Brainstorming

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Jana Vymětalová

Klíčová slova: kreativita, řešní problémů, skupinová diskuze, brainstorming

Synonyma: burza nápadů


Související pojmy:

nadřazené - kreativita, problem solving, inovační metody
podřazené - individuální barainstorming, skupinový brainstorming


Charakteristika

(angl.: brain - mozek, storm - bouře) - do češtiny tedy přeloženo jako "bouření mozků", nicméně se vždy používá anglický výraz. Brainstorming je metoda pro hledání řešení skupinovou diskusí. Pro praktické využití ji upravil A. F. Osborn ve 30. letech 20. století. Vyšel z premisy, že pravděpodobnost nalezení řešení je přímo závislá na množství nápadů, které jsou k dispozici. Využívá i skupinové práce (vzájemná inspirace, snaha se uplatnit). [1] Jedná se o metodu, která podporuje kreativitu, uvolňuje napětí, vytváří neformální atmosféru, ale nejen to. Brainstorming přináší nové nápady a možnosti, řešení, nové pohledy.[2]

K dalším známým metodám skupinového řešení dále patří synektika, delfská metoda a panelová diskuse. Z brainstormingu vychází i další inovační metody, např. metoda Philips 66, Gordonova metoda, Hobo-metoda a další.

Kde a kdy se brainstorming používá?

Pracovní protředí

- kdykoliv v průběhu práce týmu, když chceme lidi "rozhýbat" a zapojit

- když potřebujeme znát názory lidí v týmu, jejich myšlenky a pohledy na situaci

- když chceme lidi vyprovokovat ke kreativitě

- když hledáme nové náměty, myšlenky pro práci

- jako ice break - prolomení ledové atmosféry na začátku práce týmu nebo k "probuzení"


Ve škole

Jako druh techniky je brainstorming vynikající nástroj pro zapojení, diskusi, opakování a také k dodání energie. Psychologové uvádějí důkazy, že skupiny, které se zúčastní brainstormingu, jsou v plnění zadaného úkolu vytrvalejší než jednotlivé osoby, a že tato vytrvalost ze zvětšuje přímo úměrně s velikostí skupiny.

Ve školním prostředí touto skupinou může být třída a brainstorming jedním z nástrojů, který nám může pomoci třídu zaktivizovat. [3]

Zásady brainstormingu

1. Pravidla: Seznámíme lidi s pravidli a ověřme si, zda pochopili, co od nich očekáváme

2. Forma: Stanovíme formu - individuální nebo skupinový brainstorming - v závislosti na počtu na lidí.

3. Téma a cíl: Vysvětlíme téma a cíl na kterém budeme pracovat.

4. Doba: Stanovíme dobu, po kterou budeme pracovat.

5. brainstorming na dané téma: Rozdělení rolí, jeden člověk hlídá čas, zapisuje, případně si všímá i toho, zda se všichni zapojují do práce. Nejběžnější je forma práce s flipchartem.

6. Vyhodnocení.


Základní pravidla:

- zákaz kritiky: Každý má právo vyslovit jakoukoli myšlenku, která se váže k tématu, přestože se může na první pohled zdát nezajímavá nebo příliš vzdálená. Tyto myšlenky často vedou k progresivnímu řešení. Nikdo nesmí komentovat ani kritizovat náměty, které ostatní vyslovují.

- žádné hodnocení: např. něčí myšlenku okomentujeme pouitivně a ten, který se pozitivního komentáře nedočká a není zrovna průbojný, může ztratit odvahu.

- žádný nátlak: aby měl brainstorming smysl musí se do něj zapojit zcela dobrovolně.

- rovnost účastníků: Nebereme v úvahu současné pracovní pozice, věk, pohlaví, případně další aspekty. C9lem je aby se zapojili i ti, kteří kteří v běžné nemají odvahu nebo si nevěří.

- uvolnění fantazie: Už při vysvětlování zásad a principů brainstormingu je důležité zdůraznit význam uvolnění se a fantazie. Tak jako nesmíme brzdit sami sebe, nesmíme brzdit ani další účastníky kritikou jejich famtazie.

Kritika brainstormingu

McGrathovy výzkumy: jednotliví členové skupiny během brainstormingu produkují menší počet kreativních nápadů, než kdyby pracovali individuálně.


Další výzkumy Diehla a Stroebeho ukazují na důvody, proč tomu tak je:

•Obava z hodnocení-i přes vzájemné nehodnocení nápadů se účastníci obávají vyslovit své myšlenky (obavy rostou s obtížností úkolu a tedy pravděpodobností špatné odpovědi)

•Blokování výkonu-tím, že vždy mluví pouze jeden a druzí mlčí, může docházet k zapomínání nápadů, rušení diskusí

•Motivace -nápady jsou sepisovány dohromady a účastníci nejsou hodnoceni samostatně, účastníci mohou ztrácet motivaci k vymýšlení vlivem sociální lenivosti.

více viz. [4]

Použitá literatura

[1] PALÁN, Zdeňek. Inovační centrum dalšího profesního vzdělávání [online]. 2002 [cit. 2011-01-01]. Andragogický slovník. Dostupné z WWW: <http://www.andromedia.cz/andra.php?id=82>.

[2] KAŇKOVÁ, Eva . Jak efektivně vést porady. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. 169 s.

[3] KNIHOVÁ, Ladislava. Education on line.cz [online]. 16.4.2004 [cit. 2011-01-01]. Používáte ve škole brainstorming?. Dostupné z WWW: <http://www.educationonline.cz/view.php?cisloclanku=2004041601>.

[4] STROEBE, Wolfgang, et al. Beyond Productivity Loss in Brainstorming Groups: The Evolution of a Question . Advances in Experimental Social Psychology. 2010, 43, s. 157-203. Dostupný také z WWW: <http://www.sciencedirect.com