Antikultovní hnutí

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Marie Indráková

Klíčová slova: vymanění z vlivu náboženských skupin, antikultismus, brainwashing

Synonyma: anti-cult movement

Související pojmy:

nadřazené: Nová náboženská hnutí

podřazené: deprogramování, výstupové poradenství


Charakteristiky:

Antikultovní hnutí si klade za svůj hlavní cíl přesvědčovat veřejnost o nebezpečí nových náboženských hnutí (NHN). Svou činností chce omezit, či úplně zamezit vliv některých náboženských skupin. První organizace, které upozorňovaly na vzrůstající vliv nových náboženských hnutí, se začaly objevovat v 70.letech 20.století. Své zázemí měli hlavně mezi evangelikálními skupinami, jako jsou například Spiritual Counterfeits Project (USA), Dialog Center (Dánsko)nebo Reachout Trust (Velká Británie).

První významnou prací, která se zabývala fenoménem antilkultovního hnutí byla kniha autorů Davida G.Bromleyho a Ansona Shupeho, kteří jsou dodnes považováni za nejvýraznější autory v této problematice, s názvem Noví strážci:deprogramátoři, antikultisté a nová náboženství. Rozlišují dva přístupy k NHN v rámci antikultovního hnutí:

Náboženský proud: spatřuje v existenci NHN projevy vlivu Satana

Sekulárně racionalistický proud: zdůrazňuje psychickou manipulaci a trauma, jež svým členům nová náboženská hnutí způsobují ,, Zatímco první přístup odmítá nová náboženská hnutí jako nekřesťanská a ve své podstatě nenáboženská, druhý přístup je odmítá pro jejich rozpor s některými principy moderní společnosti, jako je např. svobod a individualismus, a zdůrazňuje manipulativní a totalitní charakter těchto skupin.“ [1] Mezi nejvýznamnější celonárodní antikultovní organizace na konci sedmdesátých a počátkem osmdesátých let patřily: American Family Foundation, Cult Awareness Network (CAN), Citizens Freedom Foundation- dříve FREECOG (Free Our Children from the Children of God). Od poloviny osmdesátých let mluvíme o období, které je charakteristické vytvářením institucionálních sítí. Antikultovní hnutí se profesionalizuje, dosahuje řady úspěchů, jako je například vysoce negativní hodnocení kultů, jak dokazují sociologické výzkumy, a růst podpory pro přísnější legislativní kontrolu NHN.


Prevence a terapie:

Smyslem činnosti antikultovního hnutí je zabraňovat vlivu náboženských skupin a to za pomoci terapie a prevence, což zahrnuje přednášky, publikační činnost, vystoupení v médiích atd...

Zastánci terapii vychází z přesvědčení, že příslušnost k inkriminované náboženské skupině se dá považovat za nemoc – je nedobrovolná a je vnucená, proto je možné ji vyléčit. Vychází z toho, že jestliže je příslušnost ke skupině založena na mentálním naprogramování, lze jedince deprogramovat.

S pojmem deprogramování je spojeno jméno Teda Patricka, který údajně od roku 1971 takto deprogramoval více než 1500 členů náboženských skupin. Základní prací v této problematice je kniha autorů Teda Patricka a Tom Dulacka Propustě naše děti.


Při procesu deprogramování je člen náboženské skupiny vystopován a zajat. Poté je držen na určitém místě a působí na něho příbuzní, popřípadě ti, co už se sekty či kultu odešli. Snaží se kultistu navrátit zpět do normálního života. Zadržovaný je bedlivě hlídán, aby neutekl nebo nespáchal sebevraždu. Celý proces trvá do chvíle, než se člověk vymaní z psychického vlivu sekty.

Praxe deprogramování vyvolávala značnou kritiku. Především proto, že se jedná o porušování náboženské a osobní svobody, bez ohledu na to, že je to vnímáno jako trestný čin únosu. Proto je tato činnost v některých zemích protizákonná. Reakcí na to někteří aktivisté, jako například Steven Hassan, začali používat mírnější metodu tzv. výstupové poradenství, kdy člověk je vylákán ze skupiny, má však stále možnost návratu k ní. Poradenství staví na vzájemném vztahu a důvěře mezi výstupovým poradcem a členem kultu, na vcítění se do situace zkoumané osoby a na styku s příbuznými.


Situace v České republice:

V České republice vznikly v roce 1993 dvě organizace, kdy jedna by se dala nazvat antikultovní, druhá pak jako zástupce NHN.

1. Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrům, poukazující na nebezpečí brainwashingu. V době vzniku měla za cíl hlavně informovat společnost o nových náboženských hnutí. Nejvýznamnější představitelé: Zdeněk Vojtíšek, Prokop Remeš, Tomáš Novotný.

2. Sdružení za náboženskou svobodu, protestuje proti cílenému manipulování veřejnosti v neprospěch malých náboženských skupin. Hlavní zástupci pocházejí ze Scientologické církve, hnutí Haré Kršna, Církev Ježíše Krista, Církev sjednocení…


Současnost:

Od poloviny osmdesátých let se role antikultovního hnutí transformovala do tzv. „veřejného hlídacího psa“(public watchdog). Činnost organizací se přeorientovala od sporné terapie k méně konfliktní prevenci s cílem veřejného vzdělávání.

Ze současných významných antikultovních organizací stojí za zmínku ICSA (International Cultic Studies Association), která vznikla v Americe, ale rozšířila své aktivity do celého světa.

Nejen ve Spojených státech, ale také v Evropě existuje řada organizací s antikultovním charakterem jako například v Německu, Rakousku, Belgii, Itálii, Francii, Polsku a v dalších. Zastřešující organizace 10 evropských antikultovních skupin je FECRIS (European Federation of Centres of Research and Information on Sectarianism) založená v roce 1994 sídlící v Paříži.


Použitá literatura:

1. LUŽNÝ, Dušan. Nová náboženská hnutí. Vyd.1. Brno: Masarykova univerzita,1997. ISBN 80-210-1645-0

2. LUŽNÝ, Dušan. Antikultovní hnutí. Otázka nebezpečnosti nebezpečnosti nových náboženských hnutí a metody akademického studia náboženství. Reveu pro religionistiku[ PDF]. 1996,roč.IV, č.1.[cit.2010-04-22]. Lok. str. 17-36. ISSN 1210-3640. [1]

3. LUŽNÝ, Dušan; VÁCLAVÍK, David. Nová náboženská hnutí - přehled a stručný popis jednotlivých hnutí: Antikultovní hnutí [online]. [Cit. 2010-04-28] [2]

4. NOSKOVÁ, Andrea. Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů: analýza a její diskurzivity. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta.Ústav religionistiky,2009, 45s.Vedoucí bakalářské diplomové práce PhDr. David Václavík, PhD.

5. ZBÍRAL, David. Stručný úvod do problematiky nových náboženských hnutí [online]. Pub. 11.4 2007.[cit. 2010-04-21].[ http://www.david-zbiral.cz/NNHuvod.htm]