Brian Campbell Vickery

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
Brian Campbell Vickery
Datum a
místo narození
11. září 1918
New South Wales, Austrálie
Datum a
místo úmrtí
17. října 2009

Příčina úmrtí
Rodinný stav 1945 se oženil Manulettou McMenaminovou. Děti: Sue, Mike. Od roku 1967 ženatý s Alinou Gralewskou
Bydliště
Občanství
Vzdělání studoval v Australii, Káhiře (Egypt) a Canterbury (Anglie), Oxford University
Pracoviště Royal Ordnance Factory

Industrial Chemist
Akers Research Laboratories
Imperial Chemical Industries
UK National Lending Library for Science and Technology
University of Manchester Institute of Science and Technology
Aslib
School of Library, Archive and Information Studies

Ocenění
Známý pro

Brian Campbell Vickery (11. září 1918 – 17. října 2009) byl informační vědec australského původu a jedna z nejvýznamnějších postav dvacátého století v oblasti třídění a vyhledávání informací.[1] Stejně jako mnoho dalších vědeckých knihovníků a informačních vědců začal jako chemik.[2] Postupně se zabýval fazetovou klasifikací, teorií informace, vyhledáváním informací, informačními systémy a předávání informací mezi odborníky.

Život

Brian C. Vickery se narodil 11. září 1918. Jeho původní příjmení bylo McCay, ale jeho rodiče se rozvedli. Když mu bylo 10 let, jeho matka se znovu vdala, a on převzal jméno svého otčíma. Až v posledních letech byl schopen vystopovat svého pravého otce, Adama McCaye, spisovatele, básníka a předního novináře v Sydney. Po odchodu z Austrálie žila jeho rodina v Egyptě a později v Anglii, kde navštěvoval školu v Canterbury. Potom studoval chemii na Oxfordu, kde zíslal v oboru chemie titul. [1] Za druhé světové války pracoval jako chemik v továrně na výbušniny. Po válce se stal knihovníkem v Imperial Chemical Industries (ICI), kde se začalo rozvíjet jeho zaujetí o analýzu informací a fazetovou klasifikaci.[3] Jeho zájem o přírodní vědy mu zůstal a často je využíval jako příkladu ve svých pracích o klasifikaci. V této době se potkal svoji první manželku Itu McMenamin, se kterou měl dvě děti, Michaela a Susan. Jeho druhá manželka, kterou si vzal v roce 1967, se jmenovala Alina Gralewska. Společně pracovali na mnoha projektech.
Soubor:Vickery1.gif
B. C. Vickery

Krátkou dobu Vickery pracoval jako asistent editora v The Industrial Chemist. V roce 1960 začal působit na nově vytvořené National Lending Library for Science and Technology (NLLST) a poté jako knihovník na University of Manchester Institute of Science and Technology (UMIST). V roce 1966 se přemístil do Londýna, kde se stal ředitelem výzkumu v Aslib (the Association for Special Libraries and Information Bureaux). Zde se mohl více věnovat výzkumu získávání informací. V roce 1973 se stal profesorem a ředitelem školy knihovnictví a archivnictví na University College London (UCL). Do důchodu odešel v roce 1983, stále se ale věnoval tématu vyhledávání informací a publikoval další díla. Brian Vickery zemřel krátce po svých 91 narozeninách 17. října 2009. Byl aktivní v psaní, výzkumech, plánování nových projektů až do konce svého života.[1]

Životopis v bodech

  • Brian Campbell Vickery, rozený McCay
  • narozen 11. září 1918, New South Wales, Austrálie
  • studoval v Australii, Káhiře (Egypt) a Canterbury (Anglie)
  • 1941, MA (magistr) v Chemiii, Oxford University
  • 1941-1945, Chemik v Royal Ordnance Factory, Bridgwater, Somerset, Anglie
  • 1945 sňatek s (1) Manulettou McMenaminovou. Děti: Sue 1946, Mike 1950
  • 1945-1946, Assistant Editor, Industrial Chemist, Londýn, Anglie
  • 1946-1960, Knihovník, Akers Research Laboratories, Imperial Chemical Industries, Welwyn, Hertfordshire, Anglie
  • 1960-1964, Principal Scientific Officer, UK National Lending Library for Science and Technology, Boston Spa, Yorkshire, Anglie
  • 1964-1966, Knihovník, University of Manchester Institute of Science and Technology, Manchester, Anglie
  • 1967 sňatek s (2) Alinou Gralewskou
  • 1966-1973, Research Director, Aslib, Londýn, Anglie
  • 1973-1983, Professor a ředitel, School of Library, Archive and Information Studies, University College London
  • 1983-, Professor Emeritus (čestný titul), University of London; konzultant na půl úvazku
  • zemřel 17. října 2009 (91 let)

Práce

Ve svých prvních pracích se věnuje ještě svému původnímu oboru. V roce 1948 B. Vickery publikoval v Journal of Documentation svoji první studii: Bradford’s law of scattering. V oboru informační vědy se ale díky místu knihovníka v ICI začíná projevovat brzy. To vedlo k pozvání, aby se zúčastnil Royal Society Conference on Scientific Information, která se pořádala roku 1948.[1] Následkem byl vznik Classification Research Group (CRG), která se zabývala tříděním. Vickery se také věnoval klasifikaci (třídění) a publikoval Faceted classification. V roce 1958 vydal knihu Classification and Indexing in Science. Začíná se odklánět od směru CRG, která se dále zabývala klasifikací, a zajímá se o vyhledávání informací. A v jehoo pracích se začal projevovat rozdíl mezi knihovnictvím a informační vědou.[1] V další knize On Retrieval System Theory (1961) se zabývá teorií systémů pro vyhledávání informací. V knize Techniques of Information Retrieval (1970) se také věnuje tématu vyhledávání informací a na ni navazuje kniha Information systems.

Společně se svojí manželkou Alinou spolupracoval na mnoha projektech jedním takovým příkladem je kniha Information science in theory and practice, která slouží jako základní publikace informační vědy.[1] A Vickery zde píše o vzniku termínu informační vědy: „Termín ,informační věda' se poprvé objevil v chování ,informačního vědce‘. Zejména pak v průmyslu během nedávných desetiletí někteří kvalifikovaní vědci se přeorientovali z výzkumu, vývoje nebo výroby do nové pracovní role, ve které poskytovali aktivní informační služby jejich kolegům. Sami se považovali za ,informační‘ vědce raději než ,badatele‘. Tak jak se tento druh činnosti rozvíjel, stával se formálním, vznikla potřeba zabezpečit vzdělávání pro ty, kteří se touto činností chtěli zabývat. Po určité době obsah tohoto vzdělávání začal být nazýván ,informační věda‘." [40][4]

V roce 2000 Scientific Communication in History. Pak už nepsal monografie, ale stále pokračoval v publikování článků, esejí a autobiografií. Jedním takovým příkladem je jeho třídílná esej Information science (2005), která se týká významu informací, vývoje lidské komunikace a vzniku informační vědy.

Význam osobnosti pro IVK a jeho vliv

Vickeryho výzkumná činnost a jeho díla mají velký přínos pro informační vědu. Vytvořil příručku fazetové klasifikace, jeho kniha Information science in theory and practice je považována za základní učebnici oboru informační vědy. O Vickeryho nadání rozvíjet a propojovat myšlenky jiných svědčí už i Vickeryho první práce z oblasti informační vědy, Bradford's law of scattering. Vhodnými učebními texty jsou i jeho další díla.

V roce 1960 Brian C. Vickery vytvořil metodiku fasetové klasifikace. Rozdělil ji do čtyř fází:

  1. Roztřídění termínů v dané oblasti do homogenních, navzájem se vylučujících faset, z nichž každá je odvozena z nadřazeného (parent) univerza podle jednoho kritéria členění ;
  2. Určení pořadí, v němž budou fasety použity ke konstrukci složených hesel;
  3. Vytvoření takové notace pro dané schéma, jež dovolí plně flexibilní kombinaci termínů a jež rozmístí předměty do preferovaného pořadí (filling order);
  4. Použití fasetového schématu takovým způsobem, že umožní jak specifické odkazy, tak požadovanou úroveň obecného průzkumu.[5]

Za svou kariéru stál Vickery v čele několika významných institucí. První z nich byla National Lending Library for Science and Technology, v níž působil jako zástupce ředitele Donalda Urquharta v letech 1960‒64. Vickery stál spolu s Urquhartem u jejího založení a pomáhal tuto významnou instituci vybudovat. Působil šest let jako knihovník ústavu UMIST a byl také členem výboru Advisory Committee for Scientific and Technical Information (Poradní výbor pro vědecké a technické informace) a podílel se tak na udílení grantů. Z výboru musel odejít, když přijal ředitelské místo v Aslibu. Největší úspěchy ovšem Vickery slavil v oblasti věcného pořádání informací. Byl jedním ze zakládajících členů CRG (Classification Research Group), vůdčí osobností a prakticky i mluvčím této skupiny. (Byl to Vickery, kdo publikoval výsledky působení této skupiny ve svých článcích a sestavil příručku fazetové klasifikace.) Jako takový se výrazně zasloužil o uvedení myšlenek fazetové klasifikace do praxe.[6]

Členství

Vickery patřil k zakládajícím členům Výzkumné skupiny pro třídění, která vznikla v roce 1952. Tato skupina se scházela v Londýně a měla asi 25 členů – knihovníci, informační pracovníci a další, kdo se zajímali o dokumentaci a indexování. Věnovali hlavně problému třídění informací. Většina členů skupiny byli zastánci teorie fazetového třídění indického knihovníka, S. R. Ranganathana. V roce 1953 publikovala skupina výklad o svých cílech a provizorních výsledcích, v roce 1956 bibliografii článků od členů CRG. Články a zprávy byly vydávány v Journal of Documentation.[7]

Četba

Fazetová klasifikácia: V této knize se autor věnuje fazetovému třídění, jehož výhodou je zachycení podrobností a pružné kombinování výrazů, což je nutné pro specifikování složitých předmětů. Ve fazetovém třídění jsou výrazy dány do skupin a všechny výrazy jednotlivé skupiny jsou k sobě v určitém vztahu. K výhodám tohoto systému patří předvídatelnost místa, kde se nachází určitý předmět. Pro ukázky konkrétních příkladů fazetového třídění jsou použity přírodní vědy.

Information Science in Theory and Practice: Toto dílo slouží jako úvod do informační vědy. Poprvé vyšlo v roce 1987, pak ještě dvakrát, v letech 1992 a 2004. Zabývá se komunikací informací ve společnosti. Kniha se pokouší o lepší vědecké porozumnění procesu přenosu informace. Cílem porozumnění je, aby se pro nás komunikace stala efektivnější.

Publikace

  • 1953 Recent Trends in Special Libraries
  • 1957 Proceedings of the International Study Conference on Classification for Information Retrieval
  • 1958 Classification and Indexing in Science
  • 1960 Faceted classification: a guide to construction and use of special schemes
  • 1960 The National Lending Library for Science and Technology
  • 1961 On retrieval system theory
  • 1962 Techniques modernes de documentation: analyse des systemes de recherche de documents
  • 1969 Facetten klassifikation
  • 1970 Classification in science information
  • 1970 Techniques of information retrieval
  • 1971 Computer support for parliamentary information service (spoluautor H. East)
  • 1973 Information systems
  • 1978 The Use of Online Search in Teaching
  • 1982 Information System Dynamics (spoluautor R.G.Heseltine)
  • 1987 Information science in theory and practice (spoluautorka A.Vickery)
  • 1991 Intelligent Intermediary System: reference functional model
  • 1993 Online Search Interface Design (spoluautorka A.Vickery)
  • 1994 Fifty Years of Information Progress
  • 2000 Scientific communication in history
  • 2004 A Long Search for Information

Odkazy a citace

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 BROUGHTON,Vanda. Brian Vickery, September 11, 1918-October 17, 2009. Cataloging & Classification Quarterly [online]. 2011, 49, 1, [cit. 2011-04-18]. Dostupný z WWW: <http://dx.doi.org/10.1080/01639374.2011.531235>.
  2. BAWDEN, David. A Long Search for Information/Research Questions for the Twenty-first Century. Journal of Documentation [online]. 2005, 61, 2, [cit. 2011-04-30]. Dostupný z WWW: <http://search.proquest.com/docview/217966231/12F69CD82BB672AC614/1?accountid=16531>.
  3. CRONIN, Blaise. Brian Vickery: An Appreciation. Journal of the American Society for Information Science & Technology [online]. 2010, 61, 4, [cit. 2011-05-18]. Dostupný z WWW: <http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=4&hid=8&sid=7a70931a-0e73-40a8-9a62-616cc340a9a1%40sessionmgr12>.
  4. PAUEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 - 1990 [online]. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné z WWW: <http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-–-1990-cast-1>.
  5. VICKERY, B. C. Faceted classification: a guide to construction and use of special schemes. London: Aslib, 1960, s. 12-13
  6. LUŽOVÁ, V. Brian C. Vickery, život a dílo. Brno: Masarykova univerzita. Filizofická fakulta. Kabinet informačních studií, 2011, s. 28-32. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.
  7. VICKERY, B. C. Fazetová klasifikácia. Mills, J. Návrh na triedenie knižničnej vedy. Martin : Matica slovenská, 1968, s. 1.

Externí zdroje

http://www.garfield.library.upenn.edu/histcomp/vickery-bc_auth/index-tl.html

http://www.libsci.sc.edu/bob/isp/vickery2.htm

http://replay.web.archive.org/20080524025259/http://www.lucis.me.uk/index.htm#books