze programu - aby zajistil, že zůstane software svobodný pro všechny jeho uživatele. My, nadace Free Software Foundation, používáme GNU General Public License pro většinu našeho software, což platí i pro kterékoliv jiné dílo realizované touto cestou jeho autorem. Stejně tak i vy ji můžete aplikovat na své programy.“ [6]

BSD licence BSD licence je mnohými považována za jednu z nejsvobodnějších. Zejména proto, že je velmi jednoduchá, stačí uvést jméno autora, licenci a zříci se dalších práv. Licence není kompatibilní s GPL. Existují dvě varianty: -original BSD (někdy nazývána také 4-clause BSD licence -modified BSD (zjednodušená verze)

Stránky projektu GNU však varují před užitím BSD licence kvůli spornému dodatku o reklamě a dopručují použít namísto originální verze verzi modifikovanou. Proti využití softwaru vydaného pod originální licencí lidé z GNU však nic nenamítají.[7]

Server Linuxinfo shrnuje stručně vznik BSD licence: „BSD licence je třída extrémně jednoduché a velmi liberální licence na počítačový software, která byla původně vyvinuta na University of California v Berkeley (UCB). Byla poprvé použita v roce 1980 pro Berkeley Source Distribution (BSD), což je známé také jako BSD UNIX, tedy vylepšená verze původního operačního systému UNIX, který byl poprvé napsán v roce 1969 Kenem Thompsonem z Bellových laboratoří.“ [8]

Volná díla Existují také díla, která jsou volně použitelná kýmkoliv na světe bez povinnosti za jejich užití jakkoliv platit. To jsou například ta díla, která existují již déle než 70 let po autorově smrti. Jako příklad lze jmenovat dílo Bedřicha Smetany. Je ovšem důležité, že se jedná o práva pouze na dílo, nikoliv již na hotovou realizaci například na nosiči CD. V současnosti však bojují jisté zájmové skupiny o prolomení a navýšení této hranice, z čehož by většinou neměli prospěch autorovi dědicové, ale společnosti, jež hromadně skupují práva k dílům, třeba při jejich vydání. (bez odkoupení práv dílo nevydají)

Veřejný "Manifest o volných dílech" je popisuje takto: „Volná díla, tak jak je chápeme, jsou bohatstvím, jež je prosto překážek přístupu či opakovanému užití, která jsou obvykle spojena s autorskoprávní ochranou, ať proto, že uplynula doba trvání autorských práv k dílu, nebo proto, že se nositelé práv rozhodli tyto překážky odstranit.“ [9]

Kolektivní správci

Kolektivní správce je organizace, která zastupuje skupinu tvůrců a vykonává za ně autorské právo, v němž je zastupuje. Její činnost povoluje stát.

Někteří kolektivní správci se sídlem na území České republiky:

DILIA – DIvadelní, LIterární a Audiovizuální agentura

OSA – Ochranný Svaz Autorský pro práva k dílům hudebním

INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů

OOA-S – Ochranná Organizace Autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl

GESTOR – Ochranný svaz autorský

Další subjekty působící v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví:

Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI ČR), Národní skupina České republiky (ČNS IFPI)

Česká protipirátská unie (ČPU); dříve Unie videodistributorů

Asociace provozovatelů kopírovacích služeb (APKS)

(Seznamy přejaty ze serveru Businessinfo.cz) [10]

Použitá literatura

  1. Slovník cizích slov [online]. c2005-2010 [cit. 2011-01-03]. Copyright. Dostupné z WWW: <http://www.slovnik-cizich-slov.cz/?q=copyright&typ=0>.
  2. BOHÁČEK, Martin; JAKL, Ladislav. Právo duševního vlastnictví. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 324 s. ISBN 8024504634.
  3. Samostatné oddělení autorského práva Ministerstva kultury. NK informace pro knihovny [online]. 26.04.2007 [cit. 2011-01-03]. Stanovisko Samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury k právnímu názoru odboru legislativního a právního Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k aplikaci § 47b zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. Dostupné z WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Stanovisko111_98.htm>.
  4. Autorské právo a knihovny [online]. 2010 [cit. 2011-01-03]. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Dostupné z WWW: <http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm>.
  5. Částka 36. Sbírka zákonů Česká republika [online]. 12.5.2000, 121-124, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb036-00.pdf>.
  6. Free software foundation, Inc. GNU operating system [online]. Version 3. Boston : 2007, 2010/12/06 [cit. 2011-01-28]. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE. Dostupné z WWW: <http://www.gnu.org/licenses/gpl.html>.
  7. Free Software Foundation, Inc. GNU operating system [online]. c2010, 2001-01-24 [cit. 2011-02-02]. Various Licenses and Comments about Them. Dostupné z WWW: <http://www.gnu.org/licenses/license-list.html>.
  8. The Linux Information Project. Linfo [online]. 2004-04-19, 2005-04-22 [cit. 2011-01-28]. BSD License Definition. Dostupné z WWW: <http://www.linfo.org/bsdlicense.html>.
  9. NK informace pro knihovny [online]. 2008 [cit. 2011-01-03]. Manifest o volných dílech. Dostupné z WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/autZak/Public_Domain_Manifesto_html_en.pdf>.
  10. Businessinfo.cz. Businessinfo [online]. 30.1.2007 [cit. 2011-01-03]. Přehled kolektivních správců autorských děl . Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravo-dusevniho-vlastnictvi/prehled-kolektiv-spravcu-autorskych-del/1000874/42745/>.