Christine L. Borgman

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Christine L. Brogman je významná americká vědkyně na poli informační vědy(*1951).


Život

Christine Borgman se narodila v roce 1951 v Detroitu. Její otec byl knihovník ve zdejší univerzitní knihovně. Nejprve studovala matematiku, poté magisterské studium knihovnictví a informačních věd. Počátkem sedmdesátých let si začala uvědomovat, že knihovny budou potřebovat pracovníky a velkým technickým zázemím pro vybudování informačních systémů. V dalších letech se podílela na navržení a vytvoření prvního online systému digitálních knihoven. Potom se přestěhovala do Dallasu, kde se stala systémovou analytičkou pro veřejnou knihovnu a vytvořila zde první online katalog. Na začátku osmdesátých let přichází na Stanfordskou univerzitu, aby se zde věnovala své doktorské práci. V roce 1983 přišla do UCLA a začala zde pracovat na výzkumu o informačním chování.
V současné době žije v Los Angeles, kde je profesorkou v oblasti informačních studií na Graduate School of Education and Information Studies, University of California. Předtím byla hostující vědkyní na Oxford Internet Institute (Oxford University), Loughborough University, hostující profesorkou Fulbright na univerzitě ekonomických věd v Budapešti a Eötvös Loránd University, a odborncí v Rockefellerově studijní nadaci a konferenčním centru v Bellagiu v Itálii. Christine Borgman je členkou amerického sdružení pro povýšení vědy. Její výzkumné zájmy zahrnují digitální knihovny, vyhledávání informací, získávání informací, informační politiku, infrastrukturu a interakci člověk-počítač, ale nejlépe je známá pro její práci v odborné komunikaci, vědeckých informacích, a bibliometrii. Christine Borgman je autorkou více než 200 publikací v oblasti informačních studií, informatiky a komunikace.


Získané tituly:

  • Ph.D. v oblasti komunikace ze Stanfordské Univerzity
  • Master of Library Science z University of Pittsburgh
  • B.A. z matematiky z Michigan State University.


Práce

Christine L. Borgmanová je děkankou a profesorkou Informačních studií na UCLA[1].
Její výzkumy zahrnují především digitální knihovny, vyhledávání informací, informační politiku, infrastrukturu a interakci člověk – počítač, avšak nejznámější je pro práci v odborné komunikaci, vědeckých informacích a bibliometrii [2]. Také je hlavním výzkumníkem Center of Embedded Network Sensing (CENS), National Science Foundtaion (NSF) a Technology Center, kde provádí zpracování dat, která získala při výzkumu. Předsedala Task Force on Cyberlearning for the NSF, jejíž zpráva Fostering Learning in the Networked World byla zveřejněna v červenci 2008. Profesorka Borgmanová je členkou American Association for the Advancement of Science (AAAS). Mezinárodní činnosti profesorky Borgmanové zahrnují příspěvky hostujícího vědce na Oxford Internet Institute, hostujícího profesora v rámci Fulbright [3]na University of Economic Sciecne (dnes: Corvinus University of Budapest) a Eotvos Lorand University v Budapešti a hostujícího profesora v Department of Information Science na Loughborough University. Je členkou redakční rady Journal of the American Society for Information Science & Technology, The Information Society, Journal of Digital Information, International Journal of Digital Curation[4] , Information Research a Journal of Library & Information Science Research. Předchozí redakční rada zahrnovala služby jako Annual Review of Information Science and Technology, Journal of Computer-Mediated Communication, Journal of Communication Research, Journal of Computer-Supported Cooperative Work and the Journal of Documentation. Byla předsedou First Joint Conference on Digital Libraries a pracovala na výborovém programu pro The International Conference on Asian Digital Libraries, the Joint Conference on Digital Libraries, the European Conference on Digital Libraries, American Society for Information Science and Technology, a Conceptions of Library and Information Science (COLIS) conferences. Profesorka Borgmanová je častým řečníkem na konferencích a na univerzitních událostech. Její hlavní myšlenky a plenární[5] prezentace v roce 2009 zahrnují Digital Humanities Conference, Joint Conference on Digital Libraries, 40th Anniversary Conference of the Open University, Marschak Lecture, UCLA, Kanazawa Institute International Seminar on Libraries. Borgmanová vystupuje na dalších vyžádaných jednáních na Oxford University, Harvard University, Columbia University, University of Pittsburgh, a Michigan State University.


Výzkumné zájmy
Současný výzkum Borgmanové je zaměřen na dvě oblasti. Jednou z nich je empirický výzkum zaměřený na vytváření, používání a správu vědeckých dat a jejich důsledky pro vědeckou politiku. Tento výzkum je spojen s Center for Embedded Networked Sensing. Jak se vzdělanost ve všech oborech stává více datově náročnou a spolupracující, schopnost sdílet a porovnávat data se stává stále více zásadní. Data jsou stále více vnímána jako produkty samy o sobě a jako cenné formy vědeckého kapitálu. Její výzkum se zabývá vlastnostmi dat, sdílením dat, datovou politikou a datovou architekturou. Cílem je aplikovat poznatky z vědeckých postupů do návrhů sběru dat a nástrojů pro správu, navrhování a politiku informačních služeb pro výzkum a vzdělávání. Empirický výzkum na vědeckých údajích je jedním z mnoha vstupů do druhé oblasti zájmu, což je analytická práce na měnící se povahu vzdělanosti v prostředí všudypřítomných počítačových sítí a digitálních informací. Tyto hrozby jsou napsány v poslední knize Scholarship in Digital Age: Information, Infrastructure and the Internet. Dále Borgmanová zkoumá původ kyberinfrastruktury[6] a e-vědy, vývoj vědecké komunikace a vědeckého publikování a role digitálních dat v nových formách výzkumu. Dále porovnává chování a politické otázky pro publikování a data, srovnává disciplíny ve zdrojích a postupech a rozvrhuje program výzkumu pro digitální vzdělanost. Kniha čerpá z literatury informačních studií, počítačových studií, sociologie, komunikace, emocí, práva, vědecké politiky, vzdělání, historie a ze základních disciplín v rámci studia


Projekty Výzkum Borgmanové je směsicí velkých projektů založených na spolupráci, individuálních řešeních a pokusech. Center for Embedded Networked Sensing (CENS) je rozsáhlý, multidisciplinární[7] výzkum, na kterém spolupracuje pět univerzit: UCLA, University of Southern California, UC – Riverside, Caltech a UC – Merced. CENS rozvíjí vestavěné síťové snímaní systémů a použití této technologie pro vědecké aplikace a rostoucí řadu projektů veřejného zájmu. Výzkum začal v roce 2002 a stále pokračuje. Alexandria Digital Earth Prototype (ADEPT) je soubor služeb souvisejících s ADL , které mají umožnit fakultám vytvořit přednášky a úkoly pomocí obsahu z ADL[8] a jiných zdrojů. Studentům by měla umožnit prozkoumat zdroje uvedené v přednášce, provádět interaktivní úkoly, které využívají data, simulace, a další informační zdroje sestavené podle vyučujícího. Výzkum začal v roce 1999 a skončil v roce 2005. Central and Eastern Europe (1993 – 1998) Science Library Catalog Project (1988 – 1995)

Další aktivity

Christine Borgman je hlavní výzkumnicí Centra pro vestavěné síťové vnímání (CENS) a projektu "Alexandria Digital Earth ProtoType" (ADEPT). Oba tyto projekty jsou financované nadací National Science Foundation.
Projekt ADEPT začal v roce 1994 a jeho hlavním cílem bylo během čtyř let shromáždit co největší množství informací o planetě Zemi, ať už v podobě map, obrázků, textu nebo diagramů o zeměpisné ploše. Výsledné informace byly použity k vytvoření digitálního modelu planety Země.


Význam osobnosti pro informační vědu

Borgmanová se zaměřovala především na vztah uživatele a počítače.
Christine Borgmanová se zabývala výhodami psychologů/výzkumníků v tom smyslu, že byli schopni monitorovat uživatelské chováni a potřebu stanovení kriterií opatření pro projektování a hodnocení informačních systémů. Sama již dříve zkoumala koncepci monitorování uživatele u počítače. Tentokrát se ale zaměřila na koncepční otázku: Jak se mohl student naučit chápat systém z jeho mentálního modelu a využít ho pro jeho přinos? Její nejpřekvapivější a zároveň nejznepokojivější zjištění bylo, že někteří z jejich 43 vysokoškolských studentů měli velké problémy. Pouze 28 studentů bylo schopno splnit požadavky tohoto experimentu. Přesto byla spokojena, že z hlediska procesních a koncepčních modelů (dvou podmínek, které si Borgmanová stanovila pro tento experiment) se koncepční, při řešení složitých otázek, osvědčil uživatelům lépe. Mentální model – mental model – často používán pro vysvětlení rozdílu v chápání pojetí určité situace dvěma stranami. Podle Borgmanové to je model systému, který si uživatel vytvořil ve své hlavě. Procesní model – processing model model, který je důležitý pro lidský výkon; koncepční model – conceptual model – model systému, který představuje přání návrháře systému, jak má uživatel systém vnímat. Snažila se také odpovědět na následující nejasné otázky: Proč studenti humanitních a sociálních věd, kteří byli častějšími uživateli knihovny, nepředčili studenty přírodních věd, kteří navštěvovali knihovnu méně? Proč studenti počítačových věd nepovažovali za výhodu, že se tento experiment týkal počítače a proč studenti filosofie to samé neviděli v použití booleovské logiky ? Došla také k závěru, že neexistoval rozdíl ve schopnostech mezi pohlavími.[9]

Získaná ocenění a členství v organizacích

Získaná ocenění:

  • Za knihy From Gutenberg to the Global Information Infrastructure a Scholarship in the Digital Age získala od americké společnosti pro informační vědu a technologie ocenění „Nejlepší kniha o informační vědě“.
  • V roce 2011 získala cenu Paula Evana Peterse[10] jako uznání za pozoruhodné trvalé úspěchy v tvorbě a inovování využití informačních zdrojů a služeb, které posunuly vzdělání a intelektuání produktivitu prostřednictvím komunikačních sítí.

Členství v organizacích:

  • US National Academies’ Board on Research Data and Information
  • US National Committee on Data for Science and Technology (CODATA)
  • Center for Embedded Networked Systems (CENS)
  • National Science Foundation Science and Technology Center
  • American Association for the Advancement of Science (AAAS)
  • American Library Association
  • American Society for Information Science and Technology
  • Association for Computing Machinery
  • Computer Professionals for Social Responsibility


Publikace

Christine L. Borgmanová je autorkou více než 180 publikací v oblasti počítačové vědy, komunikace a informačních studií. Také dvakrát dostala ocenění za Best Information Science Book of the Year Award od American Society for Information Science and Technology.

Výběr článků [11]

  • 2010 - Research data: Who will share what, with whom, when, and why?
  • 2010 – The digital future is now: What the humanities can learn from eScince
  • 2010 – Curators to the stars (společně s Davidem S. Fearonem Jr., Sharon Traweekovou a Laurou A. Wynholdsovou)
  • 2010 – From artifacts to aggreagtions: Modeling scientific life cycles on the semantic web (společně s Albertem Pepem, Matthewem Mayernikem a Herbertem van de Sompelem)
  • 2010 – The data conservancy: Science – driven information science (společně s Carole L. Palmerovou)
  • 2009 – The digital future is now: A call to action for the humanities
  • 2009 – Scholarship in the digital age: Blurring, the boundaries between the sciences and the humanities
  • 2009 – Tools for dynamic deployment and data management (společně s Matthewem Mayernikem, Keithem Mayoralem, Martinem Lukacem a Markem Hansenem)
  • 2009 – Digital libraries: Now here, or nowhere?
  • 2007 – Little science confronts the data deluge: Habital ecology, embedded sensor networks, and digital libraries (společně s Jillian C. Wallisovou a Noelem Enyedym)
  • 2007 – Drowning in data: Digital library architecture to support scientific use of embedded sensor networks (společně s Jillian C. Wallisovou, Matthewem S. Mayernikem a Albertem Pepem)
  • 2007 – Know thy sensor: Trust, data quality, and data integrity in scientific digital libraries (společně s C. Wallisem, Matthewem Mayernikem, Albertem Pepem, Nithyí Ramanathanovou, and Marke Hansenem)
  • 2007 – The life cycle of CENS data (společně s Jillian C. Wallisovou, Matthewem S. Mayernikem a Albertem Pepem)
  • 2007 – Adding context to content: The CENS deployment center (společně s Matthewem Mayernikem, Jullian C. Wallisovou a Albertem Pepem)
  • 2006 – What can studies of e-learning teach us about collaboration in e-research? some findings from digital library studies
  • 2006 – The special case of scientific data sharing with education
  • 2006 – Classroom evaluation of the Alexandria Digital Earth Prototype (ADEPT) (společně s Gregorym H. Leazerem, Anne J Gilliland-Swetlandovou a Richardem E. Mayerem)
  • 2006 – Bulding digital libraries for scientific data: An exploratory study of data practices in habitat ecology (společně s Jillian C. Wallisovou a Noelem Enyedym)
  • 2006 – Capturing habitat ecology in reusable forms (společně s Jillian C. Wallisovou, Noelem Enyedym a Matthewem Mayernikem
  • 2006 – What is new and different about e–research?
  • 2006 – The special case of scientific data sparing with education (společně s Jillian C. Wallisou, Stasou Milojevicem a Williamem A. Sandovalem)
  • 2005 – Personal digital libraries. Creating individual spaces for innovation
  • 2005 – Designing from within: A case study of embedded networked sensing
  • 2005 – Disciplinary differences in e-research: An information perspective
  • 2005 – First international conference on e-social science
  • 2005 - Usability of digital libraries in a multicultural environment (společně s Ediem Rasmussenem)
  • 2004 – Science, cyberinfrastructure and knowledge communities: Leveraging scientific data for educational applications
  • 2003 – The invisible library: Paradox of the global information infrastructure
  • 2003 – Digital Llibraries: Past, present, and future
  • 2003 – Usability criteria for evaluation of digital libraries
  • 2002 – Challenges for academic libraries in the networked world
  • 2002 – Digital libraries and virtual universities
  • 2002 – Digital libraries as instructional aids for knowledge construction (společně s Richardem E. Mayerem, Terrencem L. Smithem a Laurou J. Smartovou)
  • 2001 – Where is the librarian in the digital library?
  • 2000 – Developing national information infrastructures in Central and Eastern Europe: The content vs. conduit debate
  • 2000 – Digital libraries, virtual universities and undergraduate education
  • 1999 – What are digital libraries? Competing visions.
  • 1999 - The user’s mental model of an information retrieval system: An experiment on a prototype online catalog
  • 1999 – Books, Bbytes, and behavior: Rethinking scholarly communication for a global information infrastructure
  • 1997 – Now that we have digital collections, why do we need libraries?
  • 1997 – From acting locally to thinking globally: A brief history of library automation
  • 1997 – Multi-media, multi-cultural and multi-lingual digital libraries, or how do we exchange data in 400 languages?
  • 1996 – Why are online catalogs still hard to use?
  • 1996 – The science library catalog: A springboard for information literacy (společně s Virginií A. Walterovou a Sandrou G. Hirshovou)
  • 1996 – Will the global information infrastructure be the library of the future? Central and Eastern Europe as a Case Example
  • 1995 – Comparing children’s use of browsing and keyword searching on the science library catalog (společně s Sandrou G. Hirshovou)
  • 1992 – Human factors in the use of information systems: Research methods and results
  • 1991 – The Science library catalog: A prototype informatik retrieval systém for children (společně s Virginií A. Walterovou)
  • 1990 – Editor’s introduction
  • 1990 – Scholarly communication and bibliometrics
  • 1989 – Hypertext: What’s in a name? (společně s Brucem Henstellem)
  • 1987 – Online access to knowledge: Systém design (společně s Charlesem T. Meadowem, Barbarou A. Cernoyovou a Donaldem O. Casem
  • 1987 – Toward a definition of ‘user-friendly’: A psychological perspective
  • 1986 – A bibliometric evaluation of core journals in communication research
  • 1985 – Citations format
  • 1985 – Database guides: An annotated bibliography
  • 1985 – Designing an information retrieval interface based on user characteristics (společně s Donaldem O. Casem a Charlsem T. Meadowem
  • 1984 – Psychological research in human-computer interaction
  • 1983 – The use of computer – monitored data in information science and communacation research
  • 1980 – Online catalogs in the public library: A study to determine the number of terminals required for public access (společně s Nealem K. Kaskem)
  • 1979 – Computer access to informatik: The academic library of tomorrow (společně s Robertem R. Korfhagem)

Knihy

  • 2007 - Scholarship in the digital age: Information, infrastructure and the internet
  • 2000 - From Gutenberg to the Global Information Infrastructure: Access to Information in the Networked World
  • 1984 – Effective online searching

Doporučená četba

Scholarship in the Digital Age: Information, Infrastructure, and the Internet Christine L. Borgman ve své knize mluví o moderní vědě a charakterizuje ji mezinárodní spoluprací a neviditelnými univerzitami, o nichž píše jako o sdružení výzkumníků, kteří znají jeden druhého a kteří si vyměňují informace na formální i neformální bázi. Ve své definici vyzdvihuje tedy spíše sociální aspekt neviditelných univerzit. Je to jakási sociální síť, kde známosti přestavují lepší přístup ke zdrojům informací.[12]


From Gutenberg to the global information infrastructure
Kniha Christine Borgmanové, From Gutenberg to the global information infrastructure, se zabývá problematikou spojenou s rozvojem digitálních knihoven a globální informační infrastruktury. V první části knihy definuje Borgmanová klíčové termíny, jako je například globální informační infrastruktura, digitální knihhovna, přístup k informacím. V dalších kapitolách se zabývá životním cyklem informací a celou jednu studii založí na výzkumu uskutečněném ve střední a východní Evropě (mimo jiné i v ČR).[13]

Externí zdroje

  • Projekty Christine Borgman

http://polaris.gseis.ucla.edu/cborgman/projects.html

  • Kurzy

http://polaris.gseis.ucla.edu/cborgman/courses.html

  • Publikace Christine Borgman

http://polaris.gseis.ucla.edu/cborgman/pubs.html

  • Stránky projektu Alexandria Digital Library

http://www.alexandria.ucsb.edu/research/index.htm

  • Christine Borgman obdržela cenu Paula Evana Peterse

http://news.cni.org/2011/02/15/chris-borgman-to-receive-paul-evan-peters-award-at-april-cni-meeting-san-diego/

  • Stránky oddělení informačních studií

http://is.gseis.ucla.edu/

  • Stránky the Graduate School of Education and Information Studies

http://gseis.ucla.edu/


Použité zdroje

BORGMAN, Christine L. Welcome [online]. [cit. 17. května 2011]. Dostupný na WWW: [<http://polaris.gseis.ucla.edu/cborgman/Chriss_Site/Welcome.html>].
BORGMAN, Christine L. Biography [online]. c2009 [cit. 20. dubna 2011]. Dostupný na WWW: [<http://polaris.gseis.ucla.edu/cborgman/Chriss_Site/Bio.html>].
BORGMAN, Christine L. Projects [online]. [cit. 20. dubna 2011]. Dostupný na WWW: [<http://polaris.gseis.ucla.edu/cborgman/Chriss_Site/Projects.html]>.
Selected works of Christine L. Borgman [online]. c1999 [cit. 17. května 2011]. Dostupný na WWW: [<http://works.bepress.com/borgman/>].
Booleova logika [online]. [cit. 16. května 2011]. Dostupný na WWW: [<http://booleova-logika.navajo.cz/>].
BOUDA, Tomáš. NTK a nové pojmy v oboru [online]. 24. března 2008 [cit. 17. května 2011]. Dostupný na WWW: [<http://www.inflow.cz/ntk-nove-pojmy-v-oboru>].
WIKIPEDIA. Digital curation [online]. 10. května 2011 [cit. 20. dubna 2011]. Dostupný na: [<http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_curation>].
WIKIPEDIA. Fulbright [online]. 15. května 2011 [cit. 17. května 2011]. Dostupný na: [< http://en.wikipedia.org/wiki/Fulbright_Program>].
ABZ.cz: slovník cizích slov - on-line hledání [online.] [cit. 20. dubna 2011]. Dostupný na: [< http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/>].
KODÝTKOVÁ, Anna. Neformální komunikace vědeckých informací (invisible college) a její současný stav na vědeckých pracovištích MU. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. 87 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Petra Šedinová.
PAUEROVA, Kateřina. Historie informačni vědy v USA v letech 1950 - 1990. Brno: Masarykova univerzita, Filozoficka fakulta, Kabinet knihovnictvi, 2007. 132 s. Vedouci diplomove prace PhDr. Michal Lorenz.
WIKIPEDIA. Christine L. Borgman [online]. 23. října 2010 [cit. 18. května 2011]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Christine_L._Borgman>.
Christine Borgman: Massaging the Message [online]. [cit. 18. května 2011]. Dostupné z WWW: <http://www.research.ucla.edu/chal/99/makingsense/article03.htm>.

Poznámky

  1. University of Californa, Los Angeles
  2. http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/bibliometrie
  3. Fulbright. Wikipedia : The free encyclopeia [online]. 15. května 2011 [cit. 17. května 2011]. Dostupný na: < http://en.wikipedia.org/wiki/Fulbright_Program>
  4. Digital curation. Wikipedia : The free encyclopedia [online]. 10. května 2011 [cit. 20. dubna 2011]. Dostupný na: <http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_curation>>
  5. http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/plenarni
  6. BOUDA, Tomáš. NTK a nové pojmy v oboru [online]. 24. března 2008 [cit. 17. května 2011]. Dostupný na WWW: <http://www.inflow.cz/ntk-nove-pojmy-v-oboru>
  7. http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/multidisciplinarni
  8. Alexandrian Digital Library
  9. PAUEROVA, Kateřina. Historie informačni vědy v USA v letech 1950 - 1990. Brno: Masarykova univerzita, Filozoficka fakulta, Kabinet knihovnictvi, 2007. 132 s. Vedouci diplomove prace PhDr. Michal Lorenz. Dostupný na WWW: < http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-%E2%80%93-1990-cast-5-1980-1990>.
  10. Christine Borgman to Receive Paul Evan Peters Award at April CNI Meeting, San Diego [online]. 15. února 2011 [cit. 17. května 2011]. Dostupné z WWW: <http://news.cni.org/2011/02/15/chris-borgman-to-receive-paul-evan-peters-award-at-april-cni-meeting-san-diego/>.
  11. BORGMAN, Christine L. Selected Works of Christine L. Borgman [online]. c1999 [cit 17. května 2011]. Dostupný na WWW: <http://works.bepress.com/borgman/>
  12. KODÝTKOVÁ, Anna. Neformální komunikace vědeckých informací (invisible college) a její současný stav na vědeckých pracovištích MU. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. 87 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Petra Šedinová.
  13. DAY, Michael. From Gutenberg to the global information infrastructure [online]. 23. března 2001 [cit. 18. května 2011]. Dostupné z WWW: <http://www.ariadne.ac.uk/issue27/review/>.