Allen Foster

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
Allen Foster
Allen Foster [1]

Datum a
místo narození
-
Velká Británie
Datum a
místo úmrtí
dosud žije
-
Příčina úmrtí -
Rodinný stav -
Bydliště Velká Británie
Občanství britské
Vzdělání University of Sheffield
Pracoviště University of Wales, Aberystwyth
Ocenění -
Známý pro výzkum a objevy v oblasti informační vědy

Dr Allen Foster převzal pozici přednášejícího na katedře Informačních studií na Univerzitě ve Walesu, konkrétně v Aberystwythu v roce 2002. Přednáší na témata jako informační gramotnost, informační vyhledávání (information retrieval – IR) a výzkumné metody. Kromě těchto témat se věnuje jak výzkumu, tak i co se týče učení tématům jako uživatel a systémy, s velkou pozorností na interdisciplinaritu. Jeho zájem zahrnuje modelování vzájemných vztahů mezi těmito oblastmi nebo informační architektura webu × sociální technologie. Celkem mu bylo uveřejněno 12 publikací, z čehož jsou dvě knihy a deset odborných článků.[1]


Vzdělání

Allen Foster je absolventem Univerzity v Sheffieldu, kde studoval historii a získal bakalářský titul v roce 1994. Poté mu sheffieldská univerzita udělila titul magisterský (Master of Science), který získal taktéž v roce 1994 za obor informační management. Následně v roce 2003 dosáhl doktorátu v informačním chování. Allen Foster, jak sám tvrdí, má díky studiu i práci rozsáhlé zkušenosti s legálními, komerčními i charitativními oblastmi, které obohacují jeho pohled na svět.[2]

Kariéra

Formální kvalifikace byly vyváženy jeho praktickými výzkumnými zkušenostmi, kterých dosáhl při své práci jako výzkumný pracovník. Tato práce zahrnovala práci na počítačové komunikaci a chování při informačním hledání. Této problematice se věnoval v projektu „Nejistota informačního vyhledávání“. Tato práce poskytla základ pro další výzkum, který zahrnoval množství klíčových oblastí informační vědy – včetně výzkumu v roce 2003, na kterém spolupracoval s Nigelem J. Fordem, týkajícího se Nahodilosti. Další studií, které se věnoval o rok později, bylo zkoumání chování při informačním hledání, což vedlo ve vývoj nové perspektivy na toto téma. Allenovy nedávné výzkumy zahrnovaly další rozšíření tohoto nelineárního modelu, a hlavně práci zkoumající důsledky nelineární perspektivy jako nástroj pro porozumění lidského informačního chování.[3]

Dr Allen Foster byl jmenován vedoucím oddělení Informační studia. V roce 2002 se byl přijat jako vyučující na Univerzitu v Aberystwythu, jež se nachází na západě Walesu. Výuka a výzkumy Dr Fostera se zaměřují především na studium informací a jejich uživatelů, včetně informačních služeb a systémů, informačního vyhledávání (získávání informací), informační gramotnosti, hudební knihovny a informačního hledání nebo chování při vyhledávání. Pozice trvá po dobu 5 let a Dr Foster přijal tuto pozici 1. září.

Dílo

Jeho dosavadní dílo se skládá především ze dvou knih a deseti článků.

Knihy

Na knihách spolupracoval s Pauline Rafferty. Kniha Innovations in Information Retrieval: Perspectives for Theory and Practice byla vydána v červenci roku 2011 nakladatelstvím Facet Publishing.

Příchod nových technologií v rámci informačního vyhledávání a přístupů k uchovávání a vyhledávání poskytuje komunitám dříve nepoznané možnosti a příležitosti pro masovou dokumentaci, digitalizaci a nahrávání informací v každé její formě. Tato kniha představuje a kontextualizuje tento vývoj a zaměřuje se také na podporu výzkumu v oblasti IR, na debaty, teorie a problémy (otázky).

Na základě příspěvku mezinárodního týmu odborníků vytváří každá kapitola přehled o změnách v oboru a také důležitost rozvoje inovací, kreativity a myšlení v praxi a výzkumu. Mezi klíčové oblasti diskuse patří:

  • Prohlížení nových informačních prostředí (Browsing in new information environments)
  • Klasifikace revidována: síť vědomostí (Classification revisited: a web of knowledge)
  • Přístupy výzkumu k fikčnímu vyhledávání (Approaches to fiction retrieval research)
  • Výzkum hudebního informačního vyhledávání (Music information retrieval research)
  • Folksonomie, sociální značky a informační vyhledávání (Folksonomies, social tagging and information retrieval)
  • Digitální informační interakce jako sémantická navigace (Digital information interaction as semantic navigation)
  • Posuzování webových vyhledávacích nástrojů: webometrický přístup (Assessing web search machines: a webometric approach)[4]


Druhou publikací je Managing Digital Cultural Objects – Analysis, discovery and retrieval, jež byla taktéž vydána nakladatelstvím Facet Publishing, nýbrž v červenci 2016.

Tato kniha zkoumá analýzu a interpretaci, objevování a vyhledávání různých netextových objektů, včetně obrazu, hudby a pohybujícího se obrazu.

Sestavuje kapitoly napsané předními odborníky v této oblasti a poskytuje přehled o teoretických a akademických aspektech digitální kulturní dokumentace a zvažuje jak technické, tak strategické otázky týkající se projektů kulturního dědictví, správy digitálních aktiv a udržitelnosti.

Managing Digital Cultural Objects vychází z disciplín včetně vyhledávání informací, knihovny a informační vědy (LIS), digitální uchování, digitální humanitní vědy, kulturní teorie, digitální mediální studia a dějiny umění. Tvrdí, že tento multidisciplinární a interdisciplinární přístup je nezbytný a užitečný ve věku všudypřítomného a mobilního webu. Klíčová témata zahrnují:

  • Řízení, hledání a nacházení digitálních kulturních objektů (Managing, searching and finding digital cultural objects)
  • Modeling dat pro analýzu, objevy a vyhledávání (Data modelling for analysis, discovery and retrieval)
  • Data sociálních médií jako historický zdroj (Social media data as a historical source)
  • Vizuální digitální humanitní obory (Visual digital humanities)
  • Digitální zachování audio záznamů (Digital preservation of audio content)
  • Hledání a vytváření afinit ve webových kolekcích (Searching and creating affinities in web music collections)
  • Vyhledávání filmů na webu (Film retrieval on the web)[5]

Články

Článek s názvem Serendipity and Its Study (2017) zkoumá koncept objevování zajímavých nebo hodnotných věcí náhodou, zabývá se přístupy k této studii obzvlášť ve vztahu k informačním studiím. Původy pojmu „serendipity“ (štěstí k nacházení cenných věcí, dále jen šťastná náhoda) jsou popsány a jejich zpracování jako průzkumný a vysvětlující koncept ve vědě a v sociálních vědách je nastíněno. Je také objasněn rozdíl mezi šťastnou náhodou a jejím vzorcem a následně jsou prozkoumány i teoretické či empirické studie obou těchto jevů. V práci je také popsán vztah mezi informačním objevováním (kdy subjekt nalezne informaci bez účelného vyhledávání) a štěstím, stejně jako empirické studie šťastné náhody používající tzv. Citation Classics (jednostránkové komentáře nejcitovanějších prací). Práce zajišťuje přehled přístupů ke studiu této problematiky a známky metodologických obtíží spojených s tímto studiem.[6]


Jeho dalším, velmi citovaným článkem je práce s názvem A nonlinear model of information-seeking behavior. Nabízí nový, nelineární model chování při informačním hledání, který kontrastuje s dřívějšími fázemi modelu informačního chování a reprezentuje potencionální základní kámen pro změnu směrem k nové perspektivě pro porozumění uživatelského informačního chování. Model je založen na poznatcích, které byly zjištěny při studii interdisciplinarity při informačním vyhledávání a chování. Studie postupovala pomocí dotazů a používala interview 45 akademiků. Výsledky interview byly induktivně analyzovány, a takto byla vypracována alternativní konstrukce pro porozumění informačního hledání a chování. Tento model ilustruje tři klíčové procesy a tři úrovně kontextuálního vzájemného působení. Každé se skládá z několika individuálních aktivit a atributů. Ty na sebe vzájemně působí v čase nelineárním způsobem. Vzorce chování jsou analogické k paletě umělce, v níž jsou aktivity v průběhu hledání informací dostupné. Pokud na procesy nahlížíme takto, ani začátek, ani konec nejsou fixní a každý proces může být opakován, nebo vést k jakémukoliv jinému, dokud dotaz nebo kontext neustanoví, že informační hledání může skončit. Tato interaktivita a posuny popisované tímto modelem ukazují informační vyhledávání jako nelineární, dynamické, holistické a proudící. Tato práce nabízí 4 hlavní důsledky modelu, když by byl aplikován na existující teorie a modely, požadavky na budoucí výzkum a vývoj kurikula informační gramotnosti. Ústřední k těmto implikacím je vytvoření nelineární perspektivy, ze které mohou uživatelské informační chování interpretovat.[7]


Neméně důležitým dílem je dále článek Beyond relevance and recall: testing new user-centred measures of database performance. Měření efektivity databází se tradičně soustředily na vybavování, přesnost, s nějakými diskuzemi o tom, jak může být relevance posuzována a kým. Nové měření databázového výkonu jsou vyžadovány, když jsou uživatelé obeznámeni s vyhledávači v případě, že očekávají dostupnost full textů. Tento výzkum dopátral, které ze čtyř databází (BNI, CINAHL, MEDLINE and EMBASE) mohou být považovány za nejužitečnější pro studenty, jež studují obory ošetřovatelství a porodní asistentství a jež hledají informace pro své bakalářské dizertační práce. Hledání titulů bylo vykonáno studenty ošetřovatelství, kteří posuzovali relevanci vyhledaných informací. Byly znát výrazné rozdíly mezi databázemi v přesnosti, originalitě i dostupnosti, ale jiné rozdíly nebyly tak výrazné. Testování pomocí poměru pravděpodobnosti odhalilo, že BNI vyhledávač byl spolu s CINAHLem nejefektivnější, CINAHL sám byl poté označen za nejúčinnější a BNI za nejpřístupnější databázi. Metodologie by mohla pomoci knihovním službám v rozhodnutích o nákupu, jako míra přístupnosti a testování poměru pravděpodobnosti pomohlo v odhalení odlišností mezi výkony databází.[8]


Nejnovější prací doktora Allena Fostera je pak Changing styles of informal academic communication in the age of the Web: orthodox, moderate and heterodox responses (2017). Jejím záměrem je podat zprávu o výsledcích a zjištěních studie s cílem prozkoumat změny ve vědecké kumunikační praxi mezi skupinou vědců ve Velké Británii a navazovat na výsledky, které byly publikovány v předcházejícím článku. Tato studie zahrnovala rozhovory se 40 účastníky ze čtyř britských univerzit, aby zjistila dané změny v neformálním vědeckém komunikačním chování. Analýza rozhovorů odhalila, že existují tři ideální druhy chování:

(1) „ortodoxní“ využívá přístupy formální a tradiční vědecké komunikace;

(2) „umírněný“ upřednostňuje přístupy formální komunikace, ale ve stejném okamžiku se snaží získat výhody z neformálních kanálů; a

(3) „neortodoxní“ typ užívá všech dostupných kanálů ve vědecké komunikaci.[9]

Aktivity

Dr Allen Foster se zabývá výzkumy především v oblastech lidského informačního chování:

  • Informační hledání a chování při vyhledávání (Information Seeking and Searching Behaviour)
  • Nahodilost (Serendipity)
  • Interdisciplinarita (Interdisciplinarity)
  • Informační gramotnost a informační dovednosti (Information Literacy and Information Skills)
  • Technologie a komunikace (Technology and Communication)
  • Počítačem zprostředkovaná komunikace (Computer Mediated Communication)

Význam pro informační vědu

Jeho hlavním přínosem se staly jeho objevy v oboru výzkumu informačního chování a objevy, které tuto disciplínu dále prohloubily. Kromě informačního chování se také zabývá informační gramotností, informačním vyhledáváním a chováním uživatelů používajících informace.

Přednáší na témata jako informační gramotnost, informační vyhledávání nebo výzkumné metody. Dále se zaměřuje na uživatele a systémy – se zaměřením na interdisciplinaritu. Jeho zájem zahrnuje také modelování vzájemných vztahů mezi těmito oblastmi nebo se zajímá o informační architekturu webu vs. sociální technologie.

Ještě před tím, než obsadil svoji stávající pozici, byl po několik let součástí několika výzkumných projektů v rámci Univerzity v Sheffieldu. V nich se zaměřoval na nejistotu a počítačem řízenou komunikaci. Ve své doktorské práci poté řešil interdisciplinaritu a nelineární informační chování.

Mezi další předměty, kterým se věnuje, ať už jako hostující profesor nebo koordinátor předmětu, patří například hudební knihovnictví, informační knihovnictví: plánování doručení, marketing služeb, informace a společnost, management záznamů, informační konzultantství, úvod do knihovnictví vzácných knih, management archivů nebo zajištění informací.

Publikace

Knihy

2016

2011

Články

2017

2015

2014

2012

2010

2009

2008

2004

2003

2002

Ostatní

2011

Foster A. 2011. Qualitative Code Book for Foster’s Nonlinear Model of Information Behaviour. Cadair

Použitá literatura

  1. Edited by SPINK A. and COLE CH. New Directions in Human Information Behavior (2006). Book.google.cz [online]. [Cit. 2017-05-18]. Dostupný z WWW: <https://books.google.cz/books?id=aYoeiOIGSjoC&lpg=PA241&dq=professor%20allen%20foster%20work&hl=cs&pg=PR4#v=onepage&q=professor%20allen%20foster%20work&f=false>.
  2. Aberystwyth University. Aberystwyth University/Staff Profiles/Allen Foster. Aber.ac.uk [online]. [Cit. 2017-05-18]. Dostupný z WWW: <https://www.aber.ac.uk/en/dis/staff-profiles/listing/profile/aef>.
  3. Edited by FOSTER A. and RAFFERTY P. Innovations in Information Retrieval: Perspectives for Theory and Practice (2011). Books.google.cz [online]. [Cit. 2017-05-18]. Dostupný z WWW: <https://books.google.cz/books?id=ut4qDgAAQBAJ&lpg=PR9&dq=professor%20allen%20foster%20work&hl=cs&pg=PR9#v=onepage&q=professor%20allen%20foster%20work&f=false>.
  4. Edited by FOSTER A. and RAFFERTY P. Innovations in Information Retrieval: Perspectives for Theory and Practice (2011). Facetpublishing.co.uk [online]. [Cit. 2017-05-18]. Dostupný z WWW: <http://www.facetpublishing.co.uk/title.php?id=046978#.WR2Ul2jyjIV>.
  5. Edited by FOSTER A. and RAFFERTY P. Managing Digital Cultural Objects: Analysis, discovery and retrieval (2016). Facetpublishing.co.uk [online]. [Cit. 2017-05-18]. Dostupný z WWW: <http://www.facetpublishing.co.uk/title.php?id=049412#.WR2UlmjyjIW>.
  6. FOSTER A. and ELLIS D. Serendipity and Its Study (2014). Cadair.aber.ac.uk [online]. [Cit. 2017-05-19]. Dostupný z WWW: <http://cadair.aber.ac.uk/dspace/bitstream/handle/2160/19305/Serendipity2014_14_final_draft_2_.pdf?sequence=2>.
  7. FOSTER Allen. A nonlinear model of information-seeking behavior (2003). Wiley Online Library [online]. [Cit. 2017-05-19]. Dostupný z WWW: <http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/asi.10359/full>.
  8. STOKES P., FOSTER A., URQUHART C. Beyond relevance and recall: testing new user-centred measures of database performance (2009). PubMed.gov [online]. [Cit. 2017-05-19]. Dostupný z WWW: <http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/asi.10359/full>.
  9. Cadair. Changing styles of informal academic communication in the age of the Web: orthodox, moderate and heterodox responses (2017). Cadair.aber.ac.uk [online]. [Cit. 2017-05-19]. Dostupný z WWW: <http://cadair.aber.ac.uk/dspace/handle/2160/44932>.

Externí zdroje