Aktivizační metoda

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Joanna Galuszka

Klíčová slova: výuka, aktivita

Synonyma: motivující metoda

Související pojmy:

nadřazené - pedagogika, výuka, metoda
podřazené - brainstorming, didaktika

Aktivizační (aktivizující) metoda

„Aktivizující metody výuky (z lat. actio – jednání, konání, činnost, actus – pohyb, jednání, dělání) jako postupy, při nichž se výchovně vzdělávacích cílů dosahuje především na základě vlastní učební činností žáků a které vedou k rozvoji myšlenkové kultury žáků, a to z hlediska získávání vědomostí i myšlenkových dovedností, rozvoje iniciativy a poznávacích potřeb.“ [1]


Aktivizačními metodami jsou označovány metody, kdy je aktivita žáka zřetelná. Nejedná se pouze o myšlenkovou aktivitu, ale také o chování - samostatnost žáka v hodinách a spolupráce s učitelem. Rozvíjí zejména kritické myšlení a schopnost učit se. Žák je schopen přijímat nové informace, pochopit je a vlastními slovy interpretovat a předat dál.

Tyto metody dovolují žákům účastnit se aktivně v hodině, učí se vyjadřovat své myšlenky, názory nápady, rozvíjí komunikativnost, umožňují řešit problémy a zpracovávat skupinové projekty, dosahovat lepších výsledky a zvýšit motivaci k samotnému učení.


Při využití aktivizačních metod je důležité:

  • Přemýšlet o smyslu aktivizačních metod, vyhnout se aktivizaci pro aktivizaci
  • Skloubit účelně aktivizační metody s metodami, kdy aktivita žáka není příliš vidět, je založena na pozorování, promýšlení atp. [2]

Druhy [3]

1. Metody diskusní

U této metody je podstatou dialog, komunikace žáků mezi sebou a s učitelem. Tato metoda pomáhá rozvíjet poznávací funkce jako například indentifikaci, analýzu, indukci a dedukci, posiluje sociální vazby a učí práci v kolektivu, týmu. Diskuse napomáhá studentům osvojit si informace, vyslechnout druhého, umět reagovat a předat svůj názor vlastními slovy.

2. Metody heuristické, řešení problémů

Učitelovy otázky mají dovést žáka k samostatnému řešení problémů, přičemž z počátku učitel radí a usměrňuje žákovy myšlenky. Tato metoda napomáhá učitelům poznat své žáky - jejich myšlenkové pochody, rychlost reakce, atp.

3. Metody situační

Podstatou situačních (případových) metod je řešení případů/problémů, u kterých je více možnosti řešení. Žák se má naučit rozhodnout podle vlastních znalostí, dovedností a názorů. Tato metoda má žáky připravit na řešení každodenních problémů. Používá se spíše k vzdělávání dospělých a k profesní přípravě pracovníků.

4. Metody inscenační

Inscenační metody, neboli hraní rolí, je hledání řešení v modelové situaci a hrané roli, které se žáci přizpůsobují. Získávají nové zkušenosti - nejen emocionální, ale také si osvojují reakce na různé situace.

5. Didaktické hry

Didaktické hry jsou hry společenské nebo pohybové, které mají za úkol vzdělávat a procvičovat hráče v průběhu hry. Zaměřují se především na logiku, představivost,... Většinou má hra přesně daná pravidla a učitel dohlíží na stanovené cíle, průběh hry i závěr.

6. Brainstormingové metody (burza dobrých nápadů)

Předpokladem pro brainstormingovou metodu jsou znalosti žáka a schopnost diskutovat nad tématem. Učitel předloží problém, každý žák přednese svůj způsob řešení a po vyslechnutí všech nápadů začíná diskuse, jak nejlíp zadaný problém vyřešit.

Reference

  1. ŠVARCOVÁ, I. Základy pedagogiky. Praha: vydavatelství VŠCHT, 2005, 290 s. ISBN 80-7080-573-0
  2. GOŠOVÁ, Věra. Aktivizační metody. In: Metodický portál: inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2011 [cit. 2015-01-07]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Aktiviza%C4%8Dn%C3%AD_metody
  3. HYNKOVÁ, Miroslava. Aktivizační metody na speciálních základních a středních školách [online]. 2011 [cit. 2015-01-07]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce . Dostupné z: http://is.muni.cz/th/363428/pedf_m/