Brněnská káznice: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Autor:''' Miroslava Töpferová | '''Autor:''' Miroslava Töpferová | ||
| − | '''Klíčová slova:''' káznice, [[Brno]], [[kreativní centrum]], investor,[[brownfield]] | + | '''Klíčová slova:''' káznice, [[Brno]], [[kreativní centrum]], investor, [[brownfield]] |
'''Synonyma:''' [[věznice]], [[vězení]] | '''Synonyma:''' [[věznice]], [[vězení]] | ||
Verze z 20. 6. 2014, 19:17
Autor: Miroslava Töpferová
Klíčová slova: káznice, Brno, kreativní centrum, investor, brownfield
Související pojmy:
nadřazené – nápravné zařízení
podřazené -
Historie
Areál bývalé káznice se nachází v Brně a tvoří ji komplex několika budov mezi dnešními ulicemi Cejl, Soudní a Bratislavská. Základní kámen tehdejší zemské káznice položil Arnošt Kryštof hrabě von Kaunic dne 20. 7. 1772 a stavba byla provedena do roku 1776. [1] Po dostavbě sloužila tato mohutná čtyřkřídlá budova původně jinému účelu a to jako sirotčinec, svému původnímu účelu začala sloužit až v roce 1784, poté co císař Josef II. sirotčinec zrušil. [2] V káznici si odpykávali svůj trest vězni s lehčími tresty, kteří sem byli přesunuti z hradu Špilberk. K přestavbě rozsáhlého komplexu došlo mezi lety 1843 – 44. Architektem této přestavby byl Josef Jacobi. Další rekonstrukce proběhla na začátku 20. století. [1] V době protektorátu budova spadala pod Gestapo a po roce 1948 zde bylo uvězněno mnoho politických vězňů. Mezi nejznámější osoby, které v káznici pobývaly, patří básník Petr Bezruč, generál Radola Gajda a básník a spisovatel Zdeněk Rotrekl. [3] Věznice sloužila svému účelu až do roku 1956, následně zde byl umístěn depozitář Moravského zemského archivu a to až do roku 2006. [3]
Popis káznice
Celý komplex se rozprostírá na ploše cca 8000m2 a má celkem tři dvory. Novější budova stojí u dvora do Bratislavské ulice, má tři nadzemní patra, ostatní budovy původní věznice mají dvě nadzemní podlaží. Všechny budovy jsou zastřešeny sedlovou střechou. [4]
Kreativní centrum
Město Brno ve snaze podpořit lidi s kreativním potenciálem a podpořit tak ekonomický a celkový rozvoj města, přišlo s návrhem, vytvořit z bývalé brněnské káznice kreativní centrum pro podporu kreativních průmyslů. Tento objekt, tzv. brownfield, tedy místo, které je zanedbané a nemá potřebné využití, se navíc nachází v problémové části města a jeho využití k novému účelu by umožnilo i oživení této části Brna. Cílem této iniciativy je podpořit nejen absolventy uměleckých vysokých a středních škol, ale pomoci i začínajícím podnikatelům v kreativních průmyslech. Jsou zde plánovány ateliéry, ve společných prostorách pro veřejnost má vzniknout divadelní sál, kino, výstavní prostory a prostory pro vzdělávací aktivity, dále kavárna, obchůdky a uvažuje se i o možnosti ubytování studentů. [5] Všechna tato opatření mají za cíl zastavit odliv talentovaných a kreativních lidí z Brna a okolí a přilákat možné investory napojené na kreativní odvětví. To by mělo mít i vliv na místní ekonomiku a též revitalizaci problémové části města, kterou by tento projekt zpřístupnil široké veřejnosti.
Současné využití objektu
V současné době probíhá stavebně technický průzkum budov a jsou zpracovávány studie faktorů vnějšího prostředí. Zpracovává se též předprojektová dokumentace. V objektu se příležitostně konají různorodé akce a workshopy. V roce 2011 se v káznici odehrálo divadelní představení Divadla Feste s názvem Mousefuckers – jednalo se o scénické čtení autorů z bývalé Jugoslávie. To bylo součástí festivalu YouGo! [4] Na podzim roku 2014 se zde bude konat konference na podporu projektu Kreativního centra v Brně, má se zde konat mezinárodní workshop studentů architektury a bude zde instalována výstava Městské zásahy. Veřejnost má možnost si objekt prohlédnout rámci Dnů evropského dědictví. [5]
Externí odkazy
http://www.kreativnibrno.cz/kaznice/
Poznámky
- ↑ 1,0 1,1 FRIŠAUFOVÁ, Hana. Věznice na Cejlu č. 71 v Brně [online]. 2011 [cit. 2014-06-19]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Libor Vykoupil, s. 13. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/135552/ff_m_b1/>.
- ↑ KUČA, Karel. Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Vyd. 1. Praha: Baset, 2000, 644 s. ISBN 80-86223-11-6, s. 319.
- ↑ 3,0 3,1 MERTA, David. Káznice na Cejlu. Archaiabrno.org [online]. 2008 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=229&blog_date=2008-07-10
- ↑ 4,0 4,1 KUJOVÁ, Zdeňka. Káznice. Kreativnibrno.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.kreativnibrno.cz/kaznice/
- ↑ 5,0 5,1 CHRÁSTOVÁ, Tereza. V bývalé káznici vyroste Kreativní centrum Brno. Ibrno.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.ibrno.cz/brno/19965-v-byvale-kaznici-vyroste-kreativni-centrum-brno.html.
Použitá literatura
- BALOUNOVÁ, Zuzana. Brněnská Vaňkovka v 90. letech 20. století (od brownfieldu po kulturní centrum) [online]. 2012 [cit. 2014-06-20]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Aleš Filip. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/263827/ff_b/>.
- FRIŠAUFOVÁ, Hana. Věznice na Cejlu č. 71 v Brně [online]. 2011 [cit. 2014-06-19]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Libor Vykoupil. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/135552/ff_m_b1/>.
- CHRÁSTOVÁ, Tereza. V bývalé káznici vyroste Kreativní centrum Brno. Ibrno.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.ibrno.cz/brno/19965-v-byvale-kaznici-vyroste-kreativni-centrum-brno.html
- KUČA, Karel. Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Vyd. 1. Praha: Baset, 2000, 644 s. ISBN 80-86223-11-6.
- KUJOVÁ, Zdeňka. Káznice. Kreativnibrno.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.kreativnibrno.cz/kaznice/
- MERTA, David. Káznice na Cejlu. Archaiabrno.org [online]. 2008 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=229&blog_date=2008-07-10
