Celoživotní vzdělávání

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Anna Kultová

Klíčová slova: Celoživotní vzdělávání, formální vzdělávání, neformální vzdělávání

Synonyma: další vzdělávání, celoživotní učení

Související pojmy:

   Nadřazené:
   Podřazené:


Definice

Celoživotní vzdělávání, celoživotní učení či další vzdělávání je složitý komplex aktivit, které dovolují přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním, který dovoluje získávat stejné kvalifikace různými cestami kdykoli během života [1]. Celoživotní vzdělávání lze členit do dvou etap. První etapou je počáteční vzdělání které se zahajuje povinným základním vzděláním, středním vzděláním (které může být ukončeno maturitou, vyučením nebo závěrečnou zkouškou) a terciální vzdělávání, které je praktikováno po vykonání maturitní zkoušky a náleží k němu vysokoškolské studium a studium na vyšších odborných školách. Toto formální vzdělávání je realizováno ve školních institucích a stupně vzdělání na sebe navazují. Zahajuje se v mladém věku a ukončeno může být kdykoliv během života jedinceref [1] Druhou etapou vzdělávání je tzv. „další vzdělávání“, které probíhá po prvním vstupu vzdělávajícího se na trh práce. Zaměřuje se na různorodé spektrum vědomostí, dovedností a kompetencí důležitých pro uplatnění se v pracovním, občanském i osobním životě (Česká republika). Spíše než neustálý proces jde o stálou připravenost jedince se učit. Používá se spíše pojmu celoživotní učení než vzdělávání pro zdůraznění významu aktivit, které nemají organizovaný ráz. Neformální vzdělávání je zaměřeno na získání takových dovedností, které jedinci zlepší možnosti jeho společenského a pracovního uplatnění. Můžeme sem zařadit organizované volnočasové aktivity pro děti i dospělé, kurzy cizích jazyků, počítačové kurzy a podobně. Nevede k získání stupně vzdělání. Informální učení je osvojování dovedností a schopností při každodenní činnosti, v rodině a ve volném čase. Na rozdíl od formálního a neformálního vzdělávání je neorganizované, nesystematické a institucionálně nekoordinované [1].


Memorandum

V návaznosti na zasedání v Lisabonu (snaha o transformaci Evropy na nejdynamičtější a nejvíce konkurenceschopnou ekonomiku světa založenou na znalostech) vydala Evropská komise v roce 2000 Memorandum o celoživotním učení. Cílem tohoto memoranda bylo vyvolat debatu o účinné strategii pro uskutečňování celoživotního učení. Memorandum postuluje 6 problémových okruhů k veřejné diskuzi [1]: 1. Nové základní dovednosti pro všechny

2. Více investic do lidských zdrojů

3. Inovovat vyučování a učení

4. Oceňovat učení

5. Přehodnotit poradenství

6. Přiblížit učení domovu


Průzkum

Praxi celoživotního vzdělávání a to jak na tom Česká republika je v realitě se snažili zjistit pracovníci Národního ústavu odborného vzdělávání. Průzkum byl zaměřen na mladé lidi mezi 20 a 29 lety, u kterých se předpokládá největší motivace pro celoživotní učení. Výsledky ale ukazují, že celoživotní vzdělávání je spíše plánem do budoucna než současnou praxí. Průměrně prý mladý člověk věnuje svému vzdělávání 12 hodin ročně (počet hodin musí být zohledněn faktem, že 78% dotázaných se při práci nevzdělává vůbec). Nejvíce zastoupené navštěvované kurzy jsou počítačové kurzy a kurzy hrazené zaměstnavatelem, o hodně méně pak dlouhodobé jazykové kurzy. Dále bylo podle očekávání zjištěno, že více se vzdělávají vystudovaní vysokoškolští studenti (ovšem stále pouhých 50% z nich). Čím větší mají plat, tím více stoupá ochota se vzdělávat. Mladí lidé preferují spíše pasivní postoj ke vzdělání a čekají, až jim někdo něco nabídne, než aby sami aktivně vyhledávali kurzy. Ti, kteří se vzděláváním začnou, většinou nepociťují, že by jim to nějak pomohlo při současné práci. Z průzkumu vyplívá, že celoživotní vzdělávání se nejvíce projevuje lepším výkonem (v cca 40% případů) a nejméně se projevuje povýšením v práci (69%)[2].


Přehled organizací

1. Profesní kurzy s přesahem do občanského vzdělávání dospělých kam patří kurzy soft skills, legislativní kurzy a vzdělávací kurzy pro samosprávy krajů a obcí

2. Organizace a aktivity zaměřené na občanské vzdělávání dospělých ke kterým můžeme zařadit komunitní aktivity a dobrovolnictví, Hnutí Brontosaurus, Ratolest Brno o.s. apod.

3. Vzdělávací organizace kam patří Junák, Rekval s.r.o., Agnes o.s., AISIS o.s.

4. Zážitkové kurzy zaměřené na rozvoj osobnosti kam lze zařadit Instruktoři Brno, Prázdninová škola Lipnice, Velký vůz o.s.

5. Osvětové akce - Arnika, Člověk v tísni, Společnost pro Fair Trade, Amnesty International, Nesehnutí Brno

6. Vzdělávání v rámci státní správy [3]


Poznámky:

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 Česká republika. Strategie celoživotního učení ČR. In: Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2007.
  2. 3. PRČÍKOVÁ, L. Celoživotní vzdělávání: mýtus nebo realita?.Financninoviny.cz [online]. 2003 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/publicistika/index_view.php?id=38948
  3. SMÉKAL, V a kol. Analýza občanského vzdělávání dospělých. Brno: Centrum občanského vzdělávání, 2010.