Bibliografická citace

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Lucie Kořistková

Klíčová slova: : citace, citát,

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené: citační etika, citování,
podřazené: bibliografický aparát

Charakteristika

Bibliografická citace je údaj o dokumentu ve správné formě, který autor použil při vytváření nějaké práce. Název pochází z anglického slova citation – což znamená převzatá část textu. Je to tedy část nějakého textu, který je přepsaný doslovně. „Odkazy na citovaný dokument jsou v textu uvedeny formou číselných ukazatelů nebo zkrácených citací.“[6] Když píšeme nějaký text, je potřeba se podřídit určitým zásadám či zvyklostem, které se při psaní textů používají. A k tomu slouží citační normy. Při citování také musíme brát v potaz autorské právo. Zdrojem pro citování je primární dokument. Informace k citaci nalezneme na titulním listě, zadní straně titulního listu či v tiráži.


Proč citovat?

  • Bibliografické citace jsou zdrojem informací pro čtenáře.
  • Autor tím dokazuje, že o daném tématu ví více informací.
  • Je možnost zpětně dohledat daný dokument a ověřit si tyto informace.
  • Citování je neporušení autorského práva.


Citační normy

Existují dvě citační normy, podle kterých se tvoří citace. Je to

  • ČSN ISO 690 Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura (účinnost od 1.12.1996)

= „ obsahuje pravidla psaní a odkazování bibliografických citací monografických publikací a jejich částí, časopiseckých (seriálových) článků, příspěvků do monografií (např. sborníků z konferencí) a patentových dokumentů“[4]

  • ČSN ISO 690-2 Bibliografické citace. Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části ( účinnost od 1.2.2000)

= tato norma popisuje, jak citovat z databází, elektronických monografií, počítačových programů a jejich částí.


Zásady citování:

• přesné a úplné údaje

• zachovávat pravopisné normy pro daný jazyk

• chybějící údaje přeskakovat

• zásada zachování jazyka knihy

• používat primární zdroje


Chyby při citování:

• citovat dílo, které nebylo použito

• citovat vlastní dílo bez souvislosti k danému tématu

• citovat nepřesně

• necitovat dílo, které bylo použito


Bibliografický soupis = seznam použité literatury při psaní textu.

• nachází se na konci textu

• seznam se řadí dle abecedy

• má určitou formu, jak ji psát, dle normy ČSN ISO 690


Citování jednotlivých druhů dokumentů

Dokumenty můžeme rozdělit na několik skupin a druhů, u každého dokumentu platí jiná pravidla pro citace. Rozdělení je použito dle stránky www.citace.com[1]

A, tištěné dokumenty:

- kniha

- část knihy

- příspěvek

- akademické práce

- legislativní dokument

- standard

- mapa


B, Elektronické dokumenty:

- e-kniha

- část e-knihy

- e-příspěvek

- e-článek

- e-akademická práce

- web a webové sídlo

- webová stránka


Pro názornost jsou zde příklady nejcitovanějších dokumentů: ( Použito z normy ČSN ISO 690 a ČNS ISO 690-2)


Kniha:

Primární odpovědnost. Název díla: podnázev díla. Alternativní odpovědnost; Sekundární odpovědnost. Označení vydání. Místo vydání: Jméno nakladatele, Rok vydání. Rozsah díla. Edice. Poznámky. Standardní číslo.

Jméno autora se píše : PŘÍJIMENÍ, Jméno


Diplomová práce

PŘÍJMENÍ, Jméno. Název : podnázev (= druh práce). Místo vydání : Název vysoké školy, případně fakulty, rok vydání. Počet stran, počet příloh. Vedoucí diplomové práce.


Seriál (časopis)

Název. Místo vydání : Název nakladatelství, roky vydání (od-do), ročník (od-do). Standardní číslo (ISSN). (časopis jako celek) Název : magazín informačních technologií. Praha : Vogel, 1990- . Vychází měsíčně. ISSN 1210-0684. (celý ročník) (jedno číslo) CHIP : magazín informačních technologií. Č. 12 (prosinec 1999). Praha : Vogel, 1999. Vychází měsíčně. ISSN 1210-0684.


WWW stránka

Jméno autora stránky (je-li uvedeno). Název stránky (tag "title") [ online ]. Datum publikování, datum poslední revize [citováno dne]. <URL adresa>.


Elektronický časopis - seriálová publikace, článek

Primární odpovědnost. Název díla. Název seriálu [ Druh média]. Údaje o vydání [datum citace]. Přístup ke zdroji. Standardní číslo.


Literatura

1. Citace.com [online]. 2004-2011 [cit. 2011-04-05]. Generátor citací. Dostupné z WWW: <http://www.citace.com/generator.php>.

2. ČSN ISO 690. Informace a dokumentace - Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Ženeva : ISO copyright office, 1996. 40 s.

3. ČSN ISO 690-2. Informace a dokumentace - Bibliografické citace - Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části . Ženeva : ISO copyright office, 2000. 24 s.

4. ŠEDINOVÁ, NEDOMOVÁ, KŘIVÁNEK. Jak správně citovat [online]. Elportál, Brno: Masarykova univerzita, 2006-09-14, [cit. 2008-11-12]. Dostupné online.

5. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze [online]. c2011, říjen 2008 [cit. 2011-04-05]. Pravidla pro bibliografické citace. Dostupné z WWW: <http://195.113.37.40/biblcit.htm>.

6. Vydavatelství [online]. 2006 [cit. 2011-04-05]. Bibliografická citace. Dostupné z WWW: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-005/hesla/bibliografickA_citace.html>.