Benchmarking knihoven

Autor: Alžběta Škytová

Klíčová slova: knihovna, benchmarking, měření

Synonyma: měření

Související pojmy:

   nadřazené - benchmarking

   podřazené -

Co je to benchmarking knihoven?

Benchmarking je vzájemné porovnávání mezi knihovnami, kde se zjišťuje informace, která knihovna je ta nejlepší. Projekt byl zahájen v roce 2005 a stále pokračuje. Jelikož knihovny jsou dnes pod velkým tlakem - jednak ze strany provozovatelů a jednak ze strany uživatelů. Nejprve si knihovny musejí uvědomit, co a jak dělají, a poté zda to dělají dobře, kvalitně a úspěšně. Poté přijde na řadu porovnávání. Nevýhodou v projektu je, že zde chybí hodnocení uživatelů. Benchmarking, a tak i projekt neprobíhá pouze jednou – po dobu jednoho roku, ale neustále. A to z důvodu rozvoje knihoven. Porovnávání knihoven je možné skrze standardy VKIS, ale ty jsou značně omezené.

Cíle projektu

Cílů projektu je hodně. Mezi nejdůležitější patří vytvoření systému pro porovnávání knihoven. Dále to jsou možnosti pro knihovny – zjištění toho, co dělají a toho, zda to dělají dobře. Mělo by následovat poučení se a například i vytvoření lepších podmínek. A tím vlastně zlepšit kvalitu českých knihoven a celkově knihovnictví.

Garance

Garantem celého projektu je Národní knihovna a její Knihovnický institut. Kontaktní osobou je PhDr. Vít Richter z NK ČR.

Tým

Tým je ve složení osob z knihovnické sféry a to z různých druhů knihoven.[8]

PhDr. Vít Richter - Národní knihovna ČR

Mgr. Zuzana Bornová - Knihovna P. Bezruče Opava

PhDr. Helena Bouzková - Národní lékařská knihovna

Mgr. Roman Giebisch - Vědecká knihovna Olomouc

Mgr. Milena Kodýmová - Obecní knihovna Jarošov nad Nežárkou

Ing. Libuše Nivnická - Knihovna Jiřího Mahena v Brně

Blanka Tauberová - Městská knihovna v Sedlčanech

Ladislava Zemánková - Národní knihovna ČR

Problémy celkově a problémy v projektu

Prvním problémem na začátku je problém vstupů a výstupů a také různorodost výstupů a služeb. Například finanční záležitosti. Mezi dalšími problémy jsou určení indikátorů, jež charakterizují právě knihovny. Jejich činnost a výkon. A dále to je problém srovnávání mezi knihovnami a jejich různorodost.

Zapojené knihovny

Dnes je v projektu zapojeno kolem 150 knihoven. A to různých velikostí i druhů. Hlavní výhodou je volný vstup na související konference a workshopy. Podmínkou je však poskytnutí všech dostupných informací, které jsou potřebné k projektu.

Přihlášení do projektu

Přihlášení probíhá skrze email Phdr. Víta Richtera z Národní knihovny v Praze.

Knihovna, která je zapojena do projektu benchmarkingu bude uplatňovat dohodnuté principy a zásady: [8]

1. Knihovna zapojená do benchmarkingu poskytne informace nezbytné pro analýzu a vzájemné srovnání.

2. Knihovna souhlasí s tím, aby pracovníci Národní knihovny ČR pověření prací na projektu zpracovávali informace a data související s projektem.

3. Všichni účastníci budou respektovat důvěrnost informací, k nimž budou mít v průběhu realizace projektu přístup a budou je využívat výhradně pro zlepšování kvality své knihovny.

4. Pokud knihovna není schopna poskytnout informace vztahující se k jednomu určitému aspektu (ať již proto, že je nemá k dispozici, nebo proto, že určitou informaci vnímá jako mimořádně citlivou), nedostane potom informace, které k tomuto aspektu poskytly ostatní knihovny.

5. Knihovna zajistí důvěrnost a profesionální mlčenlivost o informacích, které poskytly zapojené knihovny.

6. Knihovna zapojená do projektu poskytne výsledky analýz a srovnávání a individualizovanou zpětnou vazbu.

7. Databáze Benchmarking knihoven je přístupná pouze účastníkům projektu. Informace o jednotlivých knihovnách z této databáze mohu poskytnuty třetí straně pouze se souhlasem knihovny, které se týkají.

Postup

Knihovna vypracuje soubor dat. Jsou to data, která knihovna každoročně musí odevzdávat a jen další (3) musí doplnit. Sběr dat probíhá pomocí formuláře, který je umístěn na webu. Přímo již postup srovnávání knihoven je takový, že do databáze (přístupné jen pod heslem) zadáme 2 knihovny a ukáže se nám tabulka, kde jsou knihovny porovnány podle určitých hledisek. Dále jsou dostupné i další doplňující informace. Velkým plusem je, že se výsledky – indikátory dají snadno začlenit do SWOT analýzy. V tabulce můžeme vidět data obou knihoven, minimum, maximum i celostátní průměr. Pro interpretaci byla použita metoda známkování od jedničky (nejvyšší) po pětku – jako ve škole.

Indikátory a jejich porovnávání

V projektu je uvedeno 31 indikátorů a rozdělení i na tři skupiny. [8]

Podmínky pro činnost knihovny

1. Podíl financování knihovny na rozpočtu obce

2. Objem knihovního fondu na 1000 obyvatel

3. % obnovy knižního fondu

4. Objem přírůstků na 1000 obyvatel

5. Počet exemplářů docházejících periodik na 1000 obyvatel

6. Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000 obyvatel

7. Počet studijních míst na 1000 obyvatel

8. Počet internetových stanic na 1000 obyvatel

9. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 obyvatel

10. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 registrovaných čtenářů

11. Počet zaměstnanců (úvazků) na 1000 návštěvníků

12. Počet hodin pro veřejnost týdně

Uživatelé, služby

1. Registrovaní čtenáři - % z obsluhované populace

2. Registrovaní čtenáři do 15 let - % z obsluhované populace mládeže do 14 let

3. Počet návštěv na jednoho obyvatele

4. % návštěvníků internetu z celkového počtu návštěvníků

5. Počet výpůjček na registrovaného čtenáře

6. Obrat knihovního fondu

7. Kulturní akce na 1000 obyvatel

8. Vzdělávací akce (semináře, kurzy.) na 1000 obyvatel

9. Internetové služby: webová stránka, OPAC, viz Hodnocení internetových služeb

Financování, výdaje, efektivita

1. Celkové provozní náklady v přepočtu na jednoho obyvatele

2. Náklady na pořízení knihovního fondu v přepočtu na jednoho obyvatele

3. Náklady na nákup licencí na el. inf. zdroje v přepočtu na jednoho obyvatele

4. Náklady na pořízení knihovního fondu na výpůjčku

5. % čistých provozních nákladů z celkových provozních nákladů

6. % nákladů na pořízení knihovního fondu z celkových provozních nákladů z celkových provozních nákladů

7. % osobních nákladů z celkových provozních nákladů

8. % získaných dotací, grantů, vlastních příjmů na celkovém rozpočtu knihovny z celkových příjmů na provoz

Hodnocení internetových služeb

• Má knihovna webovou stránku?

• Je webová stránka přístupná přes WAP?

• Máte na webové stránce přístup do svého online katalogu?

• Nabízíte uživatelům na webu vlastní specializované databáze?

• Nabízíte uživatelům licencované elektronické informační zdroje?

• Kolik přes přístup pouze v knihovně?

• Kolik přes přístup mimo knihovnu?

• Nabízíte virtuální informační službu Ptejte se knihovny?

• Umožňujete komunikaci s uživateli emailem?

• Umožňujete komunikaci s uživateli pomocí SMS?

• Umožňujete nahlížení do uživatelského konta?

• Umožňujete uživatelům objednávání přes webové rozhraní?

• Umožňujete uživatelům prolongace přes webové rozhraní?

• Umožňujete uživatelům rezervace přes webové rozhraní?

• Zasíláte uživatelům emailem aktuality o službách a aktivitách knihovny?

Velikostní kategorie knihoven

• 501 – 1 000 obyvatel

• 1 001 – 3 000 obyvatel

• 3 001 – 5 000 obyvatel

• 5 001 – 10 000 obyvatel

• 10 001 – 20 000 obyvatel

• 20 001 – 40 000 obyvatel

• více než 40 000 obyvatel

• Krajská knihovna s městskou funkcí (v krajském městě neexistuje samostatná městská knihovna)

• Krajská knihovna bez městské funkce (v krajské městě působí samostatná městská knihovna)

Semináře, wokrshopy, konference

Této problematice se věnují i různé semináře a konference. Například Výzkumy uživatelů knihoven - k čemu mohou pomoci a jak je co nejlevněji uskutečnit. Tato konference se konala v dubnu roku 2010. Další je Seminář Měření výkonu v knihovnách konaný opět v dubnu. Dále to jsou i semináře na Slovensku a další u nás v České republice. Na Slovensku to byly konference Benchmarking verejných knižníc a Meranie výkonov a benchmarking v knižnicích.

Ve světě a inspirace

Hlavní inspirací v této oblasti je Německo a jejich BIX. Zde jsou hlavní čtyři bloky a to nabídka, využívání, efektivnost a rozvoj. Zde je přístup dobrovolný, ale na rozdíl od naší republiky placený. Projekt byl zahájen v roce 1999 a účastní se ho kolem 230 knihoven.[7]

Další země:

Německo - Bibliotheksindex http://www.bix-bibliotheksindex.de/

USA - LibQual http://www.libqual.org/

USA - OCLC - Perceptions of Libraries and Information Resources (2005) http://www.oclc.org/reports/2005perceptions.htm

Velká Británie - Public Library Service Standards http://www.culture.gov.uk/reference_library/publications/3662.aspx/

Rakousko - srovnávací statistika http://www.bvoe.at/Oeffentliche_Bibliotheken/Leistungsdaten/

Polsko - analýza činnosti vědeckých knihoven v Polsku http://ssk2.bu.amu.edu.pl/standaryzacja/index.htm

Použitá literatura

1. Der Bibliotheksindex [online]. Berlín: Deutscher Bibliotheksverband, 2008 [cit. 2010-10-16]. Dostupný z www: <http://www.bix-bibliotheksindex.de/index.php>.

2. Přednáška Víta Richtera na Bloku expertů na FF MU v Brně, dne 23.9. 2010

3. RICHTER, Vít. Benchmarking knihoven - jak poznat dobrou knihovnu?. Bulletin SKIP [online]. 2008, 2, [cit. 2010-10-16]. Dostupný z WWW: <http://skip.nkp.cz/Bulletin/Bull08_209.htm>. ISSN 1213-5828.

4. RICHTER, Vít. Co je benchmarking. Čtenář [online]. 2008, 61, 2, [cit. 2010-10-16]. Dostupný z WWW: <http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2009-roc-61/02-2009/tema-benchmarking-knihoven-55-329.htm>. ISSN 0011-2321.

5. RICHTER, Vít. Co je benchmarking. ITlib : Informačné technológie a knižnice [online]. 2008, 4, [cit. 2010-10-16]. Dostupný z WWW: <http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib084/richter.htm>. ISSN 1336-0779.

6. RICHTER, Vít. Národní knihovna ČR [online]. 22.04.2010 [cit. 2010-10-16]. Seminář Výzkumy uživatelů knihoven - k čemu mohou pomoci a jak je co nejlevněji uskutečnit. Dostupné z WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=02_Odb/VyzkumySemin10.htm>.

7. RICHTER, Vít. Národní knihovna ČR [online]. 29.09.2010 [cit. 2010-10-16]. Měření výkonu a kvality v knihovnách. Dostupné z WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=15_Vykon.htm>.

8. RICHTER, Vít. Národní knihovna ČR [online]. 12.03.2010 [cit. 2010-10-16]. Projekt "Benchmarking knihoven". Dostupné z WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=02_Odb/Benchmarking.htm

9. RICHTER, Vít. Národní knihovna ČR [online]. 03.09.2007 [cit. 2010-10-16]. Seminář Měření výkonu v knihovnách. Dostupné z WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=02_Odb/VykonSemin06.htm>.

10. Šedá, Marie. Benchmarking ve slovenských knihovnách. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 11 [cit. 16.10.2010]. Dostupný z www: <http://www.ikaros.cz/node/5804>. ISSN 1212-5075.

Externí odkazy

Benchmarking [online]. 2002 [cit. 2010-10-16]. Dostupné z WWW: <http://www.benchmarking.cz/>.

Benchmarking ve veřejné správě / kolektiv autorů. 2., upr. a dopl. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor modernizace veřejné správy, 2006. 112 s. ISBN 80-239-3933-5. Dostupný z www: <http://www.benchmarking.vcvscr.cz/>.

NIPOS [online]. c2008 [cit. 2010-10-16]. Benchmarking knihoven. Dostupné z WWW: <http://old.nipos-mk.cz/benchmarking/>.