Alfred James Lotka

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Alfred James LotkaRTENOTITLE
Datum a
místo narození
1880
Lemberg, Ukrajina
Datum a
místo úmrtí
1949
New York, USA
Příčina úmrtí
Rodinný stav ženatý, bezdětný
Bydliště USA
Občanství
Vzdělání
Pracoviště Metropolitan Life
Ocenění
Známý pro Lotkův zákon, Lotkův-Volterrův model

Narodil se 2. března 1880, zemřel 5. prosince 1949. Byl především přední americký matematik, ale i chemik, demograf, biofyzik, ekolog a statistik. Velmi známým se stal pro vytvoření modelu dravec-kořist, který navrhl přibližně ve stejnou dobu jako Vito Volterra, ale nezávisle na něm. Lotkův-Volterrův model je stále základem mnoha modelů používaných v analýze populační dynamiky.


Život

Lotka se narodil v Lembergu, který se toho času nacházel v Rakousku, nyní však na Ukrajině. V dětství pobýval ve Francii. Kromě toho například své vzdělání získal v Anglii, Německu a nakonec ve Spojených státech, kam přicestoval v roce 1902. Byl zaměstnán jako chemik, fyzik, matematik a biolog, avšak nakonec opustil akademie, přijal zaměstnání ve společnosti Metropolitan Life Insurance Company a strávil tak většinu svého života ve sféře pojišťovnictví. Kromě toho dále zastával funkci prezidenta společnosti Population Association of America a pracoval také pro American Statistical Association.„Napsal řadu teoretických článků o chemických oscilacích během prvních desetiletí 20. století a stal se autorem slavné knihy teoretické biologie.“[1] V roce 1926, Alfred James Lotka publikoval svou slavnou mocninnou teorii o rozdělení četností vědecké produktivity. Velmi známým se stal pro model dravec-kořist. Zajímavostí je, že článek, který ho proslavil v oblasti informetrie (dříve bibliometrie) byl jen poznámkou pod čarou v jeho díle. 

Čím se zabýval

Lotka se zabýval mnoha obory. Od fyzikální biologie přes demografii a veřejné zdraví po energetiku. Největší úspěchy ale sklízel hlavně pro svou činnost v oblasti bibliometrie.

Informetrie

Zákonitostem dnes známým jako informetrické zákony se kdysi říkalo bibliometrické zákony. Od roku 1990 byla bibliometrie definována jako studie o kvantitativních aspektech výroby, šíření a užití zaznamenaných informací, zatímco více obecný termín Informetrie se odkazuje na "studie o kvantitativních aspektech informací jakoukoli formou, ne jen pomocí záznamů bibliografií ve všech sociálních skupinách, nejen vědeckých .

Bibliometrie a Lotkův zákon

„Charakteristika bibliometrie se zakládá na statistické analýze dat, ke zjištění současných trendů a vzorů. Jedná se o kvantitativné analýzu dokumentů. Tento přístup je nejčastěji používán ve vztahu k odborné časopisecké literatuře a elektronickým ekvivalentům.“ [2]Alfred J. Lotka se věnoval rozložení publikovaných prací mezi autory vědeckých článků. Ve svém díle Chemical Abstract zkoumal četnost citací jednotlivých autorů. Vykreslil počet článků (x) proti procentům (y) všech publikujících autorů. Přímka, shrnující údaje, je ve tvaru c=xn, kde n a c jsou konstanty. Při svém výzkumu zjistil, že n je přibližně rovno 2 a c rovno 0,6. Tento údaj znamená, že 60% všech autorů publikací přispělo pouze jediným článkem, papírem. Pokud se n=2, lze hovořit o „mocnině vědecké produktivity“, a tedy o Lotkově zákoně. Lotka uvedl, že „existuje několik autorů, kteří přispívají velkým množstvím publikací, větší počet autorů, kterří přispívají menším počtem publikací, a pak mnoho autorů, kteří přispívají pouze malým počtem publikací, nebo publikací jedinou.“ [3]Tento vztah je vyjádřen 1/n2, kde n je počet příspěvků. Proto tedy počet autorů, kteří přispěli například třemi příspěvky, bude jedna devítina (1/32) z celkového počtu autorů. Čím více položek zdroj má, tím je pravděpodobnější, že tento zdroj bude produkovat další položku.

Publikace

  • A.J.Lotka (1925) 'Elements of Physical Biology' [PDF] reprinted by Dover in 1956 as Elements of Mathematical Biology.
  • Lotka, A.J. (1939) Théorie Analytique des Associations Biologiques translated in 1998 as Analytical Theory of Biological Populations. New York: Plenum Press.
  • Lotka, A.J. (1989). Lotka on population study, ecology, and evolution. Population and Development Review, 15(3), 539–550.
  • Lotka, A.J. (1998). Analytical theory of biological populations. New York: Plenum Press
  • Lotka, A.J. (1907). Relation between birth rates and death rates. Science, 26: 121–130.
  • Sharpe, F.R. & Lotka, A.J. (1911). A problem in age distribution. Philosophical Magazine, 21: 435–438.
  • A.J. Lotka (1912) Quantitative studies in epidemiology. Nature, 88: 497-498.
  • Lotka, A.J. (1919). A contribution to quantitive epidemiology. Journal of the Washington Academy of Sciences, 9: p. 73.
  • A.J.Lotka (1922a) 'Contribution to the energetics of evolution' [PDF]. Proc Natl Acad Sci, 8: pp. 147–51.
  • A.J.Lotka (1922b) 'Natural selection as a physical principle' [PDF]. Proc Natl Acad Sci, 8, pp 151–54.
  • A.J. Lotka (1923) Contribution to the analysis of malaria epidemiology. ``The American Journal of Hygiene, 3: 1-121.
  • Loth, A.J. (1926) “The Frequency Distribution of Scientific Productivity.” Journal of the Washington Academy of Sciences 16(1926):317-23.

Citace

  1. BATES, Marcia J. a Mary NILES MAACK. Encyclopedia of Library and Information Sciences, str. 2747
  2. BROPHY, Peter. Measuring library performance: principles and techniques, str. 115
  3. RUBIN, Richard. Foundations of library and information science, str. 60

Zdroje

  • BATES, Marcia J. a Mary NILES MAACK. Encyclopedia of Library and Information Sciences. Third edition. CRC Press, 2009. ISBN 978-0849397127.
  • BROPHY, Peter. Measuring library performance: principles and techniques. 1st pub. London: Facet Publishing, 2006, xxiii, 242 s. ISBN 978-1-85604-593-3.
  • KÖNIGOVÁ, Marie. Úvod do bibliometrie: vysokoškolské skriptum pro 3.a 4.ročník studijního oboru 72-36-6 vědecké informace a knihovnictví. 1.vyd. Praha: Česká informační společnost, 1993, 74 s., příl.
  • RUBIN, Richard. Foundations of library and information science. 2nd ed. New York: Neal-Schuman, 2004, xvii, 581 s. ISBN 1-55570-518-9.
  • VICKERY, B a A VICKERY. Information science in theory and practice. 3rd, rev. and enl. ed. München: K.G. Saur, 2004, xiii, 400 s. ISBN 3-598-11658-6.