Brenda Louise Dervin

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
Brenda Louise Dervin
Brenda at the computer

Datum a
místo narození
20. listopadu 1938
Beverly, Massachusetts
Datum a
místo úmrtí


Příčina úmrtí
Rodinný stav Matka - Ermina Diluiso

Adoptivní otec - John Jordan Dervin Adoptivni matka - Marjorie Dervin

Bydliště Columbus, Ohio
Občanství Americké
Vzdělání Cornell University, Michigan State University, University of Helsinki
Pracoviště Ohio State University
Ocenění 4 ceny v ICA (International Communication Association)
Známý pro Sense-Making přístup
Sense-Making podle Brenda Louise Dervin

Brenda Louise Dervin je výzkumnou pracovnicí v komunikačních, knihovnických a informačních oblastech, profesorka komunikací a členka fakulty Joan N. Hubera v sociálních a behaviorálních vědách na School of Communication na Ohio State University.[1] Je známá díky svému Sense-Making modelu, který slouží jako lidský nástroj pro porozumění realitě.

Bibliografie

Její matka Ermina Diluiso byla třetí ze sedmi dětí italských imigrantů. Otěhotněla v pubertě, byla svobodná, a proto, že věděla, jaké by byly reakce její rodiny, skrývala své těhotenství. Dítě (B.L. Dervin) se narodilo 20. listopadu 1938. Erminin otec dítě vykázal z domu, tak ho její bratr vzal do nemocnice, odkud bylo převezeno do sirotčince, kde bylo šest a půl roku. V tomto věku ji adoptoval John Jordan Dervin so svoji ženou Marjorie. Vyzvedli ji na Bostonském vlakovém nádraží s autem plným hraček, dárků a oblečení, které bylo moc velké pro tak podvyživené dítě. Pojmenovali ji Brenda Louise Dervin. Bydlel s nimi i její taktéž adoptovaný bratr Johny. Marjorie byla na Brendu častokrát fyzicky i verbálně hrubá. Bratr se jí nezastával, a proto se jejími nejlepšími přáteli staly knihy, a to až do doby, kdy graduovala na škole v Michiganu. Ve věku 32 let byla nucena zpomalit, protože bylo zjištěno, že má rakovinu. Snažila se najít svou matku, ale našla jenom její dvě sestry, se kterými pak trávila ztracený čas.[2]

Vzdělání

Kvůli nemocnému bratrovi se Brenda častokrát stěhovala. Vystřídala devět škol a to jí nebylo ani 12 let. Nebyla moc dobrým studentem. Měla ale ráda psaní, a proto požádala rodiče o psací stroj. Začala se více zapojovat do školních aktivit a chtěla být nejlepší. Stala se editorkou Yearbook, psala pro školní noviny a byla členkou mnoha organizací. Chtěla studovat žurnalistiku na University of Wisconsin, ale John a Marjorie byli proti. Chtěli aby studovala ekonomiku, a proto jí povolili Cornell University, kterou studovala mezi lety 1956-1960. I když neměla vztah k domácí ekonomice, zjistila, že se zajímá o sociální vědy a filosofii a měla dobrý vztah s mentorem sociálních věd.[3]

Doktorka Dervinová získala bakalářský titul v roce 1960 na Cornell University. Magisterský titul v roce 1968 a PhD titul v roce 1971 získala díky výzkumu v oblasti komunikací na University of Michigan. V roce 2000 byla také oceněna titulem PhD v oblasti sociálních věd na University of Helsinki.[3]

Kariéra

Po ukončení Cornell University odjela s manželem do Washington, D.C., kde se díky doporučení z Cornellu stala PR asistentkou v American Home Economics Association. V Milwaukee ve Wisconsinu pracovala jako komunikační specialistka, kde se jí začalo budovat sociální vědomí. Byla asistentka učitele a instruktorka v Department of Bussiness Law and Office Administration na Michigan State University. Poprvé se ocitla na pozici učícího jako asistentka profesora na Syracuse University v School of Information Transfer. V roce 1986 přijala místo jako profesorka a předsedkyně v Department of Communication na Ohio State University (OSU).[4]

Dervinová napsala do časopisů více než 60 článků týkajících se jejího oboru. Věnovala se informačnímu vyhledávání, informační nerovnosti, médiím, telekomunikaci, komunikaci a jejímu vývoji, návrhu komunikačních systémů v různých kontextech a výzkumným metodám. Napsala dizertační práci na téma Informačního chování u černých dospělých lidí s nízkým příjmem. Věnovala se také feminist scholarship a městské chudobě. Více než 20 let se věnovala analýzám a vývoji informačních a komunikačních systémů. Její velmi důležitá myšlenka spočívala v tom, že pro odstranení informační propasti je nutná komunikace. Byla první ženou zvolenou za prezidenta ICA (International Communication Association). Byla také aktivním členem v asociaci pro vzdělávání v žurnalistice a masové komunikaci a editorkou mnoha časopisů. Momentálně je jedna z osmi reprezentantů International Association for Mass Communication Research. [4]

Úspěchy a ocenění

Online výzkum v roce 1994 ukázal, že její práce byly citovány 322 krát v citačním rejstříku sociálních věd, kde 50% citací bylo z časopisů o informační vědě a knihovnictví. Zbytek citací pocházelo z časopisů o komunikaci s tím, že 15% se věnovalo vzdělání, psychologii, sociologii, psychiatrii, sociální práci, veřejnému zdraví, veřejné politice, plánování a vývoji. Její práce vyhrály 4 ocenění ve třech ICA oborech a byla podpořena skoro 750 000 dolary. Mezi její významná díla patří Progress in communication, na kterém pracovala 10 let. Velkou chválu si zasloužilo v politice a sociologii i dílo Rethinking communication Volume 1 a 2.[5]

Mezi nejvíce vlivné a hodnocené práce Dervinové patří pravděpodobně koncept znalostní neboli informační mezery. Její výzkum byl velice působivý a byl mnohokrát citován dalšími, nejen v oblasti komunikací, kteří dělali výzkumy založené na její informační mezery. Jak poznamenal Agostino v roce 1981, Dervinové článek Communication Gaps and Inequities publikován v Progress in Communication Sciences: Volume II je velice výrazný a zakladní. Dervinová rozbila tradiční předpoklady jako informační dostupnost vede k porozumění a pracuje s opakem, tedy s absolutní informací, existující v komunikačním procesu, který postuluje, jak lidé subjektivně chápají svět. Dervinové Sense-making model byl hodně citován v oblasti komunikací a v různých časopisem mnoha dalších oblastí.[5] Na tuto teorii pak navazují i další teorie a výzkumy, např.: Sense-making of risk v Risk and Crisis Research Center.[6]

Ocenění v roce 2008 na konferenci ASIS&T:[7]

  • Best Information Behavior Conference Paper: Patricia Souto, Brenda Dervin, Reijo Savolainen (University of Tampere, FINLAND; Ohio State University), Designing for knowledge worker informing: an exemplar application of sense-making methodology

Ocenění v roce 2007 na konferenci ASIS&T:[7]

  • Best Information Behavior Conference Poster – Runner Up: Brenda Dervin, CarrieLynn D. ReinHard (Ohio State University), Predicting Library, Internet And Other Source Use: A Comparison Of The Predictive Power Of Two User-Defined Categorizations Of Information Seeking Situations — Nature Of Situation Versus Situation “Emotions” Assessments
  • Outstanding Contributions to Information Behavior: Brenda Dervin

Význam pro informační vědu a knihovnictví

Jak již bylo zmíněno, Dervinové díla byla častokrát citována v oblasti Informační vědy a knihovnictví (Bruce, 1994; Gammack, 1994). Její dílo Sense-Making model bylo předmětem hloubkové analýzy v této oblasti. Dílo bylo označeno jako inspirativní kritika k omezovaní vyhledávání a použití informací.[8]

Sense-Making trojúhelník

Sense-making teorie se vyvíjela několik let a prezentuje nejenom informační chování, ale i několik předpokladů, teoretických perspektiv, metodologických přístupů, výzkumných metod a praktik, navržených pro informační chápání jako lidský nástroj pro vytváření smyslu reality, jak chaotické, tak uspořádané. Teorie se skládá ze 4 elementů - situace v čase a prostoru, která definuje kontext, ve kterém se informační problém nachází; mezera - diskontinuita - propast, která reprezentuje rozdíl mezi kontextovou situací a potřebou; výstup, který je důsledkem sense-making procesu; a most, který prezentuje mezeru mezi situací a výstupem.[9][10]

Jak říká Dr. Lorenz na přednáškách Informační vědy: "Mezera musí být překonána zajištěním nové informace. Cílem není zisk informace, ale pochopení smyslu situace - dynamický proces formulování problému a postupného učení - tvorba osobního úhlu pohledu."

Sense-Making most

Významné publikace

  • Dervin, B. (1965). The Spender Syndrome: Case studies of 68 families and their consumer problems. Madison, Wisc.: University of Wisconsin Extension.
  • Greenberg, B., & Dervin, B. (1970a). Mass communication among the urban poor. Public Opinion Quarterly, 34, 224-235.
  • Greenberg, B., & Dervin, B. (1970b). Uses of the mass media by the urban poor: Findings of three research projects. New York: Praeger.
  • Dervin, B. (1971). Communication behaviors as related to information control behaviors of black low-income adults. Ph.D. diss., Michigan State University, 1971. Dissertation Abstract International, 32A, 7021.
  • Dervin, B., & Greenberg, B. S. (1972). The communication environment of the urban poor. In F. G. Kline & P. J. Tichenor (eds.), Current perspectives of mass communication. (pp. 195-233). Newbury, Calif.: Sage.
  • Dervin, B. (1976). Strategies for dealing with human information needs: Information or communication? Journal of Broadcasting, 20, 325-333.
  • Dervin, B. (1977). Given a context by any other name:"methodological tools for tamining the unruly beast" in Vakkare,P.,Savolainen,R. and Dervin,B. (eds).Information seeking in context: Proceeding of an International Conference on Informational needs, seeking and use in different contexts. Tampere Taylor Graham. Pondon.(pp. 13-38).
  • Dervin, B. (1977). Useful theory of librarianship: Communication, not information. Drexel Library Quarterly, 13, 16-32.
  • Dervin, B. (1980). Communication gaps and inequities. Moving towards a reconceptualization. In B. Dervin & M. J. Voigt (eds.), Progress in communication sciences: Volume II, pp. 73-112.
  • Dervin, B., Harlock, S., Atwood, R., & Garzona, C. (1980). The human side of information. An exploration in a health communication context. In D. Nimmo (ed.), Communication Yearbook 4. (pp. 591-608). New Brunswick, N.J.: Transaction Books.
  • Atwood, V. R., & Dervin, B. (1981). Challenges to socio-cultural predictors of information seeking: A test of race vs. situation movement state. In D. Nimmo (ed.), Communication Yearbook 4.(pp. 549-569). New Brunswick, N.J.:Transaction Books.
  • Dervin, B., & Nilan, M., & Jacobson, T., (1981). Improving predictions of information use: A comparison of predictor types in a health communication setting. In M. Burgoon (ed.), Communication Yearbook 5. (pp. 807-830). New Brunswick, N.J.:Transaction Books.
  • Dervin, B., Jacobson, T., & Nilan, M. (1982). Measuring information seeking: A test of a quantitative-qualitative methodology. In M. Burgoon (ed.), Communication Yearbook 6. (pp. 419-444). New Brunswick, N.J.:Transaction Books.
  • Dervin, B. (1983a). An Owerview of sense-making reserch: concepts, methods, and results to date. Paper presented ad International Communication Association Annual Meeting. Dallas May 1983.
  • Dervin, B. (1983b). Information as user-construct: The relevance of percived information needs to synthesis and interpretation. In S.A.Ward and L.J.Reed(Eds.). Knowledge structure and use: Implications for synthesis and interpretations.(pp. 155-183).Philadelphia:Temple University Press.
  • Dervin, B. (1984). A theoretic perspective and reserch approach for generating reserch helpful to communication practice. Publish Relations Reserch and Education.1.(pp. 30-45)
  • Dervin, B., & Dewdhey, P. (1986). Neutral questioning: A new approach to the reference interview. Research Quarterly, 25, 506-513.
  • Dervin, B., & Nilan, M. (1986). Information needs and uses. Annual Review of Information Science and Technology, 21, 3-33.
  • Shields, P., Dervin, B., Richter, C., & Soller, R. (1993). Who needs "POTS-plus" services?: A comparison of residential user needs along the rural-urban continuum. Telecommunications Policy, 17, 563-587.
  • Dervin, B. (1987). The potential contribution of feminist scholarship to the field of communication. Journal of Communication, 37, 107-120.
  • Dervin, B. (1987a). Audience as listener and learner, teacher and confidante: The sense-making approach. In R.Rice & C. Atkins (eds.), Public communication campaigns.67-86. 2nd ed. Newbury park, Calif.: Sage.
  • Dervin, B. (1987b). Users as research inventions: How research categories perpetuate inequities. Journal of Communication, 39, 216-232.
  • Dervin, B., Grossberg L., O'Keefe, B. J. & Wartella, E. (1989). Rethinking communication, Volume 1: Paradigm issues. Newbury Park, Calif.: sage.
  • Dervin, B., Grossberg, B. J. & Wartella, E. (eds.). (1989). Rethinking communication, Volume 2: Paradigm exemplars. Newbury Park, Calif.: sage.
  • Dervin, B., & Voigt, M. J. (eds.). (1980 through 1989). Progress in communication sciences: Volumes II through IX. Norwood, N.J.:Ablex.
  • Dervin, B. (1991). Comparative theory reconceptualized: From entities and states to processes and dynamics. Communication Theory, 1, 59-69.
  • Dervin, B. (1992). From the mind´s eye of the "user": The sense-making qualitative-quantita methodology. InJ.D.Glazier and R. R. Powell, Qualitative Research in Information Management, (pp. 61-994). Englewood, CO: Libraries Unlimited.
  • Dervin, B. (1993). Verbing communication: Mandate for disciplinary invention. Journal of Communication, 43, 45-54.
  • Dervin, B., & Hariharan, U. (eds.). (1993). Progress in communication sciences: Volume XI, Norwood, N.J.:Ablex.
  • Shields, V. R., & Dervin, B. (1993). Sense-making in feminist social science research: A call to enlarge the methodological options of feminist studies. Women's Studies International Forum, 16, 65-81.
  • Dervin, B. (1994). Information ↔ democracy: An examination of underlying assumptions. Journal of American Society for Information Science, 45, 369-385..
  • Heusca, R., & Dervin, B. (1994). Theory and practise in Latin America alternative communication research. Journal of Communication, 44, 53-73.
  • Dervin, B. (1999a). Chaos, order, and Sense-Making: A proposed theory for information desing. In R. Jacobson (Ed.). Informational desing (pp. 35-57). Cambridge, MA: MIT Press.
  • Dervin, B. (1999b). On studying information seeking methodologically: the implications of connecting metatheory to method, Information procesing and managment, Vol.35 No.6,727.50.
  • Dervin, B. & Frenette, M. (2001). Sense-Making Methodology: communicating communicatively with campaign audiences. In R. Rice & C.A. Atkin (Eds.), Public communication campaigns (pp. 69-87). Thousand Oaks, CA: Sage.
  • Dervin, B. (2003a). Audience as listener and learner, teacher and confidante: The sense-making approach. In B. Dervin, L. Foreman-Wernet, & E. Launterbach (Eds.), Sense-making methodology reader: Selected writings of Brenda Dervin (pp. 215–231). Cresskill, NJ: Hampton Press, Inc.
  • Dervin, B. (2003b). Information as non-sense; information as sense: The communication technology connection. In B. Dervin, L. Foreman-Wernet, & E. Launterbach (Eds.), Sense-making methodology reader: Selected writings of Brenda Dervin (pp. 293–308). Cresskill, NJ: Hampton Press, Inc.
  • Dervin, B. & Chaffee, S.H. (2003). How Carter helps: aphorisms as traces. In B. Dervin, S.H. Chaffee & L. Foreman-Wernet (Eds.), Communicating, a different kind of horse race: essays honoring Richard F. Carter (pp. 359-368). Cresskill, NJ: Hampton Press.
  • Dervin, B. (2005). Libraries reaching out with health information to vulnerable populations: Guidance from research on information seeking and use. Journal of the Medical Library Association, 94, S74-S80.
  • Foreman-Wernet, L., & Dervin, B. (2005). Comparing arts and popular cultural experiences: Applying a common methodological framework. Journal of Arts Management Law and Society, 35, 169-187.
  • Dervin, B. & Reinhard, C. D. (2006). Researchers and practitioners talk about users and each other: Making user and audience studies matter. Information Research-An International Electronic Journal, 12.
  • Foreman-Wernet, L., & Dervin, B. (2006). Listening to learn: "Inactive" publics of the arts as exemplar. Public Relations Review, 32, 287-294.
  • Dervin, B., Reinhard, C. D., & Shen, F. C. (2006). Beyond communication: Research as communicating. Making user and audience studies matter #2. Information Research-An International Electronic Journal, 12.
  • Schaefer, D. J., Dervin, B. (2009). From the dialogic to the contemplative: a conceptual and empirical rethinking of online communication outcomes as verbing micro-practices. Ethics and Information Technology, 11, (pp 265-278).

Reference

  1. Brenda Dervin User profile. The Ohio State School of Communication [online].
  2. SIGNORIELLI, Nancy. Women in communication: a biographical sourcebook. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1996, p. 103-105. ISBN 03-132-9164-0.
  3. 3,0 3,1 SIGNORIELLI, Nancy. Women in communication: a biographical sourcebook. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1996, p. 105-106. ISBN 03-132-9164-0.
  4. 4,0 4,1 SIGNORIELLI, Nancy. Women in communication: a biographical sourcebook. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1996, p. 106-110. ISBN 03-132-9164-0.
  5. 5,0 5,1 SIGNORIELLI, Nancy. Women in communication: a biographical sourcebook. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1996, p. 110-112. ISBN 03-132-9164-0.
  6. WALL, Erika. Structure of meaning and sense‐making of risk: an operationalisation of sense‐making tested by grouping individuals according to their structure of meaning. Journal of Risk Research [online]. 2011, vol. 14, issue 6, s. 735-755
  7. 7,0 7,1 Awards. SIG USE | Information needs, seeking and use [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://siguse.wordpress.com/awards/
  8. SIGNORIELLI, Nancy. Women in communication: a biographical sourcebook. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1996, p. 112. ISBN 03-132-9164-0.
  9. WILSON, T.D. Models in information behaviour research. Journal of Documentation [online]. 1999, roč. 55, č. 3, s. 249-270
  10. Making Sense of Sense-Making. In: Youtube [online]. 21. 10. 2013 [vid. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=clNwWDEYr8Y

Zdroje

  • WALL, Erika. Structure of meaning and sense‐making of risk: an operationalisation of sense‐making tested by grouping individuals according to their structure of meaning. Journal of Risk Research [online]. 2011, vol. 14, issue 6, s. 735-755 [cit. 2014-03-03]. DOI: 10.1080/13669877.2011.571772. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/13669877.2011.571772
  • SIGNORIELLI, Nancy. Women in communication: a biographical sourcebook. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1996, xxv, 501 p. ISBN 03-132-9164-0.

Rozšiřující materiál

  • Bruce, H. W. (1994). A cognitive view of a situational dynamism of user-centered relevance estimation. Journal of the American Society for Information Science, 45, 142-148.
  • Dervin, B.L., & Dewdney P. (1986). Neutral Questioning: A New Approach to the Reference Interview. Reference Quarterly, 25(4), 506-513.
  • Gammack, J. (1994). Information in action: Soft systems methodology. Systems Practice, 7, 222-224.