Anthony Debons

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
Anthony Debons

Anthony Debons (Zdroj:sis.pitt.edu)

Datum a
místo narození
16. dubna 1916
Msida, ostrov Malta
Datum a
místo úmrtí
-
-
Příčina úmrtí -
Rodinný stav Vdovec, 2 děti
Bydliště 15106 Edgecliff Road, Carnegie, Pensylvanie, USA[1]
Občanství Spojené státy americké
Vzdělání University of Columbia
Pracoviště Základna Lackland, základna Wright Paterson, základně Griffiss, základna Hanscom Field,Brooklyn College, ,Univerzita v Daytonu, Univerzita v Pittsburghu
Ocenění Laureát Best Book Award, čestná profesura na univerzitách Chan Chun (Čína) a Wuhan (Čína)
Známý pro Model EATPUT, kniha Information science 101


Anthony Debons narozen 16. dubna 1916[2] ve městě Msida na ostrově Malta [3] je americký experimentální psycholog,[4]kognitivní psycholog, plukovník amerických vzdušných sil v záloze, emeritní profesor Univerzity v Pittsburghu, kde působil také jako proděkan fakulty informační vědy,[2] člen asociace informační vědy a technologií, několikrát zvolený ředitel NATO mezinárodního institutu pro informační vědu,[3] a krátce i podnikatel v oblasti informačního poradenství.[2] Jeho zaměřením je problematika člověka v informačním procesu. Debons se pak zvláště specializuje na inženýring a sociální význam počítačů. Jeho pravděpodobně největším počinem je teoretický model EATPUT.[4] [5] Dále se pak významnou měrou podílel na zavádění výuky informační vědy na univerzitách v Pittsburghu.[2]

Život

Anthony Debons se narodil 16. 4. 1916 na Maltě. O sedm let později, v roce 1923 emigroval do spojených států, kde roku 1941 získal americké občanství.[6] V lednu 1942 pak narukoval ve svých šestadvaceti letech do Armády spojených států, později byl převelen povýšen na podporučíka letectva spojených států, což je nejnižší důstojnická hodnost u letectva.[2]

V roce 1948 úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College.[5] V roce 1951 byl Debons přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se chtěl zaměřit na sluchové problémy. Jeho směřování však určilo vedení Clarence Grahama, který měl kontrakt s Úřadem námořního výzkumu pro studium světelného přizpůsobení. Americké letectvo v té době mělo obavy z oslnění pilotů světlem uvolněným při nadzemní jaderné explozi. Na čemž měl Graham pracovat.[2] V roce 1953 pak Anthony Debons získal magisterský titul a o rok později také doktorát.[7]

Později pracoval na několika různých leteckých základnách na v oblasti výzkumu. V roce 1964 však odchází již jako plukovník od letectva.[2]

Po ukončení vojenské kariéry dále působil na univerzitě v Daytonu. Od roku 1969 však působil na Univerzitě v Pittsburghu. Vedle toho mezi lety 1978 a 1986 se věnoval podnikání v oblasti informačního poradenství.

V roce 1986 pak odchází v sedmdesáti letech do penze. V současnosti žije Anthony Debons v Carnegie v Pensylvánii. I po odchodu do penze však zůstal činný, a nadále pokračoval v práci, což vedle jeho krátké autobiografie dokládá i vydání jeho poslední knihy v roce 2008, kdy vydal knihu Information science 101. Dále je Anthony Debons otcem dvou dětí, jednoho syna a jedné dcery.

Vojenská kariéra

Během druhé světové války v Irsku trénoval v hodnosti podporučíka posádky letadel k výpadům nad Německem a účastnil se bitvy v Ardenách. Na konci války byl umístěn na letecké základně v Oberhoffenu, v Alsasku jako důstojník zpětného odbytu se zaměřením na technologie.

V roce 1946 byl povýšen na majora. O Dva roky později, roce 1948, byl přidělen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti.

Následně tři roky působil jako vedoucí Psychologické sekce letecko-lékařské laboratoře na letecké základně Ladd ve Fairbanks na Aljašce, kde prováděl psychologický výzkum v oblasti testování odolnosti před arktickými podmínkami a faktory spojenými s nimi.

Po získání doktorátu v roce 1954 byl převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování.[2]

V roce 1957 byl převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent velitele divize vývoje. V této době se podílel na dvou hlavních programech financování tvorby počítačové vědy a informačních systémů. Odpovídal za administrativní kontrolu výzkumu strojového překladu jazyků zejména pak ruštiny, pod záštitou technologického institutu amerického letectva v Daytonu, v Ohiu.[2]

O tři roky později (1960) byl povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení. Současně však vykonával dvě další funkce. A to vedoucího plánovací kanceláře laboratoří systémového designu, a dále pak také zastával funkci ředitele laboratoře pro podporu rozhodování. V tuto dobu byl zodpovědný za výzkum a vývoj v oblastech systémového vývoje, studia lidských faktorů, a problematiky rozhodování. V těchto funkcích měl také zodpovědnost za dohled a správu zvyšujících se grantových programů na výzkum a vývoj elektronických systémů řízení, který zahrnoval výzkum a vývoj v oblasti softwarového inženýrství, výcviku programátorů, behaviorální vědy a v dalších významných oblastech tehdejší doby.[2]

V této době byl také vybrán velitelem divize Elektronických systémů, generálmajorem Charlesem Terhunem ke spolupráci s Mitre Corporation na vytvoření konceptu designu strategického vzdušného řízení 465L, které mělo být prostředkem pro obranu před sovětskými balistickými střelami. Za tímto účelem vytvořil skupinu vědců, mezi jejímiž členy byli také vědci jako Jack Jacobs, Robert Everett, Allan Newell, Herbert Simon, Dougles Engelbart nebo Ivan Sutherland.[2]

S pomocí těchto odborníků začal práci na konceptuálním rámci návrhu informačního systému pro podporu velení a řízení pro strategickou vzdušnou kontrolu, který lze považovat lze považovat za informační systém. Při práci na tomto projektu seznámil poručík Samuel Jay Keyser Debonse se základním konceptem kybernetiky, což způsobilo zvrat v Debonsově kariéře, to proto, že Debons uznal vliv Shanonovy teorie informace a obzvlášť pak jeho teorii kybernetiky, na které později založil rámec modelu EATPUT.[2]

Současně si uvědomil, že má všechny potřebné elementy jako jsou senzory, vysílačky signálu, procesory a funkční mechanismy, jako jsou ruce nebo hlas, které potřeboval pro zformování systému. Toto působení Anthony Debons považoval za ústřední bod své intelektuální kariéry, neboť na základě výzkumu založil svou teorii organismu jako informačního systému. A na základě této teorie následně vytvořil v rámci informační vědy fungující vzdělávací programy. Bohužel však nedošlo k vytvoření syntetizujícího konstruktu. Celý projekt ztroskotal na vývoji počítačů pro podporu strojového zpracování dat. Stejně jako na technických nedostatcích.[2]

Debons v souvislosti s tím odmítl, že by že by jeho skupina prováděla pouze základní výzkum počítačové vědy pro vojenské účely. Dále částečně poukázal na J. C. R. Lickidera, známého díky jeho rané práci zkoumající vztahy mezi člověkem a stojem na ministerstvu obrany v kanceláři pro rozšířený projektový výzkum (DARPA). Následně se Debons soustředil na to, aby systém velení a řízení zprovoznil, čímž poukázal na potřebu vytvoření lepšího softwaru a výcviku nových programátorů.[2]

Za tímto účelem rozšířil komunitu vývojářů pracujících na systému velení a řízení. Mitre a Debonsova kancelář systémového designu se pak spojili pod záštitou Velení elektronických systémů, aby připravili sérii vědeckých setkání v Hot Springs, ve Virginii, na léta 1962, 1964 a 1966. Setkání v roce 1966 však bylo zrušeno a o rok později byly vydány podklady k němu. Podle Debonse byl duchovním otcem těchto setkání Douglas Engelbart výzkum počítače jako nástrojem augmentace spíše než náhražky lidských sil. Tyto setkání byly zaměřeny na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.

V roce 1964 Debons odchází od letectva, jako plukovník letectva v záloze.[2]

Civilní kariéra

V roce 1964 se Anthony Debons stává vedoucím katedry psychologie na univerzitě v Daytonu, s cílem vytvořit samostatný magisterský obor zaměřený na informační vědu. Vedení university mu nejprve navrhlo, aby program realizoval v rámci katedry psychologie, ale později souhlasil s vytvořením samostatného oboru. Debons pro tento obor vytvořil osnovy, podle kterých se měl vyučovat. Tento program měl rozpočet 30 000 dolarů ročně. A právě jeho podfinancování mělo za následek i brzký konec tohoto oboru na univerzitě v Daytonu.[2]

Ve stejné době, kdy byl ukončen program v Daytonu, uvedl Allan Kent do činnosti doktorandský obor zaměřený na informační vědu na univerzitě v Pittsburghu. Kent při té příležitosti přizval Debonse ke spolupráci. Tak v roce 1969 začal Debons působit na univerzitě v Pittsburghu. I zde byl záhy pověřen sestavením osnov tohoto nově vzniklého oboru s názvem „Interdisciplinární doktorandský program v Informační vědě.“ (Interdisciplinary Doctoral Program in Information Science; zkráceně IDIS), který byl schválen na tři roky. Debons zde velkou měrou využil již existující osnovy z univerzity v Deytonu. Odkud přivedl i šest studentů, kteří byli považováni na jedny z nejlepších mezi prvními absolventy oboru.[2]

V prvním roce pak vyučoval sám 8 kurzů, což byla většina kurzů v tomto oboru. Program se zaměřoval na význam role člověka v informačním procesu, spíše než na technologické a inženýrské aspekty informačních procesů. Díky vysoké úspěšnosti oboru a kvalitám absolventů byl tento obor v roce 1971 potvrzen, jako stály, nikoliv dočasný.

V roce 1973 pak došlo k vytvoření fakulty Informační vědy, kde Debons působil jako proděkan. Na této fakultě se vyučovala informační věda v bakalářském, magisterském i doktorandském programu.[2]

O rok později začali představitelé univerzity uvažovat o zavedení informačních systémů na všechny pracoviště. Debons v rámci toho navrhnul zřízení malých specializovaných laboratoří, které by se věnovali práci s informačními zdroji, jejich organizaci a zpracování. Služby, které tyto zařízení poskytovali, byly zdarma, což nepřinášelo žádné zisky a prostředky na provoz. Přínosem těchto laboratoří však bylo to, že byl zaveden nový magisterský obor zaměřený na informační poradenství. Debons v tomto směru definoval šest kroků, které jsou nutné k uspokojení informační potřeby, a to uvědomění, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace. [2]

V roce 1978 Debons založil vlastní obchodní společnost zaměřenou na informační poradenství, kde zaměstnával absolventy výše zmíněného oboru. Tato firma fungovala až do roku 1986, kdy byla zavřena z důvodu odchodu do penze, do které Anthony Debons odchází také jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu.[2] Dalším důvodem Ukončení činnosti této společnosti pak souviselo také se smrtí jeho ženy, a množstvím jeho dalších aktivit, které si zachoval i po odchodu do penze.[7]

Přehled základních dat

1916 – Narozen na ostrově Malta
1923 – Emigroval do USA
1941 – Získal občanství USA
1942 – Narukoval do Armády spojených států, ještě téhož roku povýšen na podporučíka
1946 – Povýšen na majora
1948 – Úspěšně ukončil bakalářské studium psychologie a sociologie na Brooklyn College
1948 – Převelen na výcvikové centrum letecké základny Lackland v San Antoniu, v Texasu, kde se věnoval výzkumu programů na výzkum osobnosti
1951 – Přijat k postgraduálnímu studiu na Columbijské Univerzitě, kde studoval experimentální psychologii, kde se zaměřením na problémy zraku
1953 - Úspěčné ukončení magisterského studia 1954 – Získal doktorát na Columbijské univerzitě
1954 – Převelen na leteckou základnu Wright Paterson v Daytonu v Ohiu, kde vedl sekci vizuálního zobrazování
1957 – Převelen do výzkumného centra amerického letectva na Letecké základně Griffiss, ve státě New York kde působil jako vedoucí laboratoře pro Human Engineering a jako asistent ředitele divize vývoje
1960 – Povýšen do hodnosti plukovníka a převelen na základnu Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts kde se měl zabývat Elektronickými systémy velení
1964 – V hodnosti plukovníka odchází od letectva, a následně nastupuje na univerzitě v Daytonu
1969 – Získává místo na univerzitě v Pittsburghu, kde spolupracuje s Allanem Kentem na realizaci doktorandského programu se zaměřením na informační vědu
1972 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu
1973 – Začal působit jako proděkan na nově vzniklé fakultě informační vědy
1974 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu
1976 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu
1978 – Zvolen za ředitele NATO mezinárodního institutu pro Informační vědu
1978 – Zakládá firmu zaměřenou na informační poradenství
1986 – Debons ukončuje své podnikání a odchází do penze jako emeritní profesor univerzity v Pittsburghu, Ve stejný rok také ovdověl

Model EATPUT

Jedná se o teoretický model určený k analýze informačních systémů. Vznik tohoto modelu je datován do roku 1961, kdy Debons pracoval pro americké letectvo na základně Hanscom Field v Bedfordu, Massachusetts a sám označil tuto práci za vrchol své kariéry.[2]

Tento model se skládá z šesti nelineárních a nekurzivních procesů, které jsou přizpůsobeny lidskému organismu. Těmito procesy jsou Událost (Event), Získávání (Acquisition), Přenos (Transmission), Zpracování (Processing), Využití (Utilization), Přesun (Transfer). První písmena z anglických názvů těchto procesů, pak vytváří také označení tohoto modelu, tedy EATPUT.[8]

Aplikace tohoto modelu v rámci technického zařízení by mohlo znamenat možnost vytvoření systému, který by dokázal samostatně, bez zásahu uživatele vyhodnocovat a velmi pravděpodobně i identifikovat změny v prostředí a následně na ně upozornit.

Základním nedostatkem systému však je nedostatečná pozornost na význam senzorů, vzdáleného přenosu, a dalších složek, umožňujících augmentaci možnosti lidského organismu v reálném čase.[2]

Událost

Tento systém se skládá z událostí a jejich reprezentací v prostředí. Podmínkou pro to aby tyto události a jejich reprezentace je v rámci modelu především relevance k objektům a funkci systému. Těmito reprezentacemi mohou být podněty z prostředí a smyslové vjemy jako zvuk, ale stejně tak i jakákoliv data získatelná z prostředí. [8]

Získávání

Systém získávání využívá senzory a měřící nástroje, za účelem získaní dat, podnětů a dalších reprezentací těchto událostí, které jsou v těchto událostech obsaženy.[8]

Přenos

Tento systém lze zařadit kamkoliv mezi zbývajících pět systémů, neboť všude tam dochází k přenosu dat. Účelem tohoto systému je umožnit ostatním systémům mezi sebou komunikovat, a také komunikovat data. [8]

Zpracování

V tomto systému jsou data řazena, ukládána a vyhledávána a zpracována, aby mohla být později využita, a tak vznikly znalosti. [8]

Využití

V systému využití jsou data vyhodnocena. Dále je zde stanoven výsledek, který je zde reprezentován. [8]

Přesun

Systém přesunu umožňuje využití získaných dat a jejich přeměnu na poznatky. Dále pak umožňuje tyto poznatky dále využít, a na jejich základě vytvořit a šířit nová data a reprezentace těchto dat. [8]

Aktivity

V letech 1962 a 1964, kdy působil ještě jako plukovník letectva spojených států na základně Hanscom Field v Bedfordu ve státě Massachusetts, se podílel na organizaci vědeckých setkání v Hot Springs ve Virginii, které byly organizovány ve spolupráci s Mitre corporation. Tato setkání byla zaměřena především na praktickou aplikaci informací a informačních technologií stejně jako na výpočetní techniku a v neposlední řadě také informační a procesy a systémy.[2]

Díky zavedení magisterského programu univerzity v Pittsburghu, se zaměřením na informační poradenství si v rámci této oblasti založil firmu, kde zaměstnával absolventy právě tohoto oboru a to mezi lety 1978 a 1986. Ukončení činnosti této firmy bylo spojeno s jeho odchodem do penze a smrtí jeho ženy.[3]


Význam pro informační vědu

Vedle výzkumu Anthony Debons zaznamenal úspěchy především díky svým aktivitám v akademické sféře, kde se projevil především založením a vedením magisterského oboru na univerzitě v Daytonu, kde vedl kurz zaměřený na informační vědu. Ten však díky výraznému podfinancování měl jen krátké trvání.

Po odchodu z Univerzity v Dayonu Anthony Debons spolu s Allanem Kentem zakládá Doktorandský studijní program na univerzitě v Pittsburghu, který je opět zaměřen na informační vědu, který se později rozvine v založení samostatné fakulty, kde se stane proděkanem. A na jeho počest je na univerzitě v Pittsburghu, udělována studentům bakalářského studia na fakultě informační vědy cena za mimořádný přínos. Dále se i po odchodu do penze snaží podporovat rozvoj informační vědy a získávání nových studentů pro školy zaměřené na informační vědu, kdy za tímto účelem vytvořil knihu Information science 101, která byla vydána v roce 2008.

Úspěchy

  • Člen American Psychological Association
  • Člen The American Society of Information Science
  • Člen The New York Academy of Science
  • Člen American Association for the Advancement of Science
  • Za knihu Information Science: An Integrated View získal Best Book Award od Association for Information Science and Technology
  • V letech 1972,1974,1976, 1978 řídil NATO international institutes in Information science
  • Zařazen do slovníku Who's Who in Science and Engineering a také do slovníku Who's Who in Health and Medicine
  • Čestný profesor na University of Technology v Chan Chun v Číně
  • Čestný profesor na univerzitě Wuhan v Číně
  • Čestný profesor na Univerzitě Jilin v Číně
  • Čestné uznání NATO
  • Čestný Konzul na Maltě
  • Čestný profesor na univerzitě Chung Chu v Číně
  • Předseda výzkumného institutu informační vědy a inženýringu
  • Člen světové organizace pro kybernetiku a systémy
  • Člen Newyorské akademie věd
  • Člen Human Factors Society
  • Člen Federace uživatelů informací
  • Člen Americké asociace psychologů
  • Člen Americké asociace univerzitních profesorů
  • Člen Americké asociace pro rozvoj vědy

Publikace

Anthony Debons je jako autor byl celkem plodný, ať už se jedná o články a příspěvky ve sbornících nebo monografie či dokonce recenzované publikace. Mezi články jsou uvedeny i ty na nichž měl významný podíl, ačkoliv měli i dalšího autora.

Články a příspěvky ve sbornících

  • DEBONS, Anthony. Foundations of a Concept for an Education Program in Information Science. American Documentation. 1969, roč. 20, č. 4, s. 346. ISSN 0096946X.
  • DEBONS, Anthony. Foundations of a concept for an education program in information science. American documentation. Washington, D.C.: American Documentation Institute, 1969, roč. 20, č. 4, 346–351. ISSN 1936-6108.
  • OTTEN, Klaus a Anthony DEBONS. Towards a metascience of information: Informatology. Journal of the American Society for Information Science. 1970, roč. 21, č. 1, 89–94. ISSN 1097-4571.
  • DEBONS, Anthony. Information Science, Content & Structure. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 2, s. 139. ISSN 1097-4571.
  • HILL, Barbara M. a Anthony DEBONS. Bibliographic coupling. Journal of the American Society for Information Science. 1972, roč. 23, č. 4, s. 286. ISSN 1097-4571.
  • SHIREY, Donald L., Anthony DEBONS. Trends in manpower needs in information science from 1967 to 1982. Journal of the American Society for Information Science. 1974, roč. 25, č. 1, 33–43.
  • DEBONS, Anthony a KING. A National Profile of Information Professionals. Bulletin of the American Society for Information Science. 1980, roč. 6, č. 6, s. 18. ISSN 00954403.
  • DEBONS, Anthony. Information counseling: theory and practice. Proceedings of the ASIS annual meeting. 1983, roč. 20, s. 88. ISSN 00447870.
  • DEBONS, Anthony. Information seeking: Assessing and anticipating user needs. Journal of the American Society for Information Science. 1986, roč. 37, č. 3, s. 173. ISSN 1097-4571.
  • DEBONS, Anthony. Debons, Anthony et al. Information Science: An Integrated View // Review. Canadian journal of information science. 1990, roč. 15, č. 3. ISSN 03809218.
  • DEBONS, Anthony a Donald SHIRLEY. 1990 Survey of the Information Professional. Bulletin of the American Society for Information Science. 1989, roč. 15, č. 5, s. 19-20. ISSN 00954403.
  • DEBONS, Anthony a Fred KOHUN. The control revolution: Technological and economic origins of the information society. Journal of the American Society for Information Science. 1990, roč. 41, č. 5, s. 389. ISSN 1097-4571.
  • DEBONS, Anthony. Rejoinder to A. A. Shpackov's letter. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 10, 681–682. ISSN 1097-4571.
  • DEBONS, Anthony. Measurement of knowledge. In: Proceedings of the ASIS Annual Meeting. 1992, s. 212-215. ISBN 0938734695. ISSN 00447870.
  • DEBONS, Anthony. Jack Belzer, January 16, 1910–June 22, 1995. Journal of the American Society for Information Science. 1996, roč. 47, č. 8, 586–587. ISSN 1097-4571.
  • DEBONS, Anthony. NATO advanced study institutes of Information Science and foundations of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1997, roč. 48, č. 9, 794–803. ISSN 1097-4571.
  • DEBONS, Anthony. Interrogative theory of information and knowledge. In: Proceedings of the ACM SIGCPR Conference. New York: ACM Press, 1999, s. 4-10. ISSN 1073-810X.

DEBONS, Anthony. The I-conference in retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21.

Recenzované publikace

  • DEBONS, Anthony. The Information professional: survey of an emerging field. New York: Dekker, 1981, 271 p. ISBN 08-247-1872-0.
  • DEBONS, Anthony a Arvid G. LARSON. Information science in action: system design. Hingham, MA: Distributors for the U.S. and Canada, Kluwer Boston, 1983, 2 v. 864 p. NATO ASI series, no. 59-60. ISBN 902472807X2.
  • DEBONS, Anthony. Introduction to Information Science. Pittsburgh: University of Pittsburgh, 1984.
  • WISE, John A., Anthony DEBONS. Information systems: failure analysis. New York: Springer Verlag, c1987, 338 p. NATO ASI series, no. 32. ISBN 03-871-7800-7.
  • DEBONS, Anthony, Esther E. HORNE a Scott CRONENWETH. Information science: an integrated view. Boston, Mass.: G.K. Hall, c1988, 172 p. ISBN 08-161-1877-9.
  • DEBONS, Anthony. Information science 101. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2008, 241 p. ISBN 08-108-5289-6.


Použité zdroje

  1. Anthony Dr Debons. SPOKEO. Spokeo: People search [online]. [2013] [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.spokeo.com/search?q=Anthony+Debons,+Carnegie,+PA&sao9=t40#:1363653237
  2. 2,00 2,01 2,02 2,03 2,04 2,05 2,06 2,07 2,08 2,09 2,10 2,11 2,12 2,13 2,14 2,15 2,16 2,17 2,18 2,19 2,20 2,21 2,22 ASPRAY, William. Command and Control, Documentation, and Library Science: The Origins of Information Science at the University of Pittsburgh. IEEE Annals of the History of Computing. 1999, roč. 21, č. 4, s. 4-20. ISSN 10586180.
  3. 3,0 3,1 3,2 [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Brief Biography[online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/brfbio.doc
  4. 4,0 4,1 School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html
  5. 5,0 5,1 School of Information Science - Hall of Fame: Anthony Debons. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2005], 7. 4. 2005 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html
  6. School of Information Science: News. UNIVERSITY OF PITHBURGH. University of Pithburgh: School of Information Science [online]. Pithburgh, [2012], 18. 7. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z:http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html
  7. 7,0 7,1 [DEBONS, Anthony]. UIVERSITY OF PITHBURGH. ANTHONY DEBONS: PROFESSOR EMERITUS: Vita [online]. 1999 [cit. [cit. 2013-04-20]]. Dostupné z: http://www.pitt.edu/~debons/vita.doc
  8. 8,0 8,1 8,2 8,3 8,4 8,5 8,6 WANG, Chih. A Micronesian Information System: An Application of EATPUT Model. Journal of the American Society for Information Science. 1992, roč. 43, č. 9, s. 594-601. ISSN 00028231.

Externí zdroje

http://www.sis.pitt.edu/~mbsclass/hall_of_fame/debons.html

http://www.ischool.pitt.edu/people/debons.php

http://en.wikipedia.org/wiki/EATPUT

http://www.sis.pitt.edu/~sisint/archives/news/y2007/11_5_2007.html