Akvizice

Z WikiKnihovna
Verze z 27. 2. 2012, 00:33, kterou vytvořil Michal Klajban (diskuse | příspěvky) (Použitá literatura:: Kategorie:Knihovní automatizace a operace)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Eva Králíčková

Klíčová slova: akvizice, profil knihovního fondu, získávání dokumentů, výběr dokumentů, evidence knihovního fondu, vstupní zpracování dokumentů, akvizitér

Synonyma: doplňování knihovního fondu, akviziční činnost, budování knihovního fondu, acquisition of documents

Související pojmy:

nadřazené - odborné činnosti knihovny
podřazené - nákup, dar, povinný výtisk, dezideráta, kooperativní akvizice, retrospektivní akvizice, verifikace, adjustace

Akvizice

Akvizicí nazýváme proces získávání nebo také výsledek tohoto procesu. TDKIV definuje akvizici jako „zjišťování, vybírání a získávání dokumentů do fondu knihovny s ohledem na funkce, zaměření a poslání knihovny, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby jejích uživatelů." Akviziční činnost vykonává odborný pracovník instituce neboli akvizitér, v případě velkých knihoven celé akviziční oddělení. Na dobře budovaném, zpracovaném a přehledně uloženém knihovním fondu je závislá dobrá práce knihovny, její kvalitní služby a spokojenost uživatelů.

Knihovna buduje knihovní fond dle místních podmínek. Kvalita knihovního fondu není závislá na jeho velikosti, ale na jeho obsahu a aktuálnosti. V knihovním fondu by měly být zastoupeny všechny druhy a typy dokumentů tak, aby vyhovovaly potřebám a požadavkům uživatelů, fond má být pravidelně doplňován novými tituly a zastaralé, opotřebované a poškozené dokumenty musí být pravidelně z fondu vyřazovány. Knihovní fond by měl být doplňován systematicky, plánovitě, s přihlédnutím k oblasti, kde knihovna působí.

Každá instituce budující knihovní fond si určuje vlastní akviziční politiku. To jsou zásady při budování fondu s ohledem na zaměření knihovny a potřeby uživatelů. „Součástí akviziční politiky je identifikace akvizičních zdrojů, stanovení primárních a sekundárních způsobů akvizice, druhů a tematiky čtenářského určení dokumentů a další kritéria pro získávání dokumentů do fondu knihovny".


Druhy akvizice

• Průběžná – pravidelné získávání nově vycházejících dokumentů

• Retrospektivní – zpětné získávání starších dokumentů

• Individuální – akvizici provádí pracovník, který musí velmi dobře znát strukturu fondu i její uživatele

• Ústřední – účelně zřízené pracoviště rozesílá dokumenty do přidružených knihoven, u nás je prováděna především v městských knihovnách.

• Kooperativní – spočívá ve spolupráci dvou nebo více knihoven, která má za účel zefektivnit doplňování fondu


Procesy akvizice

• Profilování knihovního fondu – profil knihovního fondu bývá určen statutem knihovny. Profilování je nepřetržitý proces a rozlišujeme „tematické profilování, profilování podle druhu dokumentů, podle typu informací, podle provenience dokumentů, podle autorského či institucionálního znaku."

• Zjišťování dokumentů - zdroje zjišťování jsou veškeré prameny informací o dostupných titulech na knižním trhu. Nejdostupnějším a nejrozsáhlejším zdrojem zjišťování je v dnešní době internet, kde nakladatelství nabízejí svoji produkci. Ke zdrojům těchto informací patří také katalogy vydavatelství, knižních distributorů, ediční plány, recenze atd.

• Výběr dokumentů – tento proces lze považovat za nejdůležitější součást akvizice. Vychází z rámcového plánu knihovny (tj. zejména dle finančního rozpočtu) a je určen tematickou strukturou fondu (jeho zaměřením, specializací). Dezideráta jsou požadavky uživatelů po dokumentech, které ve fondu nejsou obsaženy. Knihovník takovéto požadavky odborně posoudí – podle četnosti a vybere z nich takové tituly, které odpovídají profilu knihovny.

• Získávání dokumentů - jedná se o závěrečnou etapu akvizice, při níž dochází k faktickému pořízení dokumentu do knihovny. Dokument je následně předán ke vstupnímu zpracování a zařazení do knihovního fondu.


Způsoby získávání knihovního fondu

Nejběžnějším způsobem doplňování knihovního fondu je nákup. Knihovna tak získává knihy, periodika, které jsou dostupné na knižním trhu. Akvizitér přímo ovlivňuje výběr dokumentů z hlediska jejich druhu, úrovně i množství. Je vhodné brát v úvahu i požadavky čtenářů. Knihovní fond lze nakupovat výběrem přímo v knihkupectví, objednávkou v nakladatelství – elektronickou nebo písemnou, od knižního distributora nebo nákupem v internetových knihkupectvích.

Dalšími možnostmi zísávání dokumentů je výměna a dary. Výměna se může uskutečňovat v rámci národní i mezinárodní, většinou se realizuje u větších a specializovaných knihoven na základě dohody. Sjednává se na základě uzavřené smlouvy. Partnerem může být jiná knihovna, nakladatelství apod. Dary představují nepravidelný a náhodný zdroj doplňování. Darem jsou získávány dokumenty od institucí i od soukromých osob. Je důležité zvážit, zda dokumenty jsou aktuální a odpovídají profilu fondu.

Povinný výtisk dokumentu musí určené subjekty působící na knižním trhu v daném státě zdarma odevzdávat vybraným institucím (příjemcům povinného výtisku). V České republice se povinný výtisk řídí zákonem č. 37/1995 Sb. o neperiodických publikacích a vyhláškou MK ČR č. 156/2003 Sb. a zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon).

Vstupní zpracování

Všechny získané dokumenty musí být v knihovně řádně zaevidovány v podobě tzv. knihovní jednotky. Je to každý samostatný svazek knihy, vázaný nebo do desek uložený komplet periodik, novin, každá samostatná mapa, hudební nosič apod. Vstupní zpracování zahrnuje verifikaci, adjustaci, signování, vedení evidence knihovního fondu a katalogizaci.

•Verifikace zahrnuje porovnání objednávky s dodávkou titulů a počtem exemplářů, porovnání faktur s dodávkou z hlediska správnosti účtování a kontrolu, zda jsou výtisky bezchybné.

•Adjustací nazýváme označení získaného dokumentu jako vlastnictví dané instituce příslušnými evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.

•Signování znamená přidělení signatury každému dokumentu, které udává jeho umístění ve skladu.


Evidence knihovního fondu

Evidence dokumentového fondu se řídí vyhláškou Ministerstva kultury č. 88/2002 Sb. k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Tato vyhláška stanovuje knihovnám povinnost vést přírůstkový a úbytkový seznam.

Přírůstkový seznam je hlavním správním a účetním dokladem fondu dokumentů, v němž se eviduje pod jedinečným číslem každá knihovní jednotka a zaznamenávají se důležité identifikační, akviziční, finanční a lokační údaje."

Úbytkový seznam nesouvisí přímo s akviziční činností, ale v knihovně musí být vazba mezi přírůstkovým a úbytkovým seznamem. V úbytkovém seznamu jsou zaznamenány odepsané dokumenty.


Použitá literatura:

1. Akvizice. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [Praha] : Národní knihovna ČR, c2005 [cit.2010-06-06]. Dostupné na: <http://sigma.nkp.cz/F/SH5DPK3G85D1L1YKP264RYJ48Q5GG6IIJUILHFT4LJP1558P31-66797?func=full-set-set&set_number=025870&set_entry=000006&format=999>.

2. Akviziční politika. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [Praha] : Národní knihovna ČR, c2005 [cit.2010-06-06]. Dostupné na: <http://sigma.nkp.cz/F/SH5DPK3G85D1L1YKP264RYJ48Q5GG6IIJUILHFT4LJP1558P3119519?func=findb&find_code=WTD&x=0&y=0&request=akvizi%C4%8Dn%C3%AD+politika&adjacent=N>.

3. BAZALOVÁ, Eva. Akvizice dokumentů. Knihovnický zpravodaj Vysočina [on-line]. 2003, č. 03 [cit. 2010-06-06]. Dostupný na WWW: <http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&idr=3&idci=10>. ISSN 1213-8231.

4. STÖCKLOVÁ, Anna. Akvizice. In Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. : interaktivní modulární výukový systém na podporu informačního a knihovnického vzdělávání. Verze 1.0. Praha : Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. S. 6.