Blind Friendly

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Miroslava Tichá

Klíčová slova: pravidla přístupného webu, metodika přístupného webu, uživatelé zdravotně handicapovaní, běžní uživatelé

Synonyma: přístupný web

Související pojmy:
nadřazené - ---
podřazené - ---


Charakteristika

Blind Friendly (přístupný web) slouží pro snadnější použitelnost a ovladatelnost webových stránek především pro uživatele se zdravotním handicapem. Primárně jsou tedy pravidla přístupného webu určena pro ně, často proto, aby mohli se stránkami vůbec pracovat. Běžní uživatelé ocení přístupný web ale také, protože se tak snadněji a rychleji dostanou ke svému cíli. Mimo jiné výroba přístupných webových stránek nepřináší žádné náklady navíc oproti nepřístupným. Naopak přináší například úsporu při aktualizacích webu. Dle projektu Blind Friendly Web by se měl uživatel na takové přístupné webové stránce samostatně dostat k informacím, které jsou na ní publikovány, a neměl by být znevýhodněn svým zdravotním postižením, použitým technickým vybavením či znalostmi.[1]


Historie

Přístupnost webů v České republice se začala systematicky řešit poprvé v roce 2000. V tomto roce vznikl projekt Blind Friendly Web ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých ČR [2], který o tři roky později získal zvláštní uznání v rámci soutěže IT projekt roku. Následně v roce 2004 vznikla na Ministerstvu informatiky pravidla Best practice – Pravidla přístupného webu[3], která byla používána až do roku 2008 jako doporučená pro tvorbu webových stránek institucí veřejné správy. V březnu roku 2008 začala platit vyhláška o přístupnosti[4], která stanovuje základní pravidla, jež musí být dodržena na webových stránkách veřejné správy, aby mohla být webová stránka označena jako přístupná (včetně prohlášení o přístupnosti).[5]


Metodiky[6]

WCAG 2.0

Web Content Accessibility Guidelines 2.0. Momentálně nejdoporučovanější metodika v přístupnosti webů.

Metodika Blind Friendly Web 2.3

Vlastní metodika projektu Blind Friendly Web, který pracuje na aktuálnější verzi, ale pořád doporučuje verzi 2.3 jako solidní základ pro přístupnost webu.

Pravidla přístupnosti MV ČR

Vyhláška č. 64/2008 Sb. (vyhláška o přístupnosti). V současné době jde o platná a závazná pravidla pro weby veřejné správy, která ale nesplňují ve všech ohledech aktuální reálné požadavky.

Pravidla přístupnosti MI ČR

Výše zmíněná pravidla Best practice - Pravidla pro tvorbu přístupného webu verze 1.0.

WCAG 1.0

První celosvětově uznávaná metodika, která je starší verzí výše zmíněné Web Content Accessibility Guidelines 2.0. Je z roku 1999, byla základem pro vytvoření celé řady jiných metodik přístupnosti, ale dnes se již nedoporučuje používat.

Manifest Dogma W4

"Manifest Dogma W4 (W4D) vznikl jako soukromá iniciativa skupiny webdesignérů. Jeho cílem je vytyčení strategie pro tvorbu webů podle přísně vymezených pravidel. Nechce definovat žádné obecně závazné normy. Pouze předepisuje jeden z mnoha možných způsobů tvorby webu. Dodržení těchto postupů má zajistit všeobecně přístupné, bezbariérové a přehledné dokumenty."[7]


Příklady některých pravidel z Best practice[8]

1. Každý netextový prvek nesoucí významové sdělení má svou textovou alternativu.
Všechny netextové prvky (například obrázky), které obsahují významovou informaci, musí být k dispozici i v textové podobě (například pomocí atributu alt).

2. Informace sdělované barvou jsou dostupné i bez barevného rozlišení.
Například odkazy nebo důležité části textu nesmějí být odlišené od okolního textu pouze jinou barvou (například ve formuláři nepovinné položky černě a povinné červeně - jen takto být rozlišeny nesmějí).

3. Barvy popředí a pozadí jsou dostatečně kontrastní. Na pozadí není vzorek, který snižuje čitelnost.
Písmo a barva pozadí nesmějí splývat, aby text byli schopni přečíst i uživatelé se zhoršeným zrakem.

4. Na webové stránce nic nebliká rychleji než jednou za sekundu.
Osobám trpícím některými psychickými poruchami by takové blikání mohlo způsobit zdravotní potíže (například epileptický záchvat).

5. Každá webová stránka má smysluplný název, vystihující její obsah.
Název stránky je důležitý prvek pro orientaci na webových stránkách. Obsahuje název celého webu a název konkrétní WWW stránky, který srozumitelně popisuje obsah nebo smysl dané WWW stránky.

6. Označení každého odkazu výstižně popisuje jeho cíl i bez okolního kontextu.
Musí být jasné, kam odkaz směřuje.

7. Všechny tabulky dávají smysl čtené po řádcích zleva doprava.
Hlasová zařízení čtou po řádcích, po buňkách a zleva doprava.


Použitá literatura

1. Blindfriendly.cz [online]. c2000-2010 [cit. 2010-06-13]. Dostupný z WWW: <http://blindfriendly.cz/>.

2. Best practice - Pravidla pro tvorbu přístupného webu [online]. 2004 [cit. 2010-06-13]. Dostupný z WWW: <http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf>

3. Manifest Dogma W4 [online]. 2003 [cit. 2010-06-17]. Dosupný z WWW: <http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/index.html>

4. Vyhláška: o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti) [online]. 2008 [cit. 2010-06-13]. Dostupný z WWW: <http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf>

5. PAVLÍČEK, Radek., BUBENÍČKOVÁ, Hana. Vyhláška o přístupnosti rok poté: Evropa bez bariér je také o přístupnosti informací zveřejňovaných na webu [online]. 2009 [cit. 2010-06-13]. Dostupný z WWW: <http://www.isss.cz/archiv/2009/download/prezentace/pavlicek_tyflocentrum.pdf>