Citační analýza

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Antonín Pokorný

Klíčová slova: bibliometrie, vědecké informace, mapování vědy, citace

Synonyma:

Související pojmy:

Definice:

Databáze TDKIV definuje citační analýzu jako:

"Matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. Jako aplikovaná metoda má citační analýza význam pro optimalizaci informačních toků a pro profilování knihovních fondů; je také základem citačního mapování vědy pomocí konstrukce citační sítě."[1]

Jinými slovy se jedná o sledování cesty, která začíná u autora konkrétního článku a pokračuje k autorům, kteří tento článek citovali. Z množství citací se následně usuzují další údaje jako například kvalita a důležitost článku a periodika, ve kterém vyšel.

Stručná historie

U zrodu citační analýzy stál Eugen Garfield (* 16. září 1925), zakladatel bibliometrie a scientometrie, který v roce 1955 publikoval článek A New Dimension in Documentation through Association of Ideas, ve které navrhl systematické citační indexování a tvorbu citačních rejstříků, ze kterých citační analýza vychází. V roce 1963 publikoval první citační rejstřík Science Citation Index (SCI). Rejstřík tehdy zahrnoval asi 1,3 miliónů citací z 613 časopisů publikovaných v roce 1961 ve 28 zemích. Od 70. let dvacátého století začaly postupně vycházet další samostatné citační rejstříky pro sociální a humanitní vědy i umění. [2]

Cíle citační analýzy

Citační analýza zjišťuje následující údaje:

  • "Které prameny jsou v dokumentu citovány
  • Ve kterých dokumentech je pramen citován
  • Které dokumenty jsou citovány hodně/málo/vůbec
  • Které citace se objevují často spolu
  • Kteří autoři se objevují často spolu/se navzájem citují
  • Které prameny jsou klíčové pro určitý obor/téma" [3]

Jak již bylo naznačeno výše, lze z těchto údajů následně sestavit obraz konkrétního vědního oboru. Tedy které časopisy, články a autoři tvoří jádro oboru, odkud kam směřují informační toky apod. Sledování těchto údajů je důležité zejména pro udržení přehledu o oboru, tedy o aktuálních otázkách, které zkoumá, o autorech, kteří v oboru publikují, nebo o prováznoasti jednotlivých podoborů. Kvalita autorů a periodik zjištěná citační analýzou se také velice často promítá v jejich finančním ohodnocení.


Problémy citační analýzy

Výstupem z citační analýzy jsou kvantifikované údaje, ze kterých je odvozována kvalita (zdrojů, autorů). Tyto údaje ovšem nemusí spolu nutně souhlasit. Nejznámějším ukazatelem je Impact Factor, který je součástí databáze SCI. Tento ukazatel je často kritizován a to hned z několik důvodů. Jedná se především o to, že zvýhodňuje multioborové časopisy a také obory, které se rychle vyvíjejí (IF je v databázi udáván zpětně za dva a pět let). Problémem při stanovování IF jsou také autocitace, kdy autor odkazuje na vlastní práce a dále pak vzájemná citační podpora kolegů.[4]

Tyto nevýhody částečně kompenzuje v poslední době stále populárnější h-index. I ten má ovšem svá slabá místa, jako například to, že jeden autor může dosáhnout vyššího h-idnexu spoluautorstvím na velkém množství článků, než druhý, který sice nepíše menší počet článků, ovšem sám. [5]

Citační mapování

S citační nalýzou úzce souvisí i pojem citační mapování, což je v podstatě vizualizace citační analýzy. Výsledkem citačního mapování je grafické znázornění citačních vazeb. Nástroje pro vytváření citačních map existuje několik. Jedním z nejznámějších je HistCite, který vytvořil samotný Eugen Garfield. Momentálně zřejmě nejvyužívanější nástroj pro vytváření citačních map je vytvořen firmou Thomson Reuters, a který je od roku 2008 začleněn přímo do databáze Web of Knowledge

Použité zdroje

[1] Švejda, Jan. citační analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-06-10]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000347&local_base=KTD>.

[2] ŠEBELOVÁ, Iva. Význam citačních rejstříků pro vyhledávání dokumentů : Web of Science a Scopus. Brno, 2008. 119 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, . Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/th/64913/ff_m/>.

[3] POTOMKOVÁ, Jarmila. Bibliometrie pro měření kvality inforamcí. [prezentace]. Olomouc: Knihovna Lékařská fakulty UP. Dostupné z WWW: <http://www.knihovna.upol.cz/fileadmin/user_upload/LF/IC/biblioPrezentaceKonecnaVerze.ppt>

[4] CIKÁNKOVÁ, J. Impact factor – klady a zápory využití citační analýzy. EKO VIS MZP. Informační zpravodaj [online]. 2002, roč. 12, č. 3-4 [cit. 10. listopadu 2007]. Dostupné z World Wide Web: <http://www.env.cz/ris/vis-edice.nsf/0/7a454170ace2d792c1256d18006273e5?OpenDocument >.

[5] HIRSCH, J.E. An index to quantify an individual’s scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2005, vol. 102, no. 46, s. 16569-16572. Dostupný také z WWW: <http://www.pnas.org/content/102/46/16569.full>. ISSN 1091-6490.