Case, Donald Owen

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
Donald Owen CaseDonal Case.png
Datum a
místo narození
20. 3. 1953
Bellingham, Washington (USA)
Datum a
místo úmrtí
stále žije

Příčina úmrtí
Rodinný stav ženatý
Bydliště Lexington, Kentucky, United States
Občanství USA
Vzdělání doktor filozofie – Výzkum komunikace, Stanford University
Pracoviště profesor na University KentuckyUnited States
Ocenění Annual Alice Smith Lecturer, SASIS&T “Best Information Science Book” Award, Fulbright Fellowship to Portugal
Známý pro informační věda
Donald Owen Case(*1953) je americký profesor informačních věd na University of Kentucky od roku 1994, 3 roky byl ředitelem School of Library and information science a je členem redakční rady Journal of ASIS&T. Mezi jeho výzkumné zájmy patří informační chování související s informační politikou a vyhledáváním informací o zdraví. Case je autorem více než 30 článků v odborných časopisech a jeho kniha Looking for Information: A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior (2002) byla vyhlášena Nejlepší knihou roku American Society for Information Science & Technology.


Vzdělání

1979 - 1983: PhD – Výzkum komunikace, Stanford University

1976 - 1977: MLS - Informační studia, Syracuse University

1971 - 1976: BA - Knihovnictví, The Evergreen State College

Zaměstnání

1984 – současnost: přispěvatel článků do odborných časopisů

červenec 1994 – současnost: Emeritní profesor, University of Kentucky, College of Communications & Information, United States, Lexington

2008 - 2009:prezident American Society for Information Science and Technology (ASIST)

leden 1984 – červen 1994: Asistent/Docent, University of California, Los Angeles, Department of Information Studies, United States, Los Angeles, California

1982 – 1983: statistický poradce, Center Advanced Study, Stanford, Kentucky, United States

1979 – 1982: asistent výzkumu, Stanford (California) University

Členství

  • American Library Association
  • American Society for Information Science & Technology: člen 1977-2009, president 2008-9
  • International Communication Association: člen 1980-2009
  • American Association for the Advancement of Science

Význam pro informační vědu

Case ve svém výzkumu a publikační činnosti vyniká nejen množstvím materiálů, které vytvořil (články v odborných časopisech od počátku 80. let do současnosti a výše zmíněná kniha), ale zejména širokým záběrem témat, kterým se v průběhu své kariéry věnuje. Na počátku 80. let se zabývá ranými místními sítěmi, později pak systémy online informačního vyhledávání, využitím vyhledávacích databází na akademické a výzkumné půdě, a v neposlední řadě také problematikou počítačů jako nástroje pro usnadnění výzkumů a šíření jejich výsledků. Neomezuje se však pouze na tuto oblast, ale věnuje se i tématům využití tehdy vznikající technologie mikroprocesorů v americkém zemědělství a už v roce 1986 se pokouší o tvorbu konceptu „nové farmy“. V té době se také pokouší o aplikaci Videotexu (jeden z prvních informačních systémů pro koncového uživatele), kterému se věnoval i v několika dalších svých publikacích.

Hlavním tématem jeho práce je informační chování, informační vyhledávání a jeho zefektivnění, dále tvorba vyhledávacích a komunikačních systémů pro širokou škálu lidských činností v oborech daleko přesahujících informační vědu či knihovnictví. Case se snaží najít využití svých teorií všude od energetiky přes zemědělství až po zdravotnictví a vládní informace.

Ocenění

2006 – Annual Alice Smith Lecturer, SLIS, University of South FloridaOcenění za zásadní přínos ve vývoji knihovnictví a informačních věd

2003 – ASIS&T “Best Information Science Book” Award – Cena pro autora knihy, která v daném roce znamenala nejvýraznější přínos na poli informačních věd, uděluje ASIS&T (Association for Information Science and Technology)

1996 – OCLC Essay Contest, Druhé Místo

1989 – Fulbright Fellowship to Portugal – Grant na nezávislý výzkum v Portugalsku pro vědce z USA udělovaný ECA (The Bureau of Educational and Cultural Affairs). V rámci grantu přednášel na Universidade Nova de Lisboa v Portugalsku.

1988 – ALISE Research Award (společně s: John Richardson) – Ocenění a grant na výzkum v oblasti Knihovnictví a Informačních věd

1979 – 1980: Fellow Stanford University – Roční rezidentura na Stanford University

1971 – 1975: Retail Clarks International scholar

Publikace

  • CASE, Donald O. a Lisa G. O'CONNOR. What's the use? Measuring the frequency of studies of information outcomes. Journal of the Association for Information Science and Technology [online]. 2016,67(3), 649-661 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/asi.23411. ISSN 23301635. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.23411]

Obsah: Někteří přední odborníci předpokládají, že výzkum informačního chování jedinců, či „informačních potřeb, hledání a použití“ zřídkakdy odráží, jak jsou získané informace aplikovány, nebo jaký mají efekt na příjemce, tedy jeho výsledky. Tento článek zkoumá toto tvrzení na základě systematické analýzy studií publikovaných v letech 1950-2012. Výzkum je rozdělen na pět období a týká se čtyř časopisů, zahrnujících 1391 článků, z nichž 915 jsou empirické studie. Podle vzorků procento studií o informačních výsledcích vyšplhalo z nuly v 50tých letech na 8% v nedávných výzkumných reportech. Překážky ve studiu informačních výsledků a možný budoucí výzkum tohoto tématu byly odhaleny.

  • CASE, Donald Owen. Looking for Information: a survey of research on information seeking, needs and behavior. 3rd ed. Bingley, UK: Emerald Group Pub, 2012. ISBN 9781780526546.

Anotace: Kniha shrnuje více než 50 let výzkumu informačního vyhledávání a příbuzných témat a obsahuje přes 1300 citací relevantních prací. Nyní, ve své třetí edici, je tato kniha nejobsáhlejším textem v oblasti informačního vyhledávání, informačního chování a praktik. Kniha pokrývá podstatu informací, informační potřeby a použití, uvědomění si smyslů, vyhýbání se informacím, komunikace mezi vědci a učenci, relevantní sociální a psychologické teorie, modely informačního chování a aplikovatelné výzkumné metodologie. Mezidisciplinární ve výběru příkladů, kniha cituje výzkumy informačních studií, komunikace, vzdělání, managementu, medicíny, sociologie a psychologie.

  • GIVEN, Lisa M., Heidi JULIEN a Donald CASE. The evolution of information behavior research: Looking back to see the future. Proceedings of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2012, 49(1), 1-2 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/meet.14504901020. ISSN 00447870. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/meet.14504901020

Obsah: Tento panel osvětlí historické, současné i budoucí trendy jednoho z centrálních prvků informačních věd – lidského informačního chování (Human Information Behavior – HIB). Začíná stručnou historií uspořádání, populací, metodologií, teorií a ostatních klíčových aspektů výzkumu HIB, dále zkoumá možnosti pro budoucnost. Účastníci budou zapojeni v interaktivním „pracovním zasedání“, zkoumat klíčové otázky, které by měly být zodpovězeny ve výzkumu HIB, ale také trendy v metodách a technikách, které budou formovat budoucí práci. Účastníci obdrželi početné granty na výzkum HIB, vytvořili široké spektrum publikací o daném tématu a působili jako vedoucí výzkumu v tomto oboru. Všichni jsou přesvědčiví řečníci a prezentovali na mnohých mezinárodních konferencích a symposiích. Tito účastníci jsou lidé na pravém místě pro diskusi o trendech a důležitých výzkumných oblastech této disciplíny.

  • KUHLTHAU, Carol C., Donald O. CASE, Brenda DERVIN, Marcia J. BATES, Charles COLE a Karen E. FISHER. Crossing the divide: Putting information seeking research and theory into computer science practice to make information search systems and services more effective for the user. Proceedings of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2012, 49(1), 1-4 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/meet.14504901078. ISSN 00447870. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/meet.14504901078

Obsah: S Carol Kulhthau coby moderátorkou, nabízíme panel šesti výzkumníků informačního chování s různými pohledy na zapracování nálezů a teoretických přístupů ve výzkumu informačního chování/informačního vyhledávání pro aplikaci v designu informačních systémů a opětovné zviditelnění knihoven a informačních služeb v prostředí informačních technologií. Zatímco počítačovou vědou vytvořené informační systémy a technologická prostředí v knihovnách jsou navrhována pro uživatele s odpovědí, nebo alespoň její formou, pevně usazenou v mysli, výzkum vyhledávání informací se zabývá uživateli s komplexními informačními potřebami, kteří využívají informační systémy, či knihovní služby pro konstrukci vědomostí a smyslu. Dilema spočívá v předání výzkumu informačního chování/informačního vyhledávání a cílů těm, kdo vytváří systémy. Účastníci diskuse nabízí různé pohledy a řešení.

  • CASE, Donald O. a Joseph B. MILLER. Do bibliometricians cite differently from other scholars? Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2011, [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/asi.21466. ISSN 15322882. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.21466

Obsah: Otázka proč autoři citují určité dokumenty byla předmětem spekulací i empirických výzkumů po desetiletí. Tento článek poskytuje stručnou historii pokusů o porozumění citačním motivacím a poskytuje replikace dřívějších studií, týkajících se důvodů k citacím. Srovnání jsou vytvářena mezi různými typy učenců. Současná studie identifikuje šest často citovaných článků v oboru bibliometriky a zkoumá všechny dohledatelné autory, kteří tyto práce citovali (celkem 112). Předpokládalo se, že bibliometrici budou mít zvýšenou míru přehledu o svých vlastních citačních praktikách, vzhledem k tomu, že se jedná o jejich expertní oblast, a tudíž jiný vzorec odpovědí. Několik ukazatelů indikovalo, že 56% účastníků, kteří se identifikovali jako bibliometrici, se lišilo statisticky signifikantním způsobem od ostatních a také od starších vzorků odborníků na komunikaci a psychologii. Zdaleka nejčastějším důvodem citování dokumentu je fakt, že reprezentuje žánr. Analýza faktorů ukazuje, že 20 motivací, zhuštěných do sedmi faktorů, může reprezentovat nejběžnější motivace pro citaci. Implikace těchto nálezů jsou diskutovány ve světle nedávných debat o roli sociálních faktorů v citacích. Alternativní metody výzkumu citačního chování jsou diskutovány.

  • NARAYAN, Bhuva, Donald O. CASE a Sylvia L. EDWARDS. The role of information avoidance in everyday-life information behaviors. Proceedings of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2011, 48(1), 1-9 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/meet.2011.14504801085. ISSN 00447870. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/meet.2011.14504801085

Obsah: Tato práce reprezentuje výsledky studie informačního chování v kontextu každodenního života, jako části větší studie o informačním chování. 34 účastníků ze 6 zemí si vedlo informační deník – především přes zabezpečený web log – po dva týdny, aby tak shromáždili 468 účastnických dní za pět měsíců. Deníky bohaté na text byly zpracovány analýzou Grounded Theory. Nálezy ukazují, že vyhýbání se informacím je běžný fenomén každodenního života a skládá se jak z pasivního, tak aktivního vyhýbání. Toto nese implikace pro několik aspektů lidských životů, včetně zdraví, financí a osobních vztahů.

  • CASE, Donald O. Message from the outgoing president: The ASIS&T version of „€œstimulus funding“€. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2010, 36(2), 3-4 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/bult.2010.1720360202. ISSN 00954403. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/bult.2010.1720360202

Obsah: Tento článek se zabývá významem termínu „politika“ spolu s obecnými aspekty politik, které by se mohly týkat mnoha národů. Konkrétně umístění knihovně- a informačně-orientovaných politik v širším kontextu. Literatura, týkající se informační politiky, je revidována za účelem vypracování rámce pro diskusi národních cílů těchto politik. Příklady ze Spojených Států jsou použity pro znázornění tvorby politik. Nakonec jsou zde vysvětleny některé trendy, ovlivňující danou problematiku.

  • WILDEMUTH, Barbara M. a Donald O. CASE. Early information behavior research. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2010, 36(3), 35-38 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/bult.2010.1720360309. ISSN 00954403. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/bult.2010.1720360309
  • CASE, Donald O. Summer retreat. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2009, 36(1), 3-3 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/bult.2009.1720360102. ISSN 00954403. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/bult.2009.1720360102
  • CASE, Donald O. On the controversy regarding proposed changes to ALA standards. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2009, 35(6), 3-3 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/bult.2009.1720350602. ISSN 00954403. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/bult.2009.1720350602
  • CASE, Donald O. Information and Emotion: The Emergent Affective Paradigm in Information Behavior Research and Theory, by Diane Nahl and Dania Bilal. The Serials Librarian [online]. 2009, 57(1-2), 162-164 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1080/03615260802418922. ISSN 0361-526x. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/03615260802418922
  • CASE, Donald O. Good news, bad news - or not. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2009, 35(5), 3-3 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/bult.2009.1720350502. ISSN 00954403. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/bult.2009.1720350502
  • CASE, Donald O. The global alliance. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2009, 35(4), 3-4 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/bult.2009.1720350402. ISSN 00954403. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/bult.2009.1720350402

Obsah: Sběr věcí pro potěšení je téměř univerzální lidská zkušenost. Psychologické studie uvádí, že je to hluboce propojeno s vývojem osobnosti a vztahy s okolím a ostatními lidmi. Tento článek zkoumá sbírání, jako skutečnou volnočasovou aktivitu, přezkoumává teorie o chování při sběru a zaměřuje se na sběratele mincí, jako jeden ze vzorků. Jsou zde zkoumány také typy a organizace numismatické literatury. Studie pozorování zúčastněných sběratelů mincí jak tváří v tvář, tak skrze elektronická místa setkání, zjišťuje, že jsou motivováni potenciálním rozvojem sama sebe, sociální interakcí s ostatními sběrateli a finančními zisky, stejně jako nutkavou potřebou sbírání.

  • CASE, Donald O. Waves of information technology. A ciência da informação criadora do conhecimento Vol. I [online]. Imprensa da Universidade de Coimbra, 2009, s. 17 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.14195/978-989-26-0319-3_3. ISBN 9789892603193. Dostupné z: https://digitalis.uc.pt/handle/10316.2/31850

Obsah: Toto je historie různých konceptů a technologií veřejných informačních služeb. První vlna existovala zhruba mezi lety 1900 a 1945 a byla orientována na myšlenku mikrofilmu jako vstupního mechanismu k světovým informacím. Mezi zastánce patřil belgičan Paul Otlet (1934), angličan H.G. Wells a jeho vize Světového Mozku (1938) a američan Vanevar Bush a jeho Memex (1945). Druhá vlna se skládala z vývoje počítačů a jejich sítí, které později vedly ke vzniku videotextových systémů 80. let a dalších před-webových technologií. Třetí vlnou byl vývoj World Wide Webu v 90. letech, založený na vylepšených sítích a softwaru. V každé z těchto vln měly knihovny a publikování do jisté míry centrální roli. Přišla už čtvrtá vlna: Web 2.0, takzvaná sociální síť dneška? Dalo by se říct, že se jedná o pouhé rozšíření inovací 90. let a bylo by to správné tvrzení. Nicméně, je tu něco, čím se myšlenka sociální síťě vrací k ideím z doby před sto lety, zakořeněna v hnutích, zabývajících se vývojem společnosti. Takové myšlenky by mohly být chybné a možná i nebezpečné, ale zdá se, že mají velký vliv na některé členy společnosti. Ale možná by byla zajímavější otázka, co se stalo s knihovnami, vzděláním a publikováním ve vizích sociálního webu?

  • CASE, Donald O. Collection of family health histories: The link between genealogy and public health. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2008, 59(14), 2312-2319 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/asi.20938. ISSN 15322882. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.20938

Obsah: Přesto, že bylo provedeno množství průzkumů v oblasti informačního chování rodinných historiků, víme málo o úrovni jejich systematického sběru informací o příčinách smrti a vážných chorob předků. Takové informace, pokud jsou spolehlivé a dostupné, by mohly být užitečné rodinným lékařům, samotným rodinám a epidemiologům. Tento článek předkládá nálezy dvoufázové studie amatérských genealogů ve Spojených Státech. Počáteční celostátní telefonní průzkum 901 domácností byl následován podrobnými rozhovory s národním vzorkem 23 rodinných historiků. Více než polovina dotazovaných domácností v obecné studii uvedla, že někdo v jejich rodině shromažďuje zdravotní záznamy předků; tyto praktiky se zdají být více běžné, mezi ženami, staršími lidmi a lidmi s vyššími příjmy. Podrobné rozhovory odhalily, že tyto informace jsou běžně shromažďovány rodinnými historiky a obvykle pochází z úmrtních oznámení, druhotně z nekrologů a dále z ústně podaných svědectví či rodinných záznamů; většina dotazovaných shromažďovala zdravotní záznamy kvůli zkoumání svých vlastních zdravotních rizik. Podpora sběru rodinných dat sociálními sítěmi pomáhá zlepšit přehled a průzkumy zdravotních rizik. Implikace pro vyhledávání informací o zdraví a aplikovatelné teorie jsou diskutovány.

  • LU, Hung-Yi, Donald O. CASE, Mia Liza A. LUSTRIA, Nahyun KWON, James E. ANDREWS, Sarah E. CAVENDISH a Brenikki R. FLOYD. Predictors of Online Information Seeking by International Students when Disaster Strikes Their Countries. CyberPsychology & Behavior [online]. 2007, 10(5), 709-712 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1089/cpb.2007.9965. ISSN 1094-9313. Dostupné z: http://www.liebertonline.com/doi/abs/10.1089/cpb.2007.9965

Obsah: Tato studie zkoumá faktory ovlivňující pravděpodobnost využívání internetu mezinárodními studenty, pro vyhledávání informací o katastrofách v případě, že nějaká postihne jejich zemi. Výzkum byl prováděn napříč dvěma americkými universitami mezi 1. srpnem a 30. zářím 2005. 229 studentů vyplnilo samoobslužný dotazník. Analýza ANOVA zjistila, že internetová soběstačnost respondentů neměla výrazný dopad na jejich úmysl vyhledávat informace o neštěstích na internetu. Nicméně, internetová závislost respondentů a jejich přístup k vyhledávání informací online byly shledány jako určující pro takovéto záměry.

  • LUSTRIA, Mia Liza A., Darrell E. BURKE, Kyunghye KIM, Nahyun KWON a Donald O. CASE. Health information seeking in the e-health era: Evidence from the national cancer institute's Health Information National Trends Survey (HINTS). Proceedings of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2006, 43(1), 1-5 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/meet.14504301116. ISSN 00447870. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/meet.14504301116
  • DERVIN, Brenda, Karen FISHER, Eric MEYERS, et al. Being user-oriented: Convergences, divergences, and the potentials for systematic dialogue between disciplines and between researchers, designers, and providers. Proceedings of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2006, 43(1), 1-9 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/meet.1450430170. ISSN 00447870. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/meet.1450430170
  • HARTEL, Jenna, Robert A. STEBBINS, Crystal FULTON, Shan Ju CHANG a Donald O. CASE. Taking leisure seriously: Information realities in leisure time. Proceedings of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2006, 43(1), 1-7 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/meet.1450430140. ISSN 00447870. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/meet.1450430140

Obsah: Studie zobrazuje informace skutečnosti, které existují v rámci volného času. Zavádí koncepční model pro volný čas, nazvaný vážné volný čas (Stebbins, 1982), který uzákoňuje roli informací v umožnění volnéčasého zážitku. Náš panel nabízí teoretické hledisko a případové studie z oblasti každodenního života, která nebyla předmětem informačních výzkumů. Konkrétní cíle jsou tři: 1) Prezentování nejmodernější teorií a výzkumu prochází do vyhledávání informací a jejich používání, ke kterému dochází v každodenním volnočasém životě, 2) Představit volnočasé aktivity, koncept, který slouží jako sjednocující pojem a teoretický rámce pro takovou práci, a 3) Přehlídka plodné mezinárodní spolupráce probíhá mezi volnočasou vědou a informačními studii.

  • KELLY, Kimberly M., James E ANDREWS, Donald O. CASE, Suzanne L. ALLARD a J. David JOHNSON. Information Seeking and Intentions to Have Genetic Testing for Hereditary Cancers in Rural and Appalachian Kentuckians. The Journal of Rural Health [online]. 2007, 23(2), 166-172 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1111/j.1748-0361.2007.00085.x. ISSN 0890-765x. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1748-0361.2007.00085.x
  • JOHNSON, J. David E., Donald O. CASE, James ANDREWS, Suzanne L. ALLARD a Nathaniel E JOHNSON. Fields and pathways: Contrasting or complementary views of information seeking. Information Processing & Management [online]. 2006, 42(2), 569-582 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1016/j.ipm.2004.12.001. ISSN 03064573. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0306457305000038

Obsah: Tento výzkum klade proti sobě dva různé pojmy, pole a cesty, individuální informace v kontextu chování. Tyto různé přístupy znamenají různé vztahy mezi herci a jejich informačním prostředí, a proto shrnují různé pohledy na vztah mezi jednotlivými akcemi a kontexty. Budeme diskutovat o těchto různých teoretických pohledech, pak se empiricky srovnávat a porovnávat. Vážnost těchto koncepcí je založena na různých analytických procedurách stejných nezpracovaných dat: Sada tří otázek na základě paměti respondenta ze zdrojů, kde by konzultoval informace o dědičných rakovinách. Tyto otázky jsou poté analyzovány v nomological sítí pomocí spřízněných pojmů čerpaných ze souhrnného přehledu 882 dospělých. Výsledky vytvořily čtyři skupiny a 16 různých cest, což naznačuje zvýšenou fragmentaci informačního prostředí, s různými podkladovými logiky a účinnými složkami, ačkoli využití internetu se zdá být společným tématem. Analýza nomological sítě naznačuje, že oba přístupy mohou mít funkci pro konkrétní problémy. V důsledku, můžeme tyto přístupy srovnávat a porovnávat, diskutovat o jejich významu pro budoucí metodické, analytické a teoretické vývoje.

  • RICE, Ronald E. a Donald CASE. Electronic Message Systems in the University: A Description of Use and Utility. Journal of Communication [online]. 1983, 33(1), 131-152 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1111/j.1460-2466.1983.tb02380.x. ISSN 0021-9916. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1460-2466.1983.tb02380.x
  • CASE, Donald O. Information behavior. Annual Review of Information Science and Technology [online]. 2006, 40(1), 293-327 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/aris.1440400114. ISSN 00664200. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/aris.1440400114

Obsah: Jak mají teoretici a empiričtí výzkumníci léčit lidi s tendencí vyhnout se nepříjemné informaci? Byl provedenhHistorický přehled (1890-2004) teorie literatury v komunikačních a informačních studiích, spojený s vyhledáváním nedávných studií o příjmu genetického testování a strategii zvládání pacientů s rakovinou. Přezkum autorů ze současné literatury zahrnuly prohledávání databází MEDLINE, PsychINFO a CINAHL mezi lety 1992 - léto roku 2004 a ze selektivních manuálních prohlídek dřívější literatury. Vyhledávací strategie obsahovala následující předmětová hesla a klíčová slova: MeSH headings: genetický screening / psychologie, rozhodování, novotvary / diagnostiky / genetiku / psychologii; CINAHL heading: genetický screening, genetické poradenství, úzkost, rozhodování, rozhodování / pacienta; další klíčová slova: vyhýbání se, strach, monitorování, otupení, rakovina. Funkce "Related Articles" v MEDLINE byla použita k provedení další "citační perly" ve vyhledávání. Předpoklad, že lidé aktivně vyhledávají informace je základem velké části psychologické teorie a komunikační praxe, stejně jako většiny modelů procesu hledání informací. Nicméně výzkum hodně poznamenalo, že někteří lidé se vyhýbají informacím, je-li potřeba dávat pozor nebo když jim něco způsobí duševní nepohodlí nebo nesoulad. Obecně informace o rakovině a genetickém screeningu rakoviny jsou diskutovány jako příklad pro ilustraci. Že se někteří pacienti snaží vyhnout informaci o hrozícím onemocnění, je důležité chování pro další oblast sociálního a psychologického výzkumu, zejména s ohledem na genetické testování.

  • CASE, Donald Owen; ANDREWS, James E.; ALLARD, Suzanne L.; JOHNSON, J. David. Genomics: The perfect information seeking problem. Journal of Health Communication [online] 2005, 10(4):323-9 [cit. 2016-06-05]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16036739

Obsah: Průsečík genetickou érou a informačním věkem představuje jedinečný a znepokojivý výzvám pro zdraví spotřebitelů, kteří nemusí se zdravotní gramotnosti držet krok. Zatímco rychlé pokroky v genetickém výzkumu slibují lepší péči, kdežto inherentní složitosti a individualistická povaha genetické vědy vedly v náročném informačním prostředí. Technické možnosti pro získání genomické informace rostou exponenciální rychlostí, stejně jako vědecký pokrok vztahující se k němu. Kromě toho společenské reakce na genomiky a možných soukromých a diskriminačních otázkách, mohou představovat významné omezení. Infrastruktura zdravotní péče má také své meze, vzhledem k akutnímu nedostatku kvalifikovaných poradců a praktických lékařů na rakovinu, kteří jsou nepřipravené řešit genetiku, vytvářet poptávku po tvůrčích přístupech k doručovací službě. Kombinace jednotlivých nápadnosti, nízké zdravotní gramotnosti, spotřebitelského hnutí a důležitých politických problémů, pak genomika má problém ve vyhledávání výzkumných informací.

  • CASE, Donald Owen; ANDREWS, James E.; ALLARD, Suzanne L.; KELLY, Kimberly M.; JOHNSON, J. David.Intention to seek information on cancer genetics. Publikováno v červenci 2005 v Information Research (Impact Factor: 0.77). 07/2005; 10(4).

Obsah: Objektivní. Veřejnost má velký zájem o hledání osobní genetické informace, která má kontrolu nad vyhledáváním informací v oblasti výzkumu a zdravotní péči. Rychlé pokroky v genetickém výzkumu rakoviny slibují včasné detekce, prevence a léčby, přesto uživatelé mohou mít větší potíže s nalezením informací, které potřebují k učinění informovaného rozhodnutí týkající se jejich zdraví a budoucnosti svých rodin. Design. Celostátní telefonický průzkum byl proveden vf Kentucky nerezidentům starších 18 let, aby prozkoumal faktory spojené se záměrem podat návrh na podání informací rakovinné genetiky, včetně informace, kde hledat pomoc. Výsledky. Výsledky ukazují, že zájem o zjištění informace k rakovinné genetice, pokud bylo snadno dostupné testování, je středně vysoká (62,5% z těch, kteří odpověděli; n = 835), a u lidí s rasové menšiny byl zájem o testování na rakovinu v jedné rodině, a častá obavy z rizika rakoviny jsou statisticky významné prediktory úmyslem hledat genetické informace. Závěr. Tvrdíme, že již složitý zdravotní informační systém bude ještě těžší v orientaci pro jednotlivce, když se genetický výzkum stává všudypřítomný ve zdravotnictví. Ze zvýšení poptávky po genetických informacích v různých formách, jak je navrženo těmito výsledky a jiných studií, vyplývá, že je potřeba pomoci jednotlivcům získat potřebné zdravotní informační gramotnosti, se zvláštním zřetelem u rasových menšin.

  • LUSTRIA, Mia Liza A. a Donald O. CASE. The SPARC Initiative: A Survey of Participants and Features Analysis of Their Journals. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2005, 31(3), 236-246 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1016/j.acalib.2005.01.004. ISSN 00991333. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0099133305000182

Obsah: The Scholarly Publishing and Resources Coalition (SPARC) podporuje celou řadu elektronických časopisů v několika odvětvích. Tento webový průzkum partnerů SPARC, v kombinaci s funkcemi analýzy jejich časopisů, popisuje účastníky, jejich časopisy, motivy pro vstup do SPARC, vnímané přínosy elektronických časopisů a jiných dat. Zároveň byla prozkoumána i nedávná literatura o elektronických publikacích.

  • CASE, Donald O. a Suzanne L. ALLARD. Looking Hard at JASIS&T: Results of a Series of Surveys, Focus Group Interviews and Other Studies. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2004, 30(4), 12-15 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/bult.317. ISSN 00954403. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/bult.317
  • CASE, Donald O., J. David JOHNSON, James E. ANDREWS, Suzanne L. ALLARD a Kimberly M. KELLY. From two-step flow to the Internet: The changing array of sources for genetics information seeking. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2004, 55(8), 660-669 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/asi.20000. ISSN 1532-2882. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.20000

Obsah: Díky rychle se šířícímu internetu se výrazně rozšířily dostupné zdroje informací. Informace dříve získané z druhé ruky od přátel a známých, tzv. „dvou-fázový tok“, lze nyní nalézt snadněji na internetu. Autoři využívání údaje z průzkumu vztahu informačních zdrojů o genetických testech a vlivu internetu na širokou veřejnost při hledání informací. Náhodný telefonický průzkum 882 dospělých osob zjišťoval jejich povědomí, obavy a zájem o genetické testování. Většina respondentů by prvně hledala na internetu informace o genetice rakoviny, následně v knihovně a naposled u lékaře. Celkově lze říci, že lékaři byly nejpravděpodobnějším zdrojem informací, ačkoliv byli označení až jako druhá nebo třetí volba. Důležitými předpoklady pro získání informací od lékařského personálu jsou věk a příjem. Výsledky vyvolávají otázky, zda veřejnost nepovažuje internet jako nejlepší zdroj informací i o složitých tématech jako je genetika, což nemusí být nejvhodnější forma.

  • CASE, Donald O. Current theory in library and information science. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2003, 54(4), 358-359 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/asi.10206. ISSN 1532-2882. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.10206

Obsah: Centrální výzkum využití matematických, logických a formálních metod k získávání informací po dlouhou dobu. Výzkum v této oblasti je důležitý nejen proto, že pomáhá zvýšit efektivitu načítání, ale také z jiných důvodů.

Obsah: motivace autorů k citování dokumentů jsou převlečeny za literární rešerše a empirické studie. Kopírováním šetření v psychologii byly identifikovány díla dvou vysoce citovaných autorů v oboru komunikace, a všichni autoři, kteří je citovali v období 1995-1997 byly dotazováni. Přístroj položil 32 otázek o tom, proč byl citovaný určitý dokument, a navíc otázky o vztahu citovaného autora a dokumentu. Většina nálezů byly podobné jako u psychologické studie, včetně tendenci citovat "concept markers" zastupujících žánr práce. Nejběžnějším důvodem citovaných autorů byly mezilidské vztahy a literární kritiky. Byly nalezeny tři základní typy rozhodnutí o citování práce, aby se dalo co nejlépe předpovědět citování: (1) práce byla známý román; (2), citace podpoří práci kvalitu práce; a (3), práce si zasloužila kritiku. Domněnky jsou nachystány pro další výzkum, zejména pokud jde o neobvyklé tvořivosti v citovaných pracích.

  • CASE, D. O. Stalking, Monitoring and Profiling: A Typology and Case Studies of Harmful Uses of Caller ID.<i> New Media & Society [online]. 2000, 2(1), 67-84 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1177/14614440022225715. ISSN 1461-4448. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/14614440022225715

Obsah: Služba The advent of caller identification (CID – identifikace příchozího hovoru) přinesla další složitosti k otázce telefonního soukromí. Federální slyšení a jiné dokumenty napsané v letech 1988 a 1996 jsou v rámci článku analyzovány s cílem vytvořit typologii možných škod způsobených CID, včetně potenciálu CID v pronásledování žen hrubými mužů (stalkingu). Čtyři příklady použití CID, které vedly k vraždě manželky či milenky byly lokalizovány pomocí Nexis - vyhledávání elektronických novinových archivů. Analýza těchto případů naznačuje, že: pronásledování nebyla společným rysem vražd zahrnujících CID; muži i ženy byli sledování ve stejném počtu; k polovině případů došlo v jednom ze dvou stavů bez omezení na CID; V polovině případů se jednalo o nesprávný výklad CID informací, spíše než samotné údaje, které vedly k vraždám; a v polovině případů CID bylo zařízení oběti použito proti nim.

  • CASE, Donald O. Enthusiasts, deregulators, guardians, and skeptics: Contrasting policy viewpoints on the National Information Infrastructure. Library & Information Science Research [online]. 1998, 20(4), 377-413 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1016/S0740-8188(98)90028-7. ISSN 07408188. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0740818898900287

Obsah: Průchod zákona o telekomunikacích z roku 1996, a události, které k přijetí vedly, přivedli veřejnost k návrhu Národní informační infrastruktura (NII), který by spojil domovy, podniky, univerzity, školy a vládní úřady. Politické diskuze k zákonu odhaluje různé pohledy mezi zúčastněnými stranami, včetně Clintonovy administrativy, federální agentury, kongresu, telefonní společnosti, počítačového průmyslu, vysílání kabelové televize, pedagogů a jiných zájmových skupin. Ačkoliv existuje mnoho zpráv a komentářů k NII, málo autorů se snažilo charakterizovat politické názory ve veřejných diskuzích. Tento článek shrnuje více než 80 NII - souvisejících dokumentů zveřejněných v letech 1988 až 1997, a klasifikuje své názory a autory podle dvojrozměrné typologie politickou analytikou Williama Dutton. Srovnání proběhlo mezi těmi, kteří obhajují veřejnost oproti velkým korporacím na trhu v oblasti vývoje NII, a mezi propagační a restriktivní prohlášeními týkající se politiky NII.

  • CASE, Donald Owen. Book Reviewing. Journal of the American Society for Information Science [online]. 1995, 46(5), 325-326. [cit. 2016-06-05]. 10.1002/(SICI)1097-4571(199506)46:5<325::AID-ASI3>3.0.CO;2-L

Obsah: Autor zkoumá kontrastní scénáře navrhované National Information Infrastructure a jejích předchůdců, tedy Internetu a NREN (National Research and Education Network). Témata zahrnují veřejnou síť, která nabízí populární služby versus příjmy ze soukromých sítí, dále pak rozvoj sítě, podobnost s informační superdálnicí, výhody sítě a technologie optických vláken.

Obsah: „Videotex“ byl brzkým ztělesněním toho, co se v poslední době nazývá „informační služby pro koncového uživatele“. Tento článek bere v úvahu původ a historický vývoj videotexu po více než tři desetiletí, porovnává různé vládou sponzorované a soukromé systémy v Evropě a Severní Americe, a diskutuje důvody za "selhání" videotexu. Jsou popsány vlivy netechnických faktorů na videotex, vnímání kritických problémů a přijatelných řešení. Podle tohoto výkladu, vývoj videotexu čelí čtyřem "překážkám" najednou: není nutné stanovení přenosových kanálů; volbě zobrazovacího zařízení; dohodě o kódovací normě a z toho plynoucích služeb marketingu. V přizpůsobování se těmto problémům poskytuje videotex příklad toho, jak sociální, politické a ekonomické prvky jsou neoddělitelné od technických omezení při vývoji nových informačních technologií.

Obsah: Poslední zkoušky spolupráce si všimli problémů v knihovnictví s ohledem na vzdělání v historických vědách a tedy, že knihovny obsluhují historici. Tento článek zkoumá změny v povaze historické práce, ke kterým došlo v průběhu posledních čtyř desetiletí včetně příchodu počítačů a elektronických textů. Autoři zkoumali nedávný vývoj – např. elektronické publikování, elektronická pošta, elektronické časopisy a hypertextové databáze – a naznačují, že některé z těchto nástrojů budou mít omezené využití pro historiky, vzhledem k povaze historického bádání. Zatímco někteří historici se mohou zdráhat přijmout výpočetní techniku, mnoho z nich již používá počítače k psaní. Osobní počítače historiků stvořili novou formu elektronických informací, o čemž svědčí zveřejňování souborů, které mají pro historiky význam, na CD-ROM. Jiní vydávají projekty z humanitních oblastí, které mohu využívat i historici.

Obsah: Čím dál důležitější pro vytvoření kvalitního rozhraní pro vyhledávání informací je velké množství rozmanitých elektronických textových souborů. Budoucí designy budou čerpat z kognitivních teorií kategorizace a pochopení, jak uživatele ovlivňují obě podoby – papírová a elektronická. Důležitá literatura kognitivní psychologie a informačních věd mluví o důležitosti fyzického prostředí uživatele v myšlení o abstraktních subjektech jako např. kategorie dokumentů. Empirické studie vytvořily základ pro pochopení, jak uvažujeme, řadíme, pamatujeme a hledá texty. Výsledkem studie 20ti historiků - - příklad skupiny z hlediska jejich úzké studie textů a širokého rozsahu jejich hledání – znamení důležitý znak v ukládání a načítání dokumentů. Studie zjistila, že metafory a subjektivní kategorie byly používání pro shromážděné dokumenty a samotnými historiky vytvořené dokumenty. Dva fyzikální faktory – prostorové uspořádání a druh dokumentu – byly často promyšleny v určení, kde budou dokumenty uloženy v kanceláři. Vývojáři informační systémů by proto měli zvážit kvalitativní aspekty studie v jejich návrzích. Vývojáři by měli zvážit rozdělení osob v počítačovém rozhraní, podobně jako návrh obecných nástrojů, které lze použít všemi uživateli.

  • CASE, Donald Owen. Information Technology and the Research Process Mary Feeney Karen Merry. The Library Quarterly [online]. 1991, 61(3), 352-354 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1086/602380. ISSN 0024-2519. Dostupné z: http://www.journals.uchicago.edu/doi/10.1086/602380
  • CASE, Donald Owen. The Collection and Use of Information by Some American Historians: A Study of Motives and Methods. The Library Quarterly [online]. 1991, 61(1), 61-82 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1086/602298. ISSN 0024-2519. Dostupné z: http://www.journals.uchicago.edu/doi/10.1086/602298

Obsah: Článek zkoumá vývoj videotextu ve Velké Británii, Německu, Francii a US v letech 1968-90. Je diskutováno použití sociální struktury technologického rámce, interakce sociálních skupin, problémů, řešení a technických artefaktů ve vývoji videotextu. Z tohoto hlediska jsou posuzovány přenosy, obrazovka, normy a marketingové problémy.

  • CASE, Donald Owen a Joel Hasse FERREIRA. Portuguese telecommunications and information technologies. Telecommunications Policy [online]. 1990, 14(4), 290-302 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1016/0308-5961(90)90055-V. ISSN 03085961. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/030859619090055V

Obsah: Portugalské telekomunikační prostředí se v posledních letech rychle mění. Je zemí, která si tradičně udržovala nezávislost od jiný evropských zemí, ale po vstupu do ES změnilo Portugalsko směr. Současná vláda následuje politiku deregulace a privatizace telekomunikační infrastruktury s cílem snížit neefektivnost a zvýšení inovací v oblasti technologií, služeb a řízení. Telefonní služby byly částečně privatizovány, byly vyvinuty nové služby (včetně přenosů a videotexu) a brzy bude zahájeno soukromé televizní vysílání. Kritici těchto politik jsou znepokojeni, do jaké míry Portugalsko může udržet svou kulturní a politickou autonomii tváří v tvář rostoucímu zahraničnímu vlivu.

Obsah: Projekt Online Access to Knowledge (OAK) byl vyvinut počítačovým prostředníkem pro vybrané uživatele Department of Energy's DOE/RECON a základními online informačními systémy. Cílem projektu je umožnit lidem, kteří mají malé nebo žádné vzdělání nebo zkušenosti s bibliografickým vyhledáváním vedeným jejich vlastním výzkumem, bez pomoci vyškoleného knihovníka, a proto umožňuje uživateli pracovat jak v místě, tak v čase svého výběru. Účelem tohoto článku je podat zprávu o návrhu a jeho zdůvodněním. OAK software se skládá z výukového a pomocného programu. Následně nezaměstnává příkazovým jazykem, odstraňuje tedy potřebu naučit se formální jazyk, který je obvykle spojen s online vyhledávacími databázovými službami. To je naprosto zásadní pro přístup, že tento systém nenahradí primární uživatelské znalosti, což on nebo ona hledá nejen při posuzování výsledků. © 1989 John Wiley & Sons, Inc

Obsah: Autoři mají zprávy o dvouletém projektu, který financovalo Ministerstvo energetiky US (DOE), aby vytvořilo sadu školení a asistenčních počítačových programů na podporu koncových uživatelů k získání přístupu k vyhledávání v energetické databázi informačního systému DOE. Autoři studovali informační potřeby a vyhledávací návyky vědců v oboru energetiky a následně navrhli sadu programů, které jsou přizpůsobeny jejich kvalifikaci a potřebám. Tento software byl vyvinut po několika opakovaných laboratorních zkoušek v každém cyklu. Zjistili, že je možné vytvořit 10-15ti minutový instruktážní program a automatický podpůrný systém, který by umožnil uživatelům provádět přiměřený výzkum. Nicméně, výzkum inklinoval ke komplexní složitosti a přetrvávajícími problémy.Článek diskutuje o problémech ve vývoji, hodnocení a studiu chování uživatelů při navrhování rozhraní přizpůsobeného zvláštní populaci. 1989 John Wiley & Sons, Inc.

  • CASE, Donald O. The control revolution, technological and economic origins of the information society. Information Processing & Management [online]. 1988, 24(4), 494 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1016/0306-4573(88)90052-0. ISSN 03064573. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/0306457388900520
  • CASE, Donald Owen. How do the experts do it? The use of ethnographic methods as an aid to understanding the cognitive processing and retrieval of large bodies of text. In: Proceedings of the 11th annual international ACM SIGIR conference on Research and development in information retrieval - SIGIR '88 [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 1988, s. 127-133 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1145/62437.62445. ISBN 2706103094. Dostupné z: http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=62437.62445

Obsah: Článek zkoumá důležitý problém v získávání informací, kdy pro rychle rostoucí množství fulltextového hledání je obtížné získat efektivní informace. Autor naznačuje, že by pro zlepšení vyhledávání pomohlo zahrnout studii o tom, jak se jednotliví uživatelé vyrovnávají s velkým množstvím papírových informací ve svých kancelářích. V kognitivní psychologii pokračují studie, které popisují antropologické metody problému. Tvrdí, že historici jsou velmi dobrá skupina pro provádění výzkumu, protože spoléhají na zkoumání a zpracování textů v širokém rozsahu. Zkoušky způsobů kategorizace informačních pracovníků by nás mohly dovést k lepšímu pochopení lidských problémů při zpracování a získávání textové informace.

Obsah: Od roku 1986 byly rozptýleny mikroprocesory do asi 18% všech domácností v USA a 6% amerických farmářů. Mimo běžného využití spotřebitelů a zemědělských domácností USA využívají mikropočítače také malé podnikové aplikace jako např. evidence, zpracování textu, mzdy atd. Speciální mikroprocesorové aplikace vznikly v letech 1980-1, kdy se 200 farmářů z Kentucky podílelo na studii Green Thumb Box, tedy videotextového systému poskytující informace o trhu, technologiích a počasí. Zdá se, že informační potřeby amerických farmářů perfektně zapadá do nových informačních technologií postavených na mikroprocesoru, i když byla realizována jen část. Následně se ukázal videotex jako pochybný kanál pro šíření zemědělských informací, který zanechal otevřenou otázku, co by bylo nejlepším technologickým nástrojem pro takovéto příznivce. Výzkum si pokládá 2 otázky: 1. Přijetí a využití nových komunikačních technologií a 2. Jejich sociální dopad na obyvatele venkova.

  • CASE, Donald, Christine L. BORGMAN a Charles T. MEADOW. End-user information-seeking in the energy field: Implications for end-user access to DOE/RECON databases. Information Processing & Management [online]. 1986, 22(4), 299-308 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1016/0306-4573(86)90028-2. ISSN 03064573. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/0306457386900282

Obsah: Výzkum a vývoj softwaru pro US Department of Energy poskytla příležitost prozkoumat informační chování výzkumníků v oboru energetiky. V rámci projektu DOE s názvem "Online přístup ke znalostem" nebo "DUB", rozvíjí rozhraní pro zlepšení přístupu koncových uživatelů k energetickým databázím. Rozhovory s 18 výzkumníky a 34 výzkumnými zprostředkovateli z oblasti spotřeby energie ukázaly na jejich závislost na databázích jako zdrojích informací. Údaje z rozhovoru naznačují přechod ke komerčním systémům, které nabízí největší pokrytí databáze. Navzdory úsilí na podporu použití databáze RECON, považuje většina vědců v oboru energetiky výhodnější, aby někdo vyhledával informace místo nich. Knihovníci a specialisté na technické informace pochybují o potenciálu databází ve výzkumu v blízké budoucnosti. Nicméně tato i jiné studie naznačují trend užívání databází přímo ze strany koncových uživatelů v oblasti energetiky, zejména pak u mladších výzkumných pracovníků. Předběžné testování OAK softwaru znamená, že koncoví uživatelé budou vyhledávat pomocí vhodných nástrojů. Tyto nálezy byly diskutovány ve světle předchozího výzkumu zaměřeného na shromažďování informací o zvycích vědců a inženýrů.

  • CASE, Donald Owen a Kathleen WELDEN. Distribution of government publications to depository libraries by optical disk. Government Publications Review [online]. 1986, 13(3), 313-322 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1016/0277-9390(86)90090-7. ISSN 02779390. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/0277939086900907

Obsah: Knihovní depozitáře US mají odpovědnost za poskytování přístupu k obrovskému množství informací. Musí tak činit s omezenými zdroji, pokud jde o prostor a personál. Nově vyvinutá technologie optického disku slibuje snížení skladovací zátěže tím, že nabízí lepší skladování spolu s lepšími možnostmi vyhledávání. Autoři dochází k závěru, že vládní informace mohou být šířeny prostřednictvím optického disku a navrhnout vhodné aplikace pro pilotní projekty.

  • CASE, Donald Owen. Collection and organization of written information by social scientists and humanists: a review and exploratory study. Journal of Information Science [online]. 1986, 12(3), 97-104 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1177/016555158601200302. ISSN 0165-5515. Dostupné z: http://jis.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/016555158601200302

Obsah: Literatura o informačních potřebách, využití sociálních vědců a humanistů inklinuje k ignoraci fáze výzkumu, v němž učenec shromažďuje a organizuje písemné informace, tedy dobu mezi vyhledáním a využitím. Tento článek shrnuje literaturu o ukládání informací v oblasti humanitních a společenských věd, a dále popisuje průzkumnou studii obsahu a organizaci osobních souborů. V rámci studie bylo 2x dotazování 36 profesorů významné soukromé univerzity v rámci 5ti měsíců. V průběhu rozhovorů byli vyzváni k popisu, jakým způsobem organizují své soubory. Výsledky jsou popsány a projednány ve světle předchozího výzkumu. Nakonec článek popisuje způsoby, jakými by bylo možné výzkum použít k vytvoření kvalitních informačních produktů a služeb a také zlepšit porozumění procesu vzdělávání.

  • CASE, Donald. The personal computer: Missing link to the electronic journal? Journal of the American Society for Information Science [online]. 1985, 36(5), 309-313 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1002/asi.4630360505. ISSN 00028231. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/asi.4630360505

Obsah: Vědecké publikování se vyvinulo v posledních 3 stoletích na základě technologických změn. Nyní ale čelí problémům jako rychlý růst a rozptyl literatury, což zvyšuje nejen náklady, ale také zpoždění při zveřejňování. Tento článek zkoumá technické řešení zvyšující náklady a zpoždění, přičemž zkoumá nové způsoby šíření zkoumaných informací. Autor tvrdí s ohledem na povědomí ve vývoji oblasti počítačových sítí a mikropočítačových aplikacích, že rozšířené užívání osobních počítačů zrychlí rozvoj elektronického publikování.

  • BORGMAN, Christine L., Donald O. CASE a Dorothy INGEBRETSEN. University faculty use of computerized databases: an assessment of needs and resources. Online Review [online]. 1985, 9(4), 307-332 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1108/eb024190. ISSN 0309-314x. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/doi/abs/10.1108/eb024190

Obsah: Autoři provedli studii akademického využití vyhledávací databaze pro výzkum, potřeby hodnotících vodítek k databazím a vhodnosti aktuálně používaných průvodců. I když míra odpovědí bylo nízká (19%), následný průzkum svědčí o minimálním ovlivnění těch, co neodpověděli. Jejich zjištění naznačují, že akademické fakulty obvykle nemají ponětí o rozsahu dostupných databází a málo z nich uznává potřebu databáze ve výzkumu. Ty z fakult, které běžně pracují s databázemi, převádí vyhledávání v nich na knihovníka nebo asistenta, než aby hledali sami. Autoři identifikovali 39 databází, které jsou spíše popisné než vyhodnocovací.

  • BORGMAN, Christine L., Donald CASE a Charles T. MEADOW. Designing an information retrieval interface based on user characteristics. In: Proceedings of the 8th annual international ACM SIGIR conference on Research and development in information retrieval - SIGIR '85 [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 1985, s. 139-146 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1145/253495.253519. ISBN 0897911598. Dostupné z: http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=253495.253519

Obsah: S rostoucím počtem dostupných informačních vyhledávacích systémů a databází, ale také zvyšující se poptávce koncových uživatelů o používání systémů, existuje potřeba zlepšit rozhraní a mechanismus školení. Článek referuje o projektu tvorby integrovaného online prostředí a helpdesku, který bude sloužit jako „front-end“ pro U.S. Department of Energy's RECON retrieval systém. Koncepční rámec navrhovaného rozhraní je založeno na individuálních charakteristikách současných a budoucích uživatelů, převážně vědců energetického výzkumu. Prototyp je budován na základě informací získaných z rozhovorů s vědci, kteří používají systém (přímo nebo přes zprostředkovatele) a z rozhovorů se zprostředkovateli. Příspěvek referuje o výzkumu ve vývoji, včetně výsledků pohovorů a předběžného návrhu rozhraní. Prezentace na konferenci bude obsahovat podrobný popis rozhraní, než je možné uvést tady.

  • RICE, Ronald E. a Donald CASE. Electronic Message Systems in the University: A Description of Use and Utility. Journal of Communication [online]. 1983, 33(1), 131-152 [cit. 2016-06-05]. DOI: 10.1111/j.1460-2466.1983.tb02380.x. ISSN 0021-9916. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1460-2466.1983.tb02380.x

Obsah: Nedávný vývoj v oblasti telekomunikačních technologiích umožnil vznik místních informačních sítí, do které lze zapojit jednotlivce v organizaci jakékoliv velikosti, konfiguraci nebo účelu. Aby bylo možné pochopit dopad takové technologie, byla provedena studie nedávno zavedeného systému zasílání zpráv na bázi počítače (CMBS) u velké soukromé university. Dotazníky byly rozdány a následně byly provedeny rozhovory se 74 administrativními pracovníky s vysokou uživatelskou úrovní a 67 pracovníky počítačových služeb, kteří byli zkušení uživatelé CBM. Výsledky ukázaly, že jsou uživatelé celkově spokojeni se systémem. Dalším zjištěním bylo, že systém vytváří pozitivní benefit: rychle dosažení stability s následným klesáním; uživatelé obecně souhlasili s vhodnými úkoly pro využití systému; a to přineslo zvýšení uživatelských komunikačních sítí.

Použité zdroje

  • PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Anotace knihy "Looking for information" (D. O. Case). ČLOVĚK: Časopis pro Humanitární a Společenské Vědy [online]. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2010, 6(18) [cit. 2016-06-06]. ISSN 1801-8785. Dostupné z: http://clovek.ff.cuni.cz/view.php?cisloclanku=2010041508