Birger Hjørland

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
Birger Hjørland

Hjorland2.jpg

Datum a
místo narození
1. 1. 1947
Kodaň (Dánsko)
Datum a
místo úmrtí
-
-
Příčina úmrtí -
Rodinný stav -
Bydliště Dánsko
Občanství dánské
Vzdělání -
Pracoviště Royal School of Library and Information Science
Ocenění -
Známý pro organizace znalostí, doménová analýza

Birger Hjørland (* 1. 1. 1947) je dánským odborníkem v oblasti organizace znalostí (knowledge organization). V současné době přednáší na Královské univerzitě knihovní a informační vědy v Kodani. Zabývá se typologií dokumentů, doménovou analýzou a teorií pojmů (concept theory). Získal doktorát z knihovní a informační vědy a titul MA v psychologii. Je členem organizací ISKO (International Society for Knowledge Organization) a ASIS&T (American Society for Information Science & Technology) a redakčních rad časopisů Journal of the American Society for Information Science & Technology a Journal of Documentation.

Vzdělání a kariéra

  • 2006–současnost: profesor organizace znalostí na Královské univerzitě knihovní a informační vědy (The Royal School of Library and Information Science, RSLIS) v Kodani
  • 2001–2006: výzkumný profesor organizace znalosti na RSLIS
  • 2000–2001: profesor organizace znalostí na University College v Borås (ve Švédsku)
  • 1994–1997: externí přednášející historie a filosofie psychologie na Kodaňské univerzitě (University of Copenhagen, Open University)
  • 1990–2001: vedoucí katedry Vědeckých a humanitních informační studií (Department of Science and Humanities Information Studies) na RSLIS
  • 1983–1986: externí přednášející na Kodaňské univerzitě na Institutu aplikované a matematické lingvistiky (Institute of Applied and Mathematical Linguistics)
  • 1984: titul v knihovní vědě z RSLIS v oblasti Research librarians and documentalists
  • 1978–1990: výzkumný knihovník v Královské národní knihovně v Kodani (The Royal National Library in Copenhagen), koordinátor referenčních služeb
  • 1974: MA z psychologie na Kodaňské univerzitě
  • 1972–1975: dokumentalista v projektu NORDDOK-17, vzdělávání v dokumentaci ve Stockholmu
  • 1973–1978: přednášející na oddělení Reference a dokumentace (Department of Reference and Documentation) na RSLIS, podílel se na představování informační vědy
  • 1968: zkouška Examen philosophicum (ex. phil.) na Univerzitě v Kodani
  • 1966–1967: vojenská služba
  • 1966: studium na gymnáziu v Holte

Význam pro informační vědu

Organizace znalostí

V úvodu článku What is knowledge organization?[1] profesor Hjørland definuje oblast organizace znalostí. V hlavní části článku přistupuje k hodnocení jednotlivých teoretických přístupů. Závěrem definuje klíčové pojmy oblasti (dokument, informace a znalost) a jmenuje obory, které jsou s organizací znalostí spojeny. Rozlišuje širší a užší pojetí organizace znalostí. V užším pojetí jde o praktické procesy a systémy pro popis a klasifikaci dokumentů v paměťových institucích. Širší pojetí se zabývá produkcí a šířením znalostí obecně, tím, jak je spolu se znalostmi (jejich prostřednictvím) organizována samotná realita. Hovoří o rozdílu mezi sociálním a intelektuálním třídění znalostí. Rozeznává šest základních přístupů v oblasti organizace znalostí:

  1. Tradiční přístup: Reprezentován knihovními klasifikačními systémy a stále aktuální. Tvrdí, že systémy třídění znalostí by měly vycházet z vědecké klasifikace a ta zase z přirozeného řádu.
  2. Fazetová analýza: Její vznik spojen s Ranganathanovou Colon Classification (1933). Artefakt se popisuje z různých aspektů, z nichž každý může zahrnovat několik termínů.
  3. Information retrieval: Ačkoliv je IR chápán jako samostatná oblast, má společný cíl: pomoci uživateli dostat se k požadovaným znalostem. Původní zaměření IR na systém se s příchodem teorie řešení problémů obrací k uživateli.
  4. Pohledy orientované na uživatele: Rozvíjí se od 70. let. Hovoří o tzv. folksonomiích (klasifikace prováděné běžnými uživateli).
  5. Bibliometrické přístupy: Užívají bibliografické reference, jako je citační index. Autor ukazuje jeho výhody (odborné hodnocení, dynamická forma a další) a zřejmé nevýhody (spíše v oblasti sociální organizace znalostí, falešné citace).
  6. Doménová analýza

Mezi dalšími přístupy v organizaci znalostí jmenuje například sémiotické, kriticky-hermeneutické, diskurzně analytické nebo žánrové.

Doménová analýza

Doménová analýza je nové paradigma v přístupu k informační a knihovní vědě a je úzce spjata s organizací znalostí. Na počátku 90. let byla klasifikována jako alternativa kognitivního přístupu. Základním tvrzením je, že nejlepší cestou k pochopení informace v informačním systému, „je zkoumání vědomostních domén, jakými jsou myšlení a ,komunitní diskurz'“ [2] (lze chápat jako soubor pravidel, zvyků, vědomostí a tradic, příslušejících nějaké sociální skupině). V souvislosti s organizací znalostí je tedy brána jako sociologicko-epistemologické stanovisko, podle kterého by indexace dokumentů měla reflektovat požadavky a potřeby lidí. Problém nastává v systematizaci, nelze totiž vytvořit tolik informačních a vyhledávacích systémů, kolik je jejich uživatelů. Řešením je právě výše zmíněný komunitní diskurz. Každý člověk je samozřejmě odlišný, existují však filozofické aspekty lidské povahy, podle kterých je možné uživatele alespoň částečně třídit a generalizovat. Může to být něco jako náhled na svět, zda jsou uživatelé založeni spíš materialisticky nebo duchovně, zda jsou levicovými či pravicovými voliči apod. Indexátor dokumentů by tedy měl mít alespoň rámcovou znalost oboru, relevanci indexace ale může vždy posoudit pouze uživatel.

Zajímavosti

  • V říjnu roku 2008 navštívil profesor Hjørland Brno a přednášel pro studenty KISK MU o organizaci znalostí. Dojmy z návštěvy, prezentace (na SlideShare) a audiozáznam části přednášky jsou dostupné zde: http://www.inflow.cz/profesor-birger-hjorland-v-brne.
  • „hjørland“ v dánštině znamená zákoutí země

Výběrová bibliografie

Monografie

  • HJØRLAND, Birger. Information seeking and subject representation: An activity-theoretical approach to information science. Westport, Conn. : Greenwood Press, 1997. 213 s. ISBN 0313298939.

Články a příspěvky ve sbornících

1990–2000

  • HJØRLAND, Birger. The concept of" subject" in information science. Journal of Documentation. 1992, 48(2), 172-200.
  • HJØRLAND, Birger. Nine principles of knowledge organization. In Advances in Knowledge Organization Third International ISKO Conference. 1994, s. 91-100.
  • HJØRLAND, Birger; Hanne ALBRECHTSEN. Toward a new horizon in information science: domain-analysis. Journal of the American society for information science. 1995, 46(6), s. 400-425.
  • HJØRLAND, Birger. Theory and metatheory of information science: a new interpretation. Journal of documentation. 1998, 54(5), s. 606-621.
  • HJØRLAND, Birger. Information retrieval, text composition, and semantics. Knowledge Organization. 1998, 25(1-2), s. 16-31.
  • HJØRLAND, Birger. The classification of psychology: A case study in the classification of a knowledge field. Knowledge Organization. 1998, 24(4), s. 162-201.
  • HJØRLAND, Birger. Information retrieval in psychology. Behavioral and Social Sciences Librarian. 1998, 6(3-4), s. 39-64.
  • HJØRLAND, Birger; Hanne ALBRECHTSEN. An analysis of some trends in classification research. Knowledge Organization. 1999, 26(3), s. 131-139.

2000–současnost

  • HJØRLAND, Birger. Library and information science: practice, theory, and philosophical basis. Information Processing & Management. 2000, 36(3), s. 501-531.
  • HJØRLAND, Birger. Documents, memory institutions and information science. Journal of Documentation. 2000, 56(1), s. 27-41.
  • HJØRLAND, Birger. Towards a theory of aboutness, subject, topicality, theme, domain, field, content... and relevance. Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2001, 52(9), s. 774-778.
  • NIELSEN, Lykke Kyllesbech; Birger HJØRLAND. Subiect Access Points in Electronic Retrieval. Annual Review of lnformation science and Technology. 2001, 35(), s. 249-298.
  • HJØRLAND, Birger. Information seeking behaviour: what should a general theory look like? The new review of information behaviour research. 2001, 1(1), s. 19-34.
  • HJØRLAND, Birger. Principia informatica: Foundational theory of information and principles of information services. In Emerging Frameworks and Methods : Proceedings of the Fourth International Conference on Conceptions of Library and Information Science. Libraries Unlimited, 2002, s. 109-121.
  • HJØRLAND, Birger. Epistemology and the socio‐cognitive perspective in information science. Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2002, 53(4), s. 257-270.
  • HJØRLAND, Birger. Domain analysis in information science: eleven approaches–traditional as well as innovative. Journal of documentation. 2002, 58(4), s. 422-462.
  • HJØRLAND, Birger; Frank Sejer CHRISTENSEN. Work tasks and socio‐cognitive relevance: A specific example. Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2002, 53(11), s. 960-965.
  • HJØRLAND, Birger. Arguments for epistemology in information science. Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2003, 54(8), s. 805-806.
  • SØNDERGAARD, Trine Fjordback; Jack ANDERSEN; Birger HJØRLAND. Documents and the communication of scientific and scholarly information: Revising and updating the UNISIST model. Journal of documentation. 2003, 59(3), s. 278-320.
  • HJØRLAND, Birger. Fundamentals of knowledge organization. Knowledge organization. 2003, 30(2), s. 87-111.
  • HJØRLAND, Birger; Rafael CAPURRO. The concept of information. Annual review of information science and technology. 2003, 37(1), s. 343-411.
  • HJØRLAND, Birger; Jenna HARTEL. Ontological, epistemological and sociological dimensions of domains. Knowledge organization. 2003, 30(3-4), s. 239-245.
  • HJØRLAND, Birger. Arguments for philosophical realism in library and information science. Library Trends. 2004, 52(3), s. 488-506.
  • HJØRLAND, Birger. Domain Analysis: A Socio‐Cognitive Orientation for Information Science Research. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2004, 30(3), s. 17-21.
  • HJØRLAND, Birger. Social and cultural awareness and responsibility in library, information and documentation studies. In Aware and responsible. Scarecrow Press, 2004, 17-91.
  • HJØRLAND, Birger. Knowledge and Knowing in Library and Information Science: A Philosophical Framework. Journal of Documentation. 2004, 60(1), s. 94-96.
  • HJØRLAND, Birger. Library and information science and the philosophy of science. Journal of documentation. 2005, 61(1), s. 5-10.
  • HJØRLAND, Birger; Karsten Nissen PEDERSEN. A substantive theory of classification for information retrieval. Journal of documentation. 2005, 61(5), s. 582-597.
  • HJØRLAND, Birger. Digital Information Contexts: Theoretical Approaches to Understanding Digital Information. Journal of Documentation. Emerald Group Publishing Limited, 2007, 63(5), s. 792-800.
  • CAPURRO, Rafael; Birger HJØRLAND. The concept of information as we use in everyday. Perspectivas em ciência da informação. 2007, 12(1), s. 148-207.
  • HJØRLAND, Birger. Semantics and knowledge organization. Annual review of information science and technology. 2007, 41(1), s. 367-405.
  • HJØRLAND, Birger. What is knowledge organization (KO)? Knowledge Organization. 2008, 35(2-3), s. 86-101.
  • HJØRLAND, Birger. Concept theory. Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2009, 60(8), s. 1519-1536.
  • HJØRLAND, Birger. The foundation of the concept of relevance. Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2010, 61(2), s. 217-237.
  • HJØRLAND, Birger; Jeppe NICOLAISEN. The social psychology of information use: Seeking “friends,” avoiding “enemies.” . In Information Research. 2010, 15(3), s. 15-31.
  • HJØRLAND, Birger. The importance of theories of knowledge: Indexing and information retrieval as an example. Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2011, 62(1), s. 72-77.

Poznámky

  1. HJØRLAND, Birger. What is knowledge organization (KO)? Knowledge Organization. 2008, 35(2-3), s. 86-101.
  2. HJØRLAND, Birger; Hanne ALBRECHTSEN. Toward a New Horizon in Information Science: Domain-Analysis. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 1995, roč. 46, č. 6, s. 400-25 [cit. 2012-05-02]. ISSN 1532-2890. Dostupné z: http://comminfo.rutgers.edu/~kantor/601/Readings2004/Week3/r5.PDF.

Použité zdroje

  1. Birger Hjørland. DBLP Bibliography Server [online]. 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: [1].
  2. Birger Hjørland. Google Scholar Citations [online]. 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: [2].
  3. Birger Hjørland. Research at the Royal School of Information and Library Science [online]. 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: [3].
  4. LORENZ, Michal. Profesor Birger Hjørland v Brně. Inflow přílohy [online]. 2008, č. 23 [cit. 2012-05-10]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: [4].
  5. News: Dr. Birger Hjorland. School of Information Studies [online]. 2010 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: [5].