Calvin Northrop Mooers

Životopis

Calvin Northrop Mooers
	Minneapolis, Minnesota, USA
Datum a místo úmrtí	1. prosince 1994 Mount Auburn Hospital, Cambridge, Massachusetts, USA
	srdeční infarkt
	ženatý od roku 1945 s Charlottou Davis, 2 dcery (Helen Sophia Solorzano a Edith A.), bratři Howard T. and Alden J.
	Cambridge, Massachusetts, USA
	USA
Vzdělání	Logan School Franklin Junior High School North High School University of Minnesota - BA v oboru matematika Massachusetts Institute of Technology - MS v oboru matematika a fyzika
Pracoviště	Naval Ordnance Laboratory Massachusetts Institute of Technology Zator Company Rockford Research Institute
	American Society for Information Science's Award of Merit
Známý pro	Zatocoding Mooersův zákon Text Reckoning and Compiling (TRAC) American Standard Code for Information Interchange – ASCII Ochrana autorských práv týkajících se počítačového softwaru TRAC II

Calvin Northrop Mooers - americký počítačový vědec, jeden z průkopníků informační vědy, známý především tím, že poprvé v roce 1950 užil termínu information retrieval a též díky podílu na tvorbě ASCII.

Dětství a studium

Mooers se narodil 24. října 1919 v Minneapolis. Základní vzdělání získal na Logan School, střední pak na Franklin Junior High School a North High School v Minneapolis. Nejprve nepatřil mezi nejlepší studenty, ale na střední škole se jeho prospěch podstatně zlepšil. Ve třinácti letech se díky svému dědečkovi začal Mooers zajímat o stavbu radiopřijímačů a radiovysílačů a s kamarády provozoval nelegální rozhlasovou stanici. O rok později získal na provozování vysílání amatérskou licenci, což mu podle jeho slov vzalo veškerou radost z této činnosti. Díky tomuto koníčku se začal více zajímat o matematiku a za přispění své učitelky matematiky Violy Marti se během studia na North High School zúčastnil letního kurzu na University of Minnesota, kde zaujal vyučující natolik, že mu bylo nabídnuto okamžité přijetí ke studiu na této univerzitě. Díky výbornému prospěchu mu bylo umožněno maturovat o rok dříve a v září roku 1937 nastupuje na University of Minnesota, kde studuje matematiku a analytickou geometrii. V souvislosti s válečnými událostmi v Evropě byl Mooers na jaře roku 1941 požádán Lynnem H. Rumbaughem, svým profesorem fyziky na University of Minnesota, aby s ním spolupracoval v Naval Ordnance Laboratory (NOL) ve Washingtonu. Mooers tuto dobře honorovanou práci přijal, nečekal ani na slavnostní promoce a v květnu 1941 odjel do Washingtonu. Do rodného Minneapolis se pak už kromě občasných návštěv nevrátil.

The Naval Ordnance Laboratory

V NOLu pracoval jako fyzik, jeho první práce byla demagnetizace lodí, tedy jejich ochrana před podvodními magnetickými minami. To byl nejprve hlavní úkol NOLu, ale posléze se objevila nová hrozba – miny odpalované zvukem. A právě na oddělení, které se tímto novým problémem zabývalo začala pracovat Mooersova budoucí manželka - Charlotte Davis. Kromě své manželky, se kterou se oženil v roce 1945, se v NOLu Mooers během jara 1945 seznámil s Johnem Mauchlym, odborníkem na počítače a jedním z otců legendárního ENIACu. Toto setkání ho ovlivnilo na celý zbytek jeho života a znamenalo jeho přesun do počítačového oddělení NOLu, které bylo zřízeno nedaleko Washingtonu ve White Oak ve státě Maryland, kde pracoval pod vedením Johna Vincenta Atanasoffova. Počítačové oddělení NOLu se však od počátku potýkalo s problémy a neúspěchy. Mooers zklamaný jeho výsledky v září 1946 NOL po 5 letech opouští (počítačový projekt NOLu byl ukončen krátce poté – v prosinci 1946). Svou kritiku Atanasoffa a fungování počítačového oddělení NOLu Mooers shrnul v článku The Computer Project at the Naval Ordnance Laboratory, publikovaném posmrtně jeho dcerou v roce 2001.

Zatocoding a Zator Company

S nadějí, že využije své zkušenosti s počítači, Mooers začal studovat Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde posléze vyvinul Zatocoding - mechanický systém používání vrstvených kódů z deskriptorů pro sbírání informací, přičemž na počátku tohoto objevu byla přednáška Clauda Shannona na MIT, jejímž tématem byla informační teorie, a též setkání s chemikem Jamesem W. Perrym, který se zabýval indexováním a vyhledáváním informací na poli chemie. Za účelem komerčního využití Zatocodingu zakládá v roce 1947 společně se svým bratrem Howardem Zator Company. V následujícím roce ukončil MIT, přičemž tématem jeho závěrečné práce je statistické využití Zatocodingu při analýze záznamů.

Během roku a půl bylo jasné, že Zator Company nebude mít okamžitý komerční úspěch. Mooers i po ukončení studia setrval v Cambridgi (sídlo MIT), který se stal jeho domovem, věnoval se výzkumu vyhledávání informací a nadále se snažil na trhu prosadit Zatocoding. Během 50. a 60. let současně pro různé vládní agentury vypracoval množství studií o vyhledávání informací.

Mooersův zákon, Rockford Research Institute a TRAC

Při panelové diskuzi v roce 1959 v American Documentation Institutu definuje tzv. Mooersův zákon, který posléze i publikuje.

V roce 1960 za účelem provádění výzkumu v informačních vědách zakládá neziskovou společnost Rockford Research Institute, jejímž výsledkem je především programovací jazyk TRAC vytvořený v roce 1964. V téže době spolupracuje se subkomisí American Standards Association (ASA), která v roce 1964 vydala American Standard Code for Information Interchange – ASCII. Se založením Rockford Research Institute odsouvá na vedlejší kolej Zator Company, ale působí v ní i nadále. Prostřednictvím Zator Company i Rockford Research Institute získal řadu federálních grantů na výzkum umělé inteligence.

Práce na Zatocodingu a TRACu a potíže spojené s jejich komerčním využitím ho vedla k dalšímu velkému tématu – ochraně autorských práv týkajících se počítačového softwaru. V té době nebyl počítačový software považován za majetek, nebyl žádným způsobem chráněn. Např. na Zatocoding obdržel Mooers patent až 23 let poté, co o něj požádal. V roce 1975 proto publikoval v ACM Computer Surveys článek nazvaný Computer Software and Copyright, který ovlivnil novelizaci amerického autorského práva v roce 1978.

V roce 1978 Calvin Mooers obdržel Award of Merit od American Society for Information Science's, v jejímž odůvodnění je uvedeno, že měl vliv na každého na poli informací a jeho dávné nápady jsou součástí dnešní reality.

I v osmdesátých letech byl profesionálně činný a v roce 1983 vyvinul další programovací jazyk – TRAC II. V devadesátých letech zkoumal možnosti užití TRACu II. v kombinaci s objektově orientovaným programováním na osobních počítačích.

Mooers zemřel 1. prosince 1994 v Mount Auburn Hospital v Cambridgi ve věku 75 let na srdeční infarkt. Jeho práce jsou shromážděny v Charles Babbage Institutu na jeho alma mater - University of Minnesota.

--Vlastimil Havel 30. 4. 2011, 22:09 (CEST)

Mooersův zákon

Zklamán komerčním nedoceněním Zatocodingu se zamýšlel nad tím, proč jsou některé IR systémy používány a jiné nikoliv. V roce 1959, při panelové diskuzi v American Documentation Institutu své závěry shrnul a vyslovil teorii:

“Information retrieveval systems will not tend not be used whenewer is is more panitful an troublesome for customer to have information than for him not have it”

"Systémy k vyhledávání (třídění) nebudou zákazníky používány, kdykoli bude bolestivější a problematičtější mít požadovanou informaci, než ji nemít."

Každá získaná informace by měla okamžitě iniciovat proces jejího zpracování. Tento proces vyžaduje čas i energii. Výsledky takového procesu je pak nutné nějakým způsobem konfrontovat s realitou. Následně je často nutné řešit nepříjemné problémy, zavádět změny zažitých postupů. Takový proces je mnohdy pro firmy natolik bolestivý, že raději žádné informace nehledají. Firmy, které rezignují na získávání informací o trhu, konkurenci i sobě ztratí konkurenceschopnost.
Zákon je aplikovatelný i mimo korporátní prostředí, například na většinovou společnost a její návyky při získávání informací.

Zatocoding

Revoluční způsob třídění informací, při kterém se nepoužívá počítač. Systém produkovala Mooersova firma Zator.

Popis funkce

Soubor:Zator card1.png

Vizualizace Zator Card, která pomůže lépe pochopit systém Zatocodingu

Systém je založený na jednoduchém principu. Základem byla Zator karta, na jejíž spodní hraně bylo možné vytvořit zářezy. Na kartě bylo maximálně 40 pozic, kde bylo možné umístit otvor(y) označující deskriptor(y). Při třídění se vložil balík karet do zařízení Zator Selector. Ten se dopředu nakonfiguroval podle požadovaných parametrů hledání. Na relevantní pozice se vložily jehlice. Vibrační motor v zařízení setřásl a zarovnal karty splňující výběr, nevyhovující zůstaly výše a nezarovnané. Jehlicí s rukojetí se pak odebraly karty, které nesplňovaly kritéria zadání. Takto se dalo vytřídit 800 karet za minutu. Deskriptorem mohl být druh zboží, ale i číslo nebo písmeno. Tím se počet možností ještě rozšířil. Kombinací více deskriptorů na jedné kartě bylo umožněno použít při třídění křížové reference, což v té době byla revoluční záležitost. Pokud bychom měli hledat princip Zatocodingu v dnešních postupech při vyhledávání, tak fragmenty Mooersova objevu najdeme například ve facetovém vyhledávání.

Zator karta

Soubor:Vtm.jpg

Reprofoto zadních stran časopisu Věda a technika mládeži z roku 1965.

Papírová karta, kde mohl být text či jiný obsah. Na dolní hraně bylo možné vyseknout zářez v místech relevantních deskriptorů. Deskriptorů mohlo být až čtyřicet. Zator prodával tisíc karet za 15 USD a elektrický pořadač pronajímal za 45 USD/měsíc.

Historická zajímavost

Zjednodušenou verzi tohoto způsobu třídění používal od šedesátých let i časopis Věda a technika mládeži. Na zadní straně každého čísla tiskl trojici fotografií různých dopravních prostředků. Na vrchní straně bylo 15 naznačených kruhů, jeden byl pak barevně vyplněný. Děrovačkou se vytvořilo 15 otvorů přesně v místech naznačených. Barevný se pak prostřihl tak, aby byl průchozí. Při vyhledávání se vložila jehlice na pozici, která příslušela hledanému typu dopravního prostředku. Po zatřesení vypadaly z balíku hledané karty. Stejný princip v té době používaly i například kartičkové atlasy zvířat.

Programovací jazyk TRAC (Text Reckoning And Compiling)

TRAC je popisný (interpretive), rekurzivní, na řetězcích založený, makroprocesní jazyk, který se nekompiluje. Původně Mooersem napsaný pro Reactive Typewriter.
Reactive Typewriter byl jeden z množství terminálů online spojených s pamětí a centrálním počítačem. Počítač umožní mnohonásobný přístup terminálů v reálném čase.

Verze TRAC (jak je uznala nadace TRAC)

TRAC T64 byl vyvíjen v letech 1959 až 1964. Používal se do roku 1984.

TRAC T84 vznikl po důkladném redesignu T64. Vznikl v roce 1984, vývoj pokračoval až roku 1994.

TRAC T2001 Byla poslední publikovanou verzí. Zajímavostí je. že byla uvolněna jako open source. Stránky nadace nefungují od roku 2005. Žádné informace o dalším vývoji TRAC nejsou k dispozici.

Ukázka syntaxe a struktury kódu jazyka TRAC

(s,fibo,(

(ei,<1>, 1, 0,(

(ei,<1>, 2, 1,(

(aa, :(ri,fibo,:(as, <1>,1)),:(ri,fibo,:(as, <1>,2)))

)) )) ))

(mw,fibo)'

Práce na ASCII standardu

Mooers docházel s požehnáním a penězi od APPA na jednání pracovní skupiny, která pracovala na ASCII specifikaci. S navrženým řešením nebyl spokojen. Proto se spolu s kolegou Fergussonem podílel na petiční kampani v akademických kruzích proti podpoře monocase znakům v ASCII specifikaci. Monocase prosazovalo například IBM. Ve specifikaci jsou díky Mooersově a Fergussonově petici jak upper, tak i lower case.

Zatopleg system

Způsob skupinové indexace navržený pro chemii.

Mooersova aktivita v oblasti prevence softwarového pirátství

Již na sklonku 70. let 20. století si Mooers uvědomoval rizika pirátství v oblastí software. Navrhl víceúrovňové řešení. Některá z nich jsou platná a využívaná dodnes, jako například ochrana patentem, copyrightem nebo obchodní tajemství. Zajímavý (i když dnes již zřejmě obtížně použitelný) způsob pojmenoval sealed-in software (volně přeložitelné jako zaplombovaný software). Důležitá část kódu měla být uložena bezpečně v ROM. Ochranu proti neoprávněnému přečtení měl zajistit procesor, který by stál mezi ROM a hlavním CPU.

Mooersova aktivita v této oblasti dokazuje jeho schopnost rozpoznat budoucí problémy s pirátstvím ještě před masovým rozšířením výpočetní techniky ve společnosti.

--Michal Denár 30. 4. 2011, 22:53 (CEST)

Další použitá literatura a zdroje

AUSTIN, Brice. Mooers : In and out of Context. Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2001, 52, 8, s. 607-609. ISSN 1532-2882.
BEMER, Bob. Calvin Mooers - How he came to be known as the "click" man. IEEE annals of the history of computing. 2004, 26, 1, s. 66-67. ISSN 1058-6180.
GARFIELD, Eugene. A tribute to Calvin N. Mooers, a pioneer of information retrieval. Scientist, The. 1997, 11, 6, s. 9. ISSN 0890-3670.
HENDERSON, Madeline. Calvin N. Mooers, October 24, 1919-December 1, 1994. Journal of the American Society for Information Science. 1996, 47, 9, s. 659-661. ISSN 0002-8231.
MOOERS, Calvin N. Atanasoff at the Naval Ordnance Laboratory. IEEE annals of the history of computing. 1993, 15, 2, s. 54-55. ISSN 1058-6180.
MOOERS, Calvin N. The Computer Project at the Naval Ordnance Laboratory. IEEE annals of the history of computing. 2001, 23, 2, s. 51. ISSN 1058-6180.
MOOERS, Calvin N. THE NEXT TWENTY YEARS IN INFORMATION RETRIEVAL. American Documentation. 1960, 11, 3, s. 229. ISSN 0096-946X.
OBITUARY Calvin N. Mooers, 75, a pioneer in computers. The Boston herald. 7.12.1994, s. 77. ISSN 0738-5854
ZATOR PUBLICATIONS AVAILABLE. American Documentation [online]. 1950-08-01, 1, 3, [cit. 2011-04-25]. s. 171-172. Převzato z kolekce Business Source Complete. Dostupný z WWW: <http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=bth&an=16876804>. ISSN 0096946X.
WEISS, Eric. Obituaries : Calvin Mooers. IEEE annals of the history of computing. 1995, 17, 3, s. 79-81. ISSN 1058-6180

Externí odkazy

Spisy Calvina N. Mooerse, 1930-1992 na Charles Babbage Institutu, University of Minnesota.

Přepis rozhovoru s Calvinem N. Mooersem and Charlotte D. Mooersovou na the Charles Babbage Institutu, University of Minnesota.