Berlínská deklarace

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Jaroslava Králová

Klíčová slova: deklarace, Open Access, otevřený přístup, přírodní vědy, humanitní vědy

Synonyma: prohlášení, iniciativa

Související pojmy: BBB iniciativy, vědecké publikování, vědecká komunikace

nadřazené -
podřazené -


Charakteristika

Berlínská deklarace o otevřeném přístupu ke znalostem v přírodních a humanitních vědách (Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities)[2] úzce souvisí s problematikou otevřeného přístupu (Open Access). Patří k základním dokumentům tzv. Hnutí za otevřený přístup. Spolu s Budapešťskou iniciativou a Prohlášením z Bethesdy (dohromady označované jako BBB iniciativy) jsou považovány za východiska otevřeného přístupu. V jejich rámci byly formálně vymezeny základní principy otevřeného přístupu. Signatářem Berlínské deklarace se mohou stát vědecké a akademické instituce, archivy či grantové agentury apod. Nyní (k 10. 5. 2011) je na deklaraci téměř 300 "podpisů". [3] V rámci České republiky ji dodnes signovali zástupci tří institucí, a to Grantové agentury České republiky (2008), Akademie věd České republiky (2008) a nejnověji i Masarykovy univerzity (2009).

Vznik

Původ Deklarace lze hledat na konferenci, která se konala na podzim (20. – 22. října) roku 2003 v Berlíně na půdě Společnosti Maxe Plancka (Max Planck Society). Jednalo se o setkání odborníků zabývajících se problematikou vědecké komunikace a změn, které do ní přináší otevřený přístup. Jak již název dokumentu napovídá, setkání se zaměřovalo na oblast přírodních a humanitních věd. Jedním z výsledků konaného setkání byl právě vznik tzv. Berlínské deklarace. Signatáři deklarace se také dohodli na pravidelném každoročním konání dalších konferencí. Do současnosti proběhlo 8 konferencí, z nich každá byla zaměřena na specifické téma spojené s problematikou vědecké komunikace a otevřeného přístupu.

Obsah deklarace

Deklarace obsahově navazuje na předchozí iniciativy. Zaměřuje se na otevřený přístup a dále rozšiřuje jeho definici. Deklarace klade důraz na internet a jeho důležité postavení v problematice otevřeného přístupu. Zde poprvé byla v rámci Hnutí za otevřený přístup internetu přiznána jeho důležitá role. V Deklaraci je internet „chápán jako součást změn a zároveň jako prostředek, který nabízí šanci ke vzniku globální a interaktivní reprezentace lidských znalostí, zahrnující kulturní dědictví a zaručující jejich celosvětovou přístupnost.“ [4] Deklarace se skládá z několika dílčích částí. V úvodu je zdůrazněna role internetu a to zejména z hlediska jeho vlivu na distribuci vědeckého poznání a kulturního dědictví. Autoři deklarují, že budou podporovat internet jako funkční nástroj pro globální základnu vědeckých informací a lidských reflexí a ke specifikaci opatření, které by měly vzít v úvahu např. vědecké instituce, grantové agentury, knihovny, archivy a muzea. [2] V další části textu je zdůrazněn hlavní cíl deklarace - a tím je otázka přístupnosti informací a s tím spojených nových možností jejich šíření. V této souvislosti je zmíněn význam otevřené přístupnosti a kompatibility softwarových nástrojů a obsahu. Poté následuje definování příspěvku (článku) s otevřeným přístupem. Těmito příspěvky jsou myšleny původní výsledky vědeckého výzkumu, data a metadata, zdrojové materiály, digitální reprezentace obrazových a grafických materiálů nebo vědecké multimediální materiály. [2] Dále jsou představeny 2 základní podmínky, které by měl takový příspěvek s otevřeným přístupem splňovat:

  1. První podmínka vymezuje práva, která by měl autor (či držitel práv) garantovat všem uživatelům jeho díla / příspěvku.
  2. Druhá podmínka určuje (naznačuje), jak by se mělo s těmito příspěvky nakládat.

Poslední bod deklarace tvoří kroky, které by chtěli její signatáři, resp. instituce, které zastupují, učinit v souvislosti s propagací otevřeného přístupu. Zavazují se např. k:

  • „podoře autorů (výzkumníků, příjemců grantů atd.) v publikování svých děl v souladu s principy otevřeného přístupu,
  • podpoře držitelů / majitelů kulturního dědictví k podpoře otevřeného přístupu a to tím, že budou poskytovat své zdroje na internetu,
  • rozvoji prostředků a způsobů, jak ohodnocovat příspěvky s otevřeným přístupem spolu s online periodiky s cílem udržení standardů zajištění kvality a dobré vědecké praxe, . . . “[2]

Použitá literatura

  1. BAILEY, C. W. What Is Open Access? In Open Access : key strategic, technical and economic aspects. Oxford : Chandos Publishing, 2006. ISBN 1 84334 203-0. Kapitola 2, s. 13 – 26.
  2. Open Access at the at Max Planck Society [online]. [2003] [cit. 2011-05-09]. Berlin Declaration. Dostupné z WWW: <http://oa.mpg.de/lang/en-uk/berlin-prozess/berliner-erklarung/>.
  3. Open Access at the at Max Planck Society [online]. [2003] [cit. 2011-05-09]. Signatories. Dostupné z WWW: <http://http://oa.mpg.de/lang/en-uk/berlin-prozess/signatoren//>.
  4. PLANKOVÁ, Jindra. Klíčové iniciativy Open Access – „3B“. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 12 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/4442>. ISSN 1212-5075.