Case, Donald Owen: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 92: Řádek 92:
 
*CASE, Donald Owen; <i><b> Collection of Family Health Histories: The Link Between Genealogy and Public Health. </b></i> Publikováno v prosinci 2008 v Journal of the American Society for Information Science and Technology 59(14):2312-2319
 
*CASE, Donald Owen; <i><b> Collection of Family Health Histories: The Link Between Genealogy and Public Health. </b></i> Publikováno v prosinci 2008 v Journal of the American Society for Information Science and Technology 59(14):2312-2319
 
<p><i> Obsah: </i> Přesto, že bylo provedeno množství průzkumů v oblasti informačního chování rodinných historiků, víme málo o úrovni jejich systematického sběru informací o příčinách smrti a vážných chorob předků. Takové informace, pokud jsou spolehlivé a dostupné, by mohly být užitečné rodinným lékařům, samotným rodinám a epidemiologům. Tento článek předkládá nálezy dvoufázové studie amatérských genealogů ve Spojených Státech. Počáteční celostátní telefonní průzkum 901 domácností byl následován podrobnými rozhovory s národním vzorkem 23 rodinných historiků. Více než polovina dotazovaných domácností v obecné studii uvedla, že někdo v jejich rodině shromažďuje zdravotní záznamy předků; tyto praktiky se zdají být více běžné, mezi ženami, staršími lidmi a lidmi s vyššími příjmy. Podrobné rozhovory odhalily, že tyto informace jsou běžně shromažďovány rodinnými historiky a obvykle pochází z úmrtních oznámení, druhotně z nekrologů a dále z ústně podaných svědectví či rodinných záznamů; většina dotazovaných shromažďovala zdravotní záznamy kvůli zkoumání svých vlastních zdravotních rizik. Podpora sběru rodinných dat sociálními sítěmi pomáhá zlepšit přehled a průzkumy zdravotních rizik. Implikace pro vyhledávání informací o zdraví a aplikovatelné teorie jsou diskutovány. </p>  
 
<p><i> Obsah: </i> Přesto, že bylo provedeno množství průzkumů v oblasti informačního chování rodinných historiků, víme málo o úrovni jejich systematického sběru informací o příčinách smrti a vážných chorob předků. Takové informace, pokud jsou spolehlivé a dostupné, by mohly být užitečné rodinným lékařům, samotným rodinám a epidemiologům. Tento článek předkládá nálezy dvoufázové studie amatérských genealogů ve Spojených Státech. Počáteční celostátní telefonní průzkum 901 domácností byl následován podrobnými rozhovory s národním vzorkem 23 rodinných historiků. Více než polovina dotazovaných domácností v obecné studii uvedla, že někdo v jejich rodině shromažďuje zdravotní záznamy předků; tyto praktiky se zdají být více běžné, mezi ženami, staršími lidmi a lidmi s vyššími příjmy. Podrobné rozhovory odhalily, že tyto informace jsou běžně shromažďovány rodinnými historiky a obvykle pochází z úmrtních oznámení, druhotně z nekrologů a dále z ústně podaných svědectví či rodinných záznamů; většina dotazovaných shromažďovala zdravotní záznamy kvůli zkoumání svých vlastních zdravotních rizik. Podpora sběru rodinných dat sociálními sítěmi pomáhá zlepšit přehled a průzkumy zdravotních rizik. Implikace pro vyhledávání informací o zdraví a aplikovatelné teorie jsou diskutovány. </p>  
 +
*CASE, Donald Owen; Hung-Yi LIU, Mia Liza A. LUSTRIA, Nahyun KWON a James E. ANDREWS.  <i><b> Predictors of Online Information Seeking by International Students when Disaster Strikes Their Countries </b></i> Publikováno v listopadu 2007 v CyberPsychology & Behavior 10(5):709-712
 +
<p><i> Obsah: </i> Tato studie zkoumá faktory ovlivňující pravděpodobnost využívání internetu mezinárodními studenty, pro vyhledávání informací o katastrofách v případě, že nějaká postihne jejich zemi. Výzkum byl prováděn napříč dvěma americkými universitami mezi 1. srpnem a 30. zářím 2005. 229 studentů vyplnilo samoobslužný dotazník. Analýza ANOVA zjistila, že internetová soběstačnost respondentů neměla výrazný dopad na jejich úmysl vyhledávat informace o neštěstích na internetu. Nicméně, internetová závislost respondentů a jejich přístup k vyhledávání informací online byly shledány jako určující pro takovéto záměry. </p>
  
 
   
 
   

Verze z 17. 5. 2016, 18:23

Donald Owen CaseDonal Case.png
 
Bellingham, Washington (USA)
Datum a
místo úmrtí
stále žije
 
  ženatý
  Lexington, Kentucky, United States
  USA
Vzdělání doktor filozofie – Výzkum komunikace, Stanford University
Pracoviště profesor na University KentuckyUnited States
  Annual Alice Smith Lecturer, SASIS&T “Best Information Science Book” Award, Fulbright Fellowship to Portugal
Známý pro informační věda

Donald Owen Case(*1953) je od roku 1994 americký profesor informačních věd na University of Kentucky a po 3 roky byl ředitelem School of Library and information science. Mezi jeho výzkumné zájmy patří informační chování související s informační politikou a vyhledáváním informací o zdraví. Je autorem více než 30 článků v odborných časopisech. Jeho kniha Looking for Information: A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior (2002) byla vyhlášena Nejlepší knihou roku American Society for Information Science & Technology. Je členem redakční rady Journal of ASIS&T.

Vzdělání

1979 - 1983: doktor filozofie – Výzkum komunikace, Stanford University

1976 - 1977: magisterský titul - Informační studia, Syracuse University

1971 - 1976: bakalářský titul - Knihovnictví, The Evergreen State College

Zaměstnání

1984 – současnost: přispěvatel článků do odborných časopisů

červenec 1994 – současnost: Emeritní profesor, University of Kentucky, College of Communications & Information, United States, Lexington

2008 - 2009:prezident American Society for Information Science and Technology (ASIST)

leden 1984 – červen 1994: Asistent/Docent, University of California, Los Angeles, Department of Information Studies, United States, Los Angeles, California

1982 – 1983: statistický poradce , Center Advanced Study, Stanford, Kentucky, United States

1979 – 1982: asistent výzkumu, Stanford (California) University

Členství

  • American Library Association
  • American Society for Information Science & Technology: člen 1977-2009, president 2008-9
  • International Communication Association: člen v letech 1980-2009
  • American Association for the Advancement of Science

Ocenění

2006 – Annual Alice Smith Lecturer, SLIS, University of South FloridaOcenění za zásadní přínos ve vývoji knihovnictví a informačních věd

2003 – ASIS&T “Best Information Science Book” Award – Cena pro autora knihy, která v daném roce znamenala nejvýraznější přínos na poli informačních věd, uděluje ASIS&T (Association for Information Science and Technology)

1996 – OCLC Essay Contest, Druhé Místo

1989 – Fulbright Fellowship to Portugal – Grant na nezávislý výzkum v Portugalsku pro vědce z USA udělovaný ECA (The Bureau of Educational and Cultural Affairs). V rámci grantu přednášel na Universidade Nova de Lisboa v Portugalsku.

1988 – ALISE Research Award (společně s: John Richardson) – Ocenění a grant na výzkum v oblasti Knihovnictví a Informačních věd

1979 – 1980: Fellow Stanford University – Roční rezidentura na Stanford University

1971 – 1975: Retail Clarks International scholar

Publikace

  • CASE, Donald Owen; O'CONNOR, Lisa G. What's the use? Measuring the frequency of studies of information outcomes: Journal of the Association for Information Science and Technology. Publikováno v únoru 2015 v Journal of the Association for Information Science and Technology.

Obsah: Někteří přední odborníci předpokládají, že výzkum informačního chování jedinců, či „informačních potřeb, hledání a použití“ zřídkakdy odráží, jak jsou získané informace aplikovány, nebo jaký mají efekt na příjemce, tedy jeho výsledky. Tento článek zkoumá toto tvrzení na základě systematické analýzy studií publikovaných v letech 1950-2012. Výzkum je rozdělen na pět období a týká se čtyř časopisů, zahrnujících 1391 článků, z nichž 915 jsou empirické studie. Podle vzorků procento studií o informačních výsledcích vyšplhalo z nuly v 50tých letech na 8% v nedávných výzkumných reportech. Překážky ve studiu informačních výsledků a možný budoucí výzkum tohoto tématu byly odhaleny.

  • JULIEN, H. Looking for Information: A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior (3rd ed.). Edited by Donald O. Case . Bingley, UK: Emerald Group Publishing Limited, 2012. (ISBN: 978-78052-654-6) Publikováno v lednu 2012.

Obsah: Case zde vystupuje v roli editora.

  • CASE, Donald Owen; GIVEN, Lisa M.; JULIEN, Heidi. The Evolution of information behavior research: Looking back to see the future. Publikováno v lednu 2012 v Proceedings of the American Society for Information Science and Technology.

Obsah: Tento panel osvětlí historické, současné i budoucí trendy jednoho z centrálních prvků informačních věd – lidského informačního chování (Human Information Behavior – HIB). Začíná stručnou historií uspořádání, populací, metodologií, teorií a ostatních klíčových aspektů výzkumu HIB, dále zkoumá možnosti pro budoucnost. Účastníci budou zapojeni v interaktivním „pracovním zasedání“, zkoumat klíčové otázky, které by měly být zodpovězeny ve výzkumu HIB, ale také trendy v metodách a technikách, které budou formovat budoucí práci. Účastníci obdrželi početné granty na výzkum HIB, vytvořili široké spektrum publikací o daném tématu a působili jako vedoucí výzkumu v tomto oboru. Všichni jsou přesvědčiví řečníci a prezentovali na mnohých mezinárodních konferencích a symposiích. Tito účastníci jsou lidé na pravém místě pro diskusi o trendech a důležitých výzkumných oblastech této disciplíny.

  • CASE, Donald Owen; Carol C. KUHLTHAU, Brenda DERVIN, Marcia J. BATES, Charles COLE a Karen E. FISHER. Crossing the divide: Putting information seeking research and theory into computer science practice to make information search systems and services more effective for the user. Publikováno v lednu 2012 v Proceedings of the American Society for Information Science and Technology.

Obsah: S Carol Kulhthau coby moderátorkou, nabízíme panel šesti výzkumníků informačního chování s různými pohledy na zapracování nálezů a teoretických přístupů ve výzkumu informačního chování/informačního vyhledávání pro aplikaci v designu informačních systémů a opětovné zviditelnění knihoven a informačních služeb v prostředí informačních technologií. Zatímco počítačovou vědou vytvořené informační systémy a technologická prostředí v knihovnách jsou navrhována pro uživatele s odpovědí, nebo alespoň její formou, pevně usazenou v mysli, výzkum vyhledávání informací se zabývá uživateli s komplexními informačními potřebami, kteří využívají informační systémy, či knihovní služby pro konstrukci vědomostí a smyslu. Dilema spočívá v předání výzkumu informačního chování/informačního vyhledávání a cílů těm, kdo vytváří systémy. Účastníci diskuse nabízí různé pohledy a řešení.

  • CASE, Donald Owen; MILLER, Joseph B. Do Bibliometricians Cite Differently From Other Scholars? Publikováno v březnu 2011 v Journal of the American Society for Information Science and Technology 62(3):421-432.

Obsah: Otázka proč autoři citují určité dokumenty byla předmětem spekulací i empirických výzkumů po desetiletí. Tento článek poskytuje stručnou historii pokusů o porozumění citačním motivacím a poskytuje replikace dřívějších studií, týkajících se důvodů k citacím. Srovnání jsou vytvářena mezi různými typy učenců. Současná studie identifikuje šest často citovaných článků v oboru bibliometriky a zkoumá všechny dohledatelné autory, kteří tyto práce citovali (celkem 112). Předpokládalo se, že bibliometrici budou mít zvýšenou míru přehledu o svých vlastních citačních praktikách, vzhledem k tomu, že se jedná o jejich expertní oblast, a tudíž jiný vzorec odpovědí. Několik ukazatelů indikovalo, že 56% účastníků, kteří se identifikovali jako bibliometrici, se lišilo statisticky signifikantním způsobem od ostatních a také od starších vzorků odborníků na komunikaci a psychologii. Zdaleka nejčastějším důvodem citování dokumentu je fakt, že reprezentuje žánr. Analýza faktorů ukazuje, že 20 motivací, zhuštěných do sedmi faktorů, může reprezentovat nejběžnější motivace pro citaci. Implikace těchto nálezů jsou diskutovány ve světle nedávných debat o roli sociálních faktorů v citacích. Alternativní metody výzkumu citačního chování jsou diskutovány.

  • CASE, Donald Owen; EDWARDS, Sylvia L. The role of information avoidance in everyday-life information behaviors. Publikováno v lednu 2011 v Proceedings of the American Society for information Science and Technology.

Obsah: Tato práce reprezentuje výsledky studie informačního chování v kontextu každodenního života, jako části větší studie o informačním chování. 34 účastníků ze 6 zemí si vedlo informační deník – především přes zabezpečený web log – po dva týdny, aby tak shromáždili 468 účastnických dní za pět měsíců. Deníky bohaté na text byly zpracovány analýzou Grounded Theory. Nálezy ukazují, že vyhýbání se informacím je běžný fenomén každodenního života a skládá se jak z pasivního, tak aktivního vyhýbání. Toto nese implikace pro několik aspektů lidských životů, včetně zdraví, financí a osobních vztahů.

  • CASE, Donald Owen Message from the outgoing president: The ASIS&T version of "stimulus funding". Publikováno v prosinci 2010 v Bulletin of the American Society for Information Science and Technology 36(2).
  • CASE, Donald Owen A Framework for Information Policies with Examples from the United States. Publikováno v říjnu 2010 v Library Philosophy and Practice.

Obsah: Tento článek se zabývá významem termínu „politika“ spolu s obecnými aspekty politik, které by se mohly týkat mnoha národů. Konkrétně umístění knihovně- a informačně-orientovaných politik v širším kontextu. Literatura, týkající se informační politiky, je revidována za účelem vypracování rámce pro diskusi národních cílů těchto politik. Příklady ze Spojených Států jsou použity pro znázornění tvorby politik. Nakonec jsou zde vysvětleny některé trendy, ovlivňující danou problematiku.

  • CASE, Donald Owen; WILDEMUTH, Barbara M. Early information behavior research. Publikováno v únoru 2010 v Bulletin of the American Society for Information Science and Technology 36(3):35 - 38.
  • CASE, Donald Owen; Summer Retreat. Publikováno v říjnu 2009 v Bulletin of the American Society for Information Science and Technology 36(1):3-3.
  • CASE, Donald Owen; On the controversy regarding proposed changes to ALA standards. Publikováno v srpnu 2009 v Bulletin of the American Society for Information Science and Technology 35(6):3-3.
  • CASE, Donald Owen; Information and Emotion: The Emergent Affective Paradigm in Information Behavior Research and Theory, by Diane Nahl and Dania Bilal. Publikováno v červenci 2009 v The Serials Librarian 57:162-164.
  • CASE, Donald Owen; Good news, bad news – or not. Publikováno v červnu 2009 v Bulletin of the American Society for Information Science and Technology 35(5).
  • CASE, Donald Owen; The global alliance. Publikováno v květnu 2009 v Bulletin of the American Society for Information Science and Technology 35(4):3-4.
  • CASE, Donald Owen; Serial Collecting as Leisure, and Coin Collecting in Particular. Publikováno v lednu 2009 v Library Trends 57(4):729-752.

Obsah: Sběr věcí pro potěšení je téměř univerzální lidská zkušenost. Psychologické studie uvádí, že je to hluboce propojeno s vývojem osobnosti a vztahy s okolím a ostatními lidmi. Tento článek zkoumá sbírání, jako skutečnou volnočasovou aktivitu, přezkoumává teorie o chování při sběru a zaměřuje se na sběratele mincí, jako jeden ze vzorků. Jsou zde zkoumány také typy a organizace numismatické literatury. Studie pozorování zúčastněných sběratelů mincí jak tváří v tvář, tak skrze elektronická místa setkání, zjišťuje, že jsou motivováni potenciálním rozvojem sama sebe, sociální interakcí s ostatními sběrateli a finančními zisky, stejně jako nutkavou potřebou sbírání.

  • CASE, Donald Owen; Waves of Information Technology. Publikováno v lednu 2009.

Obsah: Toto je historie různých konceptů a technologií veřejných informačních služeb. První vlna existovala zhruba mezi lety 1900 a 1945 a byla orientována na myšlenku mikrofilmu jako vstupního mechanismu k světovým informacím. Mezi zastánce patřil belgičan Paul Otlet (1934), angličan H.G. Wells a jeho vize Světového Mozku (1938) a američan Vanevar Bush a jeho Memex (1945). Druhá vlna se skládala z vývoje počítačů a jejich sítí, které později vedly ke vzniku videotextových systémů 80. let a dalších před-webových technologií. Třetí vlnou byl vývoj World Wide Webu v 90. letech, založený na vylepšených sítích a softwaru. V každé z těchto vln měly knihovny a publikování do jisté míry centrální roli. Přišla už čtvrtá vlna: Web 2.0, takzvaná sociální síť dneška? Dalo by se říct, že se jedná o pouhé rozšíření inovací 90. let a bylo by to správné tvrzení. Nicméně, je tu něco, čím se myšlenka sociální síťě vrací k ideím z doby před sto lety, zakořeněna v hnutích, zabývajících se vývojem společnosti. Takové myšlenky by mohly být chybné a možná i nebezpečné, ale zdá se, že mají velký vliv na některé členy společnosti. Ale možná by byla zajímavější otázka, co se stalo s knihovnami, vzděláním a publikováním ve vizích sociálního webu?

  • CASE, Donald Owen; Collection of Family Health Histories: The Link Between Genealogy and Public Health. Publikováno v prosinci 2008 v Journal of the American Society for Information Science and Technology 59(14):2312-2319

Obsah: Přesto, že bylo provedeno množství průzkumů v oblasti informačního chování rodinných historiků, víme málo o úrovni jejich systematického sběru informací o příčinách smrti a vážných chorob předků. Takové informace, pokud jsou spolehlivé a dostupné, by mohly být užitečné rodinným lékařům, samotným rodinám a epidemiologům. Tento článek předkládá nálezy dvoufázové studie amatérských genealogů ve Spojených Státech. Počáteční celostátní telefonní průzkum 901 domácností byl následován podrobnými rozhovory s národním vzorkem 23 rodinných historiků. Více než polovina dotazovaných domácností v obecné studii uvedla, že někdo v jejich rodině shromažďuje zdravotní záznamy předků; tyto praktiky se zdají být více běžné, mezi ženami, staršími lidmi a lidmi s vyššími příjmy. Podrobné rozhovory odhalily, že tyto informace jsou běžně shromažďovány rodinnými historiky a obvykle pochází z úmrtních oznámení, druhotně z nekrologů a dále z ústně podaných svědectví či rodinných záznamů; většina dotazovaných shromažďovala zdravotní záznamy kvůli zkoumání svých vlastních zdravotních rizik. Podpora sběru rodinných dat sociálními sítěmi pomáhá zlepšit přehled a průzkumy zdravotních rizik. Implikace pro vyhledávání informací o zdraví a aplikovatelné teorie jsou diskutovány.

  • CASE, Donald Owen; Hung-Yi LIU, Mia Liza A. LUSTRIA, Nahyun KWON a James E. ANDREWS. Predictors of Online Information Seeking by International Students when Disaster Strikes Their Countries Publikováno v listopadu 2007 v CyberPsychology & Behavior 10(5):709-712

Obsah: Tato studie zkoumá faktory ovlivňující pravděpodobnost využívání internetu mezinárodními studenty, pro vyhledávání informací o katastrofách v případě, že nějaká postihne jejich zemi. Výzkum byl prováděn napříč dvěma americkými universitami mezi 1. srpnem a 30. zářím 2005. 229 studentů vyplnilo samoobslužný dotazník. Analýza ANOVA zjistila, že internetová soběstačnost respondentů neměla výrazný dopad na jejich úmysl vyhledávat informace o neštěstích na internetu. Nicméně, internetová závislost respondentů a jejich přístup k vyhledávání informací online byly shledány jako určující pro takovéto záměry.


  • CASE, Donald Owen;DERVIN, Brenda; FISHER, Karen; MEYERS; Eric Matthew; NAUMER, Charles; OSTERGREN, Marilyn a další. Being user‐oriented: Convergences, divergences, and the potentials for systematic dialogue between disciplines and between researchers, designers, and providers. Publikováno v říjnu 2007 v Proceedings of the American Society for Information Science and Technology. 10/2007; 43(1):1 – 9
  • CASE, Donald Owen; CHANG, Shan Ju; FULTON, Crystal; STEBBINS, Robert A., HARTEL, Jenna. Taking leisure seriously: Information realities in leisure time. Publikováno v říjnu 2007 v Proceedings of the American Society for Information Science and Technology 43(1):1 - 7

Obsah: Studie zobrazuje informace skutečnosti, které existují v rámci volného času. Zavádí koncepční model pro volný čas, nazvaný vážné volný čas (Stebbins, 1982), který uzákoňuje roli informací v umožnění volnéčasého zážitku. Náš panel nabízí teoretické hledisko a případové studie z oblasti každodenního života, která nebyla předmětem informačních výzkumů. Konkrétní cíle jsou tři: 1) Prezentování nejmodernější teorií a výzkumu prochází do vyhledávání informací a jejich používání, ke kterému dochází v každodenním volnočasém životě, 2) Představit volnočasé aktivity, koncept, který slouží jako sjednocující pojem a teoretický rámce pro takovou práci, a 3) Přehlídka plodné mezinárodní spolupráce probíhá mezi volnočasou vědou a informačními studii.

  • CASE, Donald Owen; JOHNSON, Nathaniel E.; ALLARD, Suzanne L.; JOHNSON; J. David E.; ANDREWS, James. Fields and pathways: Contrasting or complementary views of information seeking. Publikováno v březnu 2006 v Information Processing & Management 42(2):569-582.

Obsah: Tento výzkum klade proti sobě dva různé pojmy, pole a cesty, individuální informace v kontextu chování. Tyto různé přístupy znamenají různé vztahy mezi herci a jejich informačním prostředí, a proto shrnují různé pohledy na vztah mezi jednotlivými akcemi a kontexty. Budeme diskutovat o těchto různých teoretických pohledech, pak se empiricky srovnávat a porovnávat. Vážnost těchto koncepcí je založena na různých analytických procedurách stejných nezpracovaných dat: Sada tří otázek na základě paměti respondenta ze zdrojů, kde by konzultoval informace o dědičných rakovinách. Tyto otázky jsou poté analyzovány v nomological sítí pomocí spřízněných pojmů čerpaných ze souhrnného přehledu 882 dospělých. Výsledky vytvořily čtyři skupiny a 16 různých cest, což naznačuje zvýšenou fragmentaci informačního prostředí, s různými podkladovými logiky a účinnými složkami, ačkoli využití internetu se zdá být společným tématem. Analýza nomological sítě naznačuje, že oba přístupy mohou mít funkci pro konkrétní problémy. V důsledku, můžeme tyto přístupy srovnávat a porovnávat, diskutovat o jejich významu pro budoucí metodické, analytické a teoretické vývoje.

  • CASE, Donald Owen. Information behavior. Publikováno v lednu 2006 v Annual Review of Information Science and Technology 40(1):293-327
  • CASE, Donald Owen; ALLARD, Suzanne L.; ANDREWS, James E.; JOHNSON, J. David. Case DO, Andrews JE, Johnson D, Allard SLAvoiding versus seeking: The relationship of information seeking to avoidance, blunting, coping, dissonance, and related concepts. J Med Libr Assoc 93: 353-362. Publikováno v srpnu 2005 Journal of the Medical Library Association JMLA (Impact Factor: 0.99). 08/2005; 93(3):353-62.

Obsah: Jak mají teoretici a empiričtí výzkumníci léčit lidi s tendencí vyhnout se nepříjemné informaci? Byl provedenhHistorický přehled (1890-2004) teorie literatury v komunikačních a informačních studiích, spojený s vyhledáváním nedávných studií o příjmu genetického testování a strategii zvládání pacientů s rakovinou. Přezkum autorů ze současné literatury zahrnuly prohledávání databází MEDLINE, PsychINFO a CINAHL mezi lety 1992 - léto roku 2004 a ze selektivních manuálních prohlídek dřívější literatury. Vyhledávací strategie obsahovala následující předmětová hesla a klíčová slova: MeSH headings: genetický screening / psychologie, rozhodování, novotvary / diagnostiky / genetiku / psychologii; CINAHL heading: genetický screening, genetické poradenství, úzkost, rozhodování, rozhodování / pacienta; další klíčová slova: vyhýbání se, strach, monitorování, otupení, rakovina. Funkce "Related Articles" v MEDLINE byla použita k provedení další "citační perly" ve vyhledávání. Předpoklad, že lidé aktivně vyhledávají informace je základem velké části psychologické teorie a komunikační praxe, stejně jako většiny modelů procesu hledání informací. Nicméně výzkum hodně poznamenalo, že někteří lidé se vyhýbají informacím, je-li potřeba dávat pozor nebo když jim něco způsobí duševní nepohodlí nebo nesoulad. Obecně informace o rakovině a genetickém screeningu rakoviny jsou diskutovány jako příklad pro ilustraci. Že se někteří pacienti snaží vyhnout informaci o hrozícím onemocnění, je důležité chování pro další oblast sociálního a psychologického výzkumu, zejména s ohledem na genetické testování.

  • CASE, Donald Owen; ANDREWS, James E.; ALLARD, Suzanne L.; JOHNSON, J. David Genomics: The perfect information seeking problem. Publikováno červenci 2005 v Journal of Health Communication (Impact Factor: 1.61). 07/2005; 10(4):323-9.

Obsah: Průsečík genetickou érou a informačním věkem představuje jedinečný a znepokojivý výzvám pro zdraví spotřebitelů, kteří nemusí se zdravotní gramotnosti držet krok. Zatímco rychlé pokroky v genetickém výzkumu slibují lepší péči, kdežto inherentní složitosti a individualistická povaha genetické vědy vedly v náročném informačním prostředí. Technické možnosti pro získání genomické informace rostou exponenciální rychlostí, stejně jako vědecký pokrok vztahující se k němu. Kromě toho společenské reakce na genomiky a možných soukromých a diskriminačních otázkách, mohou představovat významné omezení. Infrastruktura zdravotní péče má také své meze, vzhledem k akutnímu nedostatku kvalifikovaných poradců a praktických lékařů na rakovinu, kteří jsou nepřipravené řešit genetiku, vytvářet poptávku po tvůrčích přístupech k doručovací službě. Kombinace jednotlivých nápadnosti, nízké zdravotní gramotnosti, spotřebitelského hnutí a důležitých politických problémů, pak genomika má problém ve vyhledávání výzkumných informací.

  • CASE, Donald Owen; ANDREWS, James E.; ALLARD, Suzanne L.; KELLY, Kimberly M.; JOHNSON, J. David. Intention to seek information on cancer genetics. Publikováno v červenci 2005 v Information Research (Impact Factor: 0.77). 07/2005; 10(4).

Obsah: Objektivní. Veřejnost má velký zájem o hledání osobní genetické informace, která má kontrolu nad vyhledáváním informací v oblasti výzkumu a zdravotní péči. Rychlé pokroky v genetickém výzkumu rakoviny slibují včasné detekce, prevence a léčby, přesto uživatelé mohou mít větší potíže s nalezením informací, které potřebují k učinění informovaného rozhodnutí týkající se jejich zdraví a budoucnosti svých rodin. Design. Celostátní telefonický průzkum byl proveden vf Kentucky nerezidentům starších 18 let, aby prozkoumal faktory spojené se záměrem podat návrh na podání informací rakovinné genetiky, včetně informace, kde hledat pomoc. Výsledky. Výsledky ukazují, že zájem o zjištění informace k rakovinné genetice, pokud bylo snadno dostupné testování, je středně vysoká (62,5% z těch, kteří odpověděli; n = 835), a u lidí s rasové menšiny byl zájem o testování na rakovinu v jedné rodině, a častá obavy z rizika rakoviny jsou statisticky významné prediktory úmyslem hledat genetické informace. Závěr. Tvrdíme, že již složitý zdravotní informační systém bude ještě těžší v orientaci pro jednotlivce, když se genetický výzkum stává všudypřítomný ve zdravotnictví. Ze zvýšení poptávky po genetických informacích v různých formách, jak je navrženo těmito výsledky a jiných studií, vyplývá, že je potřeba pomoci jednotlivcům získat potřebné zdravotní informační gramotnosti, se zvláštním zřetelem u rasových menšin.

  • CASE, Donald Owen; LUSTRIA, Mia Liza A.. The SPARC Initiative: A Survey of Participants and Features Analysis of Their Journals. Publikováno v květn u2005 v The Journal of Academic Librarianship 31(3):236-246.

Obsah: The Scholarly Publishing and Resources Coalition (SPARC) podporuje celou řadu elektronických časopisů v několika odvětvích. Tento webový průzkum partnerů SPARC, v kombinaci s funkcemi analýzy jejich časopisů, popisuje účastníky, jejich časopisy, motivy pro vstup do SPARC, vnímané přínosy elektronických časopisů a jiných dat. Zároveň byla prozkoumána i nedávná literatura o elektronických publikacích.

  • CASE, Donald Owen; ALLARD, Suzanne L.. Looking Hard at JASIS&T: Results of a Series of Surveys, Focus Group Interviews and Other Studies. Publikováno v v dubnu 2005 v Bulletin of the American Society for Information Science and Technology.
  • CASE, Donald Owen; JOHNSON, J. David; ANDREWS, James E.; ALLARD, Suzanne L.; KELLY, Kimberly M. (2004). From two-step flow to the Internet: The changing array of sources for genetics information. Publikováno online 18. 2.2004 a v červnu 2004 v JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 55 (8) pp. 660-669.

Obsah: Díky rychle se šířícímu internetu se výrazně rozšířily dostupné zdroje informací. Informace dříve získané z druhé ruky od přátel a známých, tzv. „dvou-fázový tok“, lze nyní nalézt snadněji na internetu. Autoři využívání údaje z průzkumu vztahu informačních zdrojů o genetických testech a vlivu internetu na širokou veřejnost při hledání informací. Náhodný telefonický průzkum 882 dospělých osob zjišťoval jejich povědomí, obavy a zájem o genetické testování. Většina respondentů by prvně hledala na internetu informace o genetice rakoviny, následně v knihovně a naposled u lékaře. Celkově lze říci, že lékaři byly nejpravděpodobnějším zdrojem informací, ačkoliv byli označení až jako druhá nebo třetí volba. Důležitými předpoklady pro získání informací od lékařského personálu jsou věk a příjem. Výsledky vyvolávají otázky, zda veřejnost nepovažuje internet jako nejlepší zdroj informací i o složitých tématech jako je genetika, což nemusí být nejvhodnější forma.

  • CASE, Donald Owen (2003). Book review: Current theory in library and information science. Publikováno online 16. 1. 2003 a 15. 2. 2003 v JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 54 (4) pp. 358-359

Obsah: Centrální výzkum využití matematických, logických a formálních metod k získávání informací po dlouhou dobu. Výzkum v této oblasti je důležitý nejen proto, že pomáhá zvýšit efektivitu načítání, ale také z jiných důvodů.

  • CASE, Donald Owen. Looking for Information: A Survey on Research Information Seeking, Needs, and Behavior. Publikováno v lednu 2003.
  • CASE, Donald Owen; HIGGINS, Georgeann M. How can we investigate citation behavior? A study of reasons for citing literature in comm. Publikováno online 18. 5. 2000 v JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 51 (7) pp. 635-645.

Obsah: motivace autorů k citování dokumentů jsou převlečeny za literární rešerše a empirické studie. Kopírováním šetření v psychologii byly identifikovány díla dvou vysoce citovaných autorů v oboru komunikace, a všichni autoři, kteří je citovali v období 1995-1997 byly dotazováni. Přístroj položil 32 otázek o tom, proč byl citovaný určitý dokument, a navíc otázky o vztahu citovaného autora a dokumentu. Většina nálezů byly podobné jako u psychologické studie, včetně tendenci citovat "concept markers" zastupujících žánr práce. Nejběžnějším důvodem citovaných autorů byly mezilidské vztahy a literární kritiky. Byly nalezeny tři základní typy rozhodnutí o citování práce, aby se dalo co nejlépe předpovědět citování: (1) práce byla známý román; (2), citace podpoří práci kvalitu práce; a (3), práce si zasloužila kritiku. Domněnky jsou nachystány pro další výzkum, zejména pokud jde o neobvyklé tvořivosti v citovaných pracích.

  • CASE, Donald Owen. Stalking, Monitoring and Profiling: A Typology and Case Studies of Harmful Uses of Caller ID. Publikováno v březnu 2000 v New Media & Society 2(1):67-84.

Obsah: Služba The advent of caller identification (CID – identifikace příchozího hovoru) přinesla další složitosti k otázce telefonního soukromí. Federální slyšení a jiné dokumenty napsané v letech 1988 a 1996 jsou v rámci článku analyzovány s cílem vytvořit typologii možných škod způsobených CID, včetně potenciálu CID v pronásledování žen hrubými mužů (stalkingu). Čtyři příklady použití CID, které vedly k vraždě manželky či milenky byly lokalizovány pomocí Nexis - vyhledávání elektronických novinových archivů. Analýza těchto případů naznačuje, že: pronásledování nebyla společným rysem vražd zahrnujících CID; muži i ženy byli sledování ve stejném počtu; k polovině případů došlo v jednom ze dvou stavů bez omezení na CID; V polovině případů se jednalo o nesprávný výklad CID informací, spíše než samotné údaje, které vedly k vraždám; a v polovině případů CID bylo zařízení oběti použito proti nim.

  • CASE, Donald Owen. Highway of Dreams: A Critical View along the Information Superhighway, by Michael Noll. Publikováno online 6. 1. 1999 v JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 49 (2) pp. 185-186.
  • CASE, Donald Owen. Enthusiasts, deregulators, guardians, and skeptics: Contrasting policy viewpoints on the National Information Infrastructure. Publikováno v prosinci 1998 v Library & Information Science Research 20(4):377-413.

Obsah: Průchod zákona o telekomunikacích z roku 1996, a události, které k přijetí vedly, přivedli veřejnost k návrhu Národní informační infrastruktura (NII), který by spojil domovy, podniky, univerzity, školy a vládní úřady. Politické diskuze k zákonu odhaluje různé pohledy mezi zúčastněnými stranami, včetně Clintonovy administrativy, federální agentury, kongresu, telefonní společnosti, počítačového průmyslu, vysílání kabelové televize, pedagogů a jiných zájmových skupin. Ačkoliv existuje mnoho zpráv a komentářů k NII, málo autorů se snažilo charakterizovat politické názory ve veřejných diskuzích. Tento článek shrnuje více než 80 NII - souvisejících dokumentů zveřejněných v letech 1988 až 1997, a klasifikuje své názory a autory podle dvojrozměrné typologie politickou analytikou Williama Dutton. Srovnání proběhlo mezi těmi, kteří obhajují veřejnost oproti velkým korporacím na trhu v oblasti vývoje NII, a mezi propagační a restriktivní prohlášeními týkající se politiky NII.

  • CASE, Donald Owen. Highway of dreams: A critical view along the information superhighway. Publikováno v únoru 1998 v Journal of the American Society for Information Science.
  • CASE, Donald Owen. The Highwaymen: Warriors of the Information Superhighway, by Ken Auletta. Publikováno v roce 1998 v JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 49 (4) pp. 389-390.
  • CASE, Donald Owen.Civilizing cyberspace: Policy, power, and the information superhighway. Publikováno v březnu 1997 v Journal of the American Society for Information Science 48(3).
  • CASE, Donald Owen. The Trouble with Computers: Usefulness, Usability, and Productivity, by Thomas K. Landauer. Publikováno v březnu 1996 v JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 47 (3) pp. 255-256.
  • CASE, Donald Owen. Book Reviewing. Publikováno online v lednu 1994 a tištěně v červnu 1995 v JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 46 (5) pp. 325-326.
  • CASE, Donald Owen.Rhetoric of the 'REN: The Myths of the Information Superhighway. Publikováno v prosinci 1994.

Obsah: Autor zkoumá kontrastní scénáře navrhované National Information Infrastructure a jejích předchůdců, tedy Internetu a NREN (National Research and Education Network). Témata zahrnují veřejnou síť, která nabízí populární služby versus příjmy ze soukromých sítí, dále pak rozvoj sítě, podobnost s informační superdálnicí, výhody sítě a technologie optických vláken.

  • CASE, Donald Owen. The Social Shaping of Videotex: How Information Services for the Public Have Evolved. Publikováno online v lednu 1994 a tištěně v srpnu 1994 v JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 45 (7) pp. 483-497.

Obsah: „Videotex“ byl brzkým ztělesněním toho, co se v poslední době nazývá „informační služby pro koncového uživatele“. Tento článek bere v úvahu původ a historický vývoj videotexu po více než tři desetiletí, porovnává různé vládou sponzorované a soukromé systémy v Evropě a Severní Americe, a diskutuje důvody za "selhání" videotexu. Jsou popsány vlivy netechnických faktorů na videotex, vnímání kritických problémů a přijatelných řešení. Podle tohoto výkladu, vývoj videotexu čelí čtyřem "překážkám" najednou: není nutné stanovení přenosových kanálů; volbě zobrazovacího zařízení; dohodě o kódovací normě a z toho plynoucích služeb marketingu. V přizpůsobování se těmto problémům poskytuje videotex příklad toho, jak sociální, politické a ekonomické prvky jsou neoddělitelné od technických omezení při vývoji nových informačních technologií.

  • CASE, Donald Owen; GILMORE, Matthew B..Historians, Books, Computers, and the Library. Publikováno v březnu 1992.

Obsah: Poslední zkoušky spolupráce si všimli problémů v knihovnictví s ohledem na vzdělání v historických vědách a tedy, že knihovny obsluhují historici. Tento článek zkoumá změny v povaze historické práce, ke kterým došlo v průběhu posledních čtyř desetiletí včetně příchodu počítačů a elektronických textů. Autoři zkoumali nedávný vývoj – např. elektronické publikování, elektronická pošta, elektronické časopisy a hypertextové databáze – a naznačují, že některé z těchto nástrojů budou mít omezené využití pro historiky, vzhledem k povaze historického bádání. Zatímco někteří historici se mohou zdráhat přijmout výpočetní techniku, mnoho z nich již používá počítače k psaní. Osobní počítače historiků stvořili novou formu elektronických informací, o čemž svědčí zveřejňování souborů, které mají pro historiky význam, na CD-ROM. Jiní vydávají projekty z humanitních oblastí, které mohu využívat i historici.

  • CASE, Donald Owen. Conceptual organization and retrieval of text by historians: The role of memory and metaph. Publikováno v říjnu 1991 v JASIST - Journal of the American Society for Information Science and Technology, 42 (9) pp. 657-668.

Obsah: Čím dál důležitější pro vytvoření kvalitního rozhraní pro vyhledávání informací je velké množství rozmanitých elektronických textových souborů. Budoucí designy budou čerpat z kognitivních teorií kategorizace a pochopení, jak uživatele ovlivňují obě podoby – papírová a elektronická. Důležitá literatura kognitivní psychologie a informačních věd mluví o důležitosti fyzického prostředí uživatele v myšlení o abstraktních subjektech jako např. kategorie dokumentů. Empirické studie vytvořily základ pro pochopení, jak uvažujeme, řadíme, pamatujeme a hledá texty. Výsledkem studie 20ti historiků - - příklad skupiny z hlediska jejich úzké studie textů a širokého rozsahu jejich hledání – znamení důležitý znak v ukládání a načítání dokumentů. Studie zjistila, že metafory a subjektivní kategorie byly používání pro shromážděné dokumenty a samotnými historiky vytvořené dokumenty. Dva fyzikální faktory – prostorové uspořádání a druh dokumentu – byly často promyšleny v určení, kde budou dokumenty uloženy v kanceláři. Vývojáři informační systémů by proto měli zvážit kvalitativní aspekty studie v jejich návrzích. Vývojáři by měli zvážit rozdělení osob v počítačovém rozhraní, podobně jako návrh obecných nástrojů, které lze použít všemi uživateli.

  • CASE, Donald Owen. Information Technology and the Research Process. Publikováno v červenci 1991 v The Library Quarterly 61(3):352-354.
  • CASE, Donald Owen. The collective use of information by some American historians: A study of motives and methods. Publikováno v lednu 1991.
  • CASE, Donald Owen. An Example of the Social Construction of Information Technologies: Videotex in the United States and Europe. Publikováno v prosinci 1990 v Proceedings of the American Society for Information Science and Technology.

Obsah: Článek zkoumá vývoj videotextu ve Velké Británii, Německu, Francii a US v letech 1968-90. Je diskutováno použití sociální struktury technologického rámce, interakce sociálních skupin, problémů, řešení a technických artefaktů ve vývoji videotextu. Z tohoto hlediska jsou posuzovány přenosy, obrazovka, normy a marketingové problémy.

  • CASE, Donald Owen; FERREIRA, Joel Hasse. Portuguese telecommunications and information technologies: Development and prospects. Publikováno v srpnu 1990 v Telecommunications Policy 14(4):290-302.

Obsah: Portugalské telekomunikační prostředí se v posledních letech rychle mění. Je zemí, která si tradičně udržovala nezávislost od jiný evropských zemí, ale po vstupu do ES změnilo Portugalsko směr. Současná vláda následuje politiku deregulace a privatizace telekomunikační infrastruktury s cílem snížit neefektivnost a zvýšení inovací v oblasti technologií, služeb a řízení. Telefonní služby byly částečně privatizovány, byly vyvinuty nové služby (včetně přenosů a videotexu) a brzy bude zahájeno soukromé televizní vysílání. Kritici těchto politik jsou znepokojeni, do jaké míry Portugalsko může udržet svou kulturní a politickou autonomii tváří v tvář rostoucímu zahraničnímu vlivu.

  • CASE, Donald Owen; BORGMAN, Christine L.; MEADOW, Charles T. . The design and evaluation of a front-end user interface for energy researchers. Publikováno v březnu 1989 v Journal of the American Society for Information.

Obsah: Zpráva se týká dvouletého projektu na vyvinutí sady vzdělávacích a pomocných mikropočítačových programů založených na podporu koncovým uživatelům pro přístup k vyhledávání v energetické databázi informačního systému Department of Energy. Sada programů byla navržena a přizpůsobena informačním znalostem, dovednostem a zvykům výzkumníků v energetice. Diskuze se při navrhování rozhraní pro specifickou populaci zabývá problémy ve vývoji, hodnocení a studiu chování uživatelů. Některé upozaděnné informace jsou k dispozici v informačních systémech a databázích.

  • CASE, Donald Owen; BORGMAN, Christine L.; MEADOW, Charles T.;Cerny, Barbara A.. Online Access to Knowledge: System Design, Project Report. Publikováno v březnu 1989 v Journal of the American Society for Information Science 40(2):86 – 98.

Obsah: Projekt Online Access to Knowledge (OAK) byl vyvinut počítačovým prostředníkem pro vybrané uživatele Department of Energy's DOE/RECON a základními online informačními systémy. Cílem projektu je umožnit lidem, kteří mají malé nebo žádné vzdělání nebo zkušenosti s bibliografickým vyhledáváním vedeným jejich vlastním výzkumem, bez pomoci vyškoleného knihovníka, a proto umožňuje uživateli pracovat jak v místě, tak v čase svého výběru. Účelem tohoto článku je podat zprávu o návrhu a jeho zdůvodněním. OAK software se skládá z výukového a pomocného programu. Následně nezaměstnává příkazovým jazykem, odstraňuje tedy potřebu naučit se formální jazyk, který je obvykle spojen s online vyhledávacími databázovými službami. To je naprosto zásadní pro přístup, že tento systém nenahradí primární uživatelské znalosti, což on nebo ona hledá nejen při posuzování výsledků. © 1989 John Wiley & Sons, Inc

  • CASE, Donald Owen; BORGMAN, Christine L.; MEADOW, Charles T.. The design and evaluation of a front‐end user interface for energy researchers. Publikováno v březnu 1989 v Journal of the American Society for Information Science 40(2):99 - 109 .

Obsah: Autoři mají zprávy o dvouletém projektu, který financovalo Ministerstvo energetiky US (DOE), aby vytvořilo sadu školení a asistenčních počítačových programů na podporu koncových uživatelů k získání přístupu k vyhledávání v energetické databázi informačního systému DOE. Autoři studovali informační potřeby a vyhledávací návyky vědců v oboru energetiky a následně navrhli sadu programů, které jsou přizpůsobeny jejich kvalifikaci a potřebám. Tento software byl vyvinut po několika opakovaných laboratorních zkoušek v každém cyklu. Zjistili, že je možné vytvořit 10-15ti minutový instruktážní program a automatický podpůrný systém, který by umožnil uživatelům provádět přiměřený výzkum. Nicméně, výzkum inklinoval ke komplexní složitosti a přetrvávajícími problémy.Článek diskutuje o problémech ve vývoji, hodnocení a studiu chování uživatelů při navrhování rozhraní přizpůsobeného zvláštní populaci. 1989 John Wiley & Sons, Inc.

  • CASE, Donald Owen. The control revolution, technological and economic origins of the information societyJ.R. Beniger. Publikováno v prosinci 1988.
  • CASE, Donald Owen. The society of mindM.L. Minsky. Simon and Schuster, New York (1986). 339 pp., $19.95. (ISBN -671-60740-5). Publikováno v prosinci 1988 v článku Information Processing & Management 24(4):499-500.
  • CASE, Donald Owen. How Do the Experts Do It? The Use of Ethnographic Methods as an Aid to Understanding the C. Publikováno v dubnu 1988 v SIGIR '88: Proceedings of the Eleventh Annual International ACM SIGIR Conference on Research and Development in Information Retrieval. pp. 127-133. (ISBN:2-7061-0309-4).

Obsah: Článek zkoumá důležitý problém v získávání informací, kdy pro rychle rostoucí množství fulltextového hledání je obtížné získat efektivní informace. Autor naznačuje, že by pro zlepšení vyhledávání pomohlo zahrnout studii o tom, jak se jednotliví uživatelé vyrovnávají s velkým množstvím papírových informací ve svých kancelářích. V kognitivní psychologii pokračují studie, které popisují antropologické metody problému. Tvrdí, že historici jsou velmi dobrá skupina pro provádění výzkumu, protože spoléhají na zkoumání a zpracování textů v širokém rozsahu. Zkoušky způsobů kategorizace informačních pracovníků by nás mohly dovést k lepšímu pochopení lidských problémů při zpracování a získávání textové informace.

  • CASE, Donald Owen. The control revolution, technological and economic origins of the information society: J.R. Beniger. Harvard University Press, Cambridge, MA (1986). xiv + 493 pp., $25. Publikováno v lednu 1988 v Information Processing & Management.
  • CASE, Donald Owen; ROGERS, Everett M.. The Adoption and Social Impacts of Information Technology in U.S. Agriculture. Publikováno v lednu 1987 v The Information Society.

Obsah: Od roku 1986 byly rozptýleny mikroprocesory do asi 18% všech domácností v USA a 6% amerických farmářů. Mimo běžného využití spotřebitelů a zemědělských domácností USA využívají mikropočítače také malé podnikové aplikace jako např. evidence, zpracování textu, mzdy atd. Speciální mikroprocesorové aplikace vznikly v letech 1980-1, kdy se 200 farmářů z Kentucky podílelo na studii Green Thumb Box, tedy videotextového systému poskytující informace o trhu, technologiích a počasí. Zdá se, že informační potřeby amerických farmářů perfektně zapadá do nových informačních technologií postavených na mikroprocesoru, i když byla realizována jen část. Následně se ukázal videotex jako pochybný kanál pro šíření zemědělských informací, který zanechal otevřenou otázku, co by bylo nejlepším technologickým nástrojem pro takovéto příznivce. Výzkum si pokládá 2 otázky: 1. Přijetí a využití nových komunikačních technologií a 2. Jejich sociální dopad na obyvatele venkova.

  • CASE, Donald Owen; BORGMAN, Christine L.; MEADOW, Charles T.. End-User Information-Seeking in the Energy Field: Implications for End-User Access to DOE/RECON. Publikováno v prosinci 1986 v Information Processing & Management.

Obsah: Výzkum a vývoj softwaru pro US Department of Energy poskytla příležitost prozkoumat informační chování výzkumníků v oboru energetiky. V rámci projektu DOE s názvem "Online přístup ke znalostem" nebo "DUB", rozvíjí rozhraní pro zlepšení přístupu koncových uživatelů k energetickým databázím. Rozhovory s 18 výzkumníky a 34 výzkumnými zprostředkovateli z oblasti spotřeby energie ukázaly na jejich závislost na databázích jako zdrojích informací. Údaje z rozhovoru naznačují přechod ke komerčním systémům, které nabízí největší pokrytí databáze. Navzdory úsilí na podporu použití databáze RECON, považuje většina vědců v oboru energetiky výhodnější, aby někdo vyhledával informace místo nich. Knihovníci a specialisté na technické informace pochybují o potenciálu databází ve výzkumu v blízké budoucnosti. Nicméně tato i jiné studie naznačují trend užívání databází přímo ze strany koncových uživatelů v oblasti energetiky, zejména pak u mladších výzkumných pracovníků. Předběžné testování OAK softwaru znamená, že koncoví uživatelé budou vyhledávat pomocí vhodných nástrojů. Tyto nálezy byly diskutovány ve světle předchozího výzkumu zaměřeného na shromažďování informací o zvycích vědců a inženýrů.

  • CASE, Donald Owen; WELDEN, Kathleen. Distribution of government publications to depository libraries by optical disk: A review of the technology, applications and issues. Publikováno v květnu 1986 v Government Publications Review.

Obsah: Knihovní depozitáře US mají odpovědnost za poskytování přístupu k obrovskému množství informací. Musí tak činit s omezenými zdroji, pokud jde o prostor a personál. Nově vyvinutá technologie optického disku slibuje snížení skladovací zátěže tím, že nabízí lepší skladování spolu s lepšími možnostmi vyhledávání. Autoři dochází k závěru, že vládní informace mohou být šířeny prostřednictvím optického disku a navrhnout vhodné aplikace pro pilotní projekty.

  • CASE, Donald Owen. Collection and organization of written information by social scientists and humanists: A review and exploratory study. Publikováno v dubnu 1986 v Journal of Information Science.

Obsah: Literatura o informačních potřebách, využití sociálních vědců a humanistů inklinuje k ignoraci fáze výzkumu, v němž učenec shromažďuje a organizuje písemné informace, tedy dobu mezi vyhledáním a využitím. Tento článek shrnuje literaturu o ukládání informací v oblasti humanitních a společenských věd, a dále popisuje průzkumnou studii obsahu a organizaci osobních souborů. V rámci studie bylo 2x dotazování 36 profesorů významné soukromé univerzity v rámci 5ti měsíců. V průběhu rozhovorů byli vyzváni k popisu, jakým způsobem organizují své soubory. Výsledky jsou popsány a projednány ve světle předchozího výzkumu. Nakonec článek popisuje způsoby, jakými by bylo možné výzkum použít k vytvoření kvalitních informačních produktů a služeb a také zlepšit porozumění procesu vzdělávání.

  • CASE, Donald Owen. The personal computer: Missing link to the electronic journal?. Publikováno v září 1985 v Journal of the American Society for Information Science.

Obsah: Vědecké publikování se vyvinulo v posledních 3 stoletích na základě technologických změn. Nyní ale čelí problémům jako rychlý růst a rozptyl literatury, což zvyšuje nejen náklady, ale také zpoždění při zveřejňování. Tento článek zkoumá technické řešení zvyšující náklady a zpoždění, přičemž zkoumá nové způsoby šíření zkoumaných informací. Autor tvrdí s ohledem na povědomí ve vývoji oblasti počítačových sítí a mikropočítačových aplikacích, že rozšířené užívání osobních počítačů zrychlí rozvoj elektronického publikování.

  • CASE, Donald Owen; BORGMAN, Christine L.; INGEBRETSEN, Dorothy . University faculty use of computerized databases: An assessment of needs and resources. Publikováno v dubnu 1985 v Online Information Review.

Obsah: Autoři provedli studii akademického využití vyhledávací databaze pro výzkum, potřeby hodnotících vodítek k databazím a vhodnosti aktuálně používaných průvodců. I když míra odpovědí bylo nízká (19%), následný průzkum svědčí o minimálním ovlivnění těch, co neodpověděli. Jejich zjištění naznačují, že akademické fakulty obvykle nemají ponětí o rozsahu dostupných databází a málo z nich uznává potřebu databáze ve výzkumu. Ty z fakult, které běžně pracují s databázemi, převádí vyhledávání v nich na knihovníka nebo asistenta, než aby hledali sami. Autoři identifikovali 39 databází, které jsou spíše popisné než vyhodnocovací.

  • CASE, Donald Owen; BORGMAN, Christine L.; MEADOW, Charles T. . Designing an Information Retrieval System Based on User Characteristics. Publikováno v lednu 1985.

Obsah: S rostoucím počtem dostupných informačních vyhledávacích systémů a databází, ale také zvyšující se poptávce koncových uživatelů o používání systémů, existuje potřeba zlepšit rozhraní a mechanismus školení. Článek referuje o projektu tvorby integrovaného online prostředí a helpdesku, který bude sloužit jako „front-end“ pro U.S. Department of Energy's RECON retrieval systém. Koncepční rámec navrhovaného rozhraní je založeno na individuálních charakteristikách současných a budoucích uživatelů, převážně vědců energetického výzkumu. Prototyp je budován na základě informací získaných z rozhovorů s vědci, kteří používají systém (přímo nebo přes zprostředkovatele) a z rozhovorů se zprostředkovateli. Příspěvek referuje o výzkumu ve vývoji, včetně výsledků pohovorů a předběžného návrhu rozhraní. Prezentace na konferenci bude obsahovat podrobný popis rozhraní, než je možné uvést tady.

  • CASE, Donald Owen; RICE, Ronald E.. Electronic Messaging in the University Organization. Publikováno v lednu 1981.

Obsah: Nedávný vývoj v oblasti telekomunikačních technologiích umožnil vznik místních informačních sítí, do které lze zapojit jednotlivce v organizaci jakékoliv velikosti, konfiguraci nebo účelu. Aby bylo možné pochopit dopad takové technologie, byla provedena studie nedávno zavedeného systému zasílání zpráv na bázi počítače (CMBS) u velké soukromé university. Dotazníky byly rozdány a následně byly provedeny rozhovory se 74 administrativními pracovníky s vysokou uživatelskou úrovní a 67 pracovníky počítačových služeb, kteří byli zkušení uživatelé CBM. Výsledky ukázaly, že jsou uživatelé celkově spokojeni se systémem. Dalším zjištěním bylo, že systém vytváří pozitivní benefit: rychle dosažení stability s následným klesáním; uživatelé obecně souhlasili s vhodnými úkoly pro využití systému; a to přineslo zvýšení uživatelských komunikačních sítí.

  • CASE, Donald Owen; DILLION, A.; NORMORE L.; DERVINE, B.; ADAMSON, S.K.; TENOPIR, Carol. Quandaries about users, user research, and each other: The impressionistic essays.

Použité zdroje

https://www.researchgate.net/profile/Donald_Case/info

https://www.interaction-design.org/literature/author/donald-owen-case

http://prabook.org/web/person-view.html?profileId=539028

http://clovek.ff.cuni.cz/pdf/pribramska_anotace_18.pdf

http://dl.acm.org/results.cfm?within=owners.owner%3DHOSTED&srt=_score&query=case+donald&Go.x=0&Go.y=0

https://www.linkedin.com/in/donald-case-480a207

https://ci.uky.edu/grad/sites/default/files/Case_CV.pdf