Akademické knihovny

Autor: Kateřina Bulová

UČO: 438383

Klíčová slova: akademická knihovna, univerzitní prostředí, Information Commons

Související pojmy: specializované knihovny, hybridní knihovny, informační zdroje, služby knihoven

Definice

Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) zařazuje akademické knihovny do knihovního systému jako knihovny specializované. Tyto knihovny disponují specializovaným knihovním fondem. Zpracovávají a zpřístupňují tematické a oborové bibliografie a databáze, vykonávají koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti a spolupracují s Národní knihovnou a s knihovnami v oblasti své specializace.

Akademické knihovny obecně

Pro akademickou knihovnu rovněž platí obecná Ranganathanova teorie formulovaná roku 1931 o „Pěti zákonech knihovní vědy“, kterými jsou jmenovitě:

1. knihy jsou k užívání (books are for use)

2. každému čtenáři jeho knihu (every reader his book)

3. každé knize jejího čtenáře (every book its reader)

4. šetřit čas čtenáře (save the time of the reader)

5. knihovna je rostoucí organismus (library is a growing organism)

Tyto základní pravidla platné pro knihovny obecně definují dva klíčové aspekty knihovního servisu – zaměření na informační zdroje a na uživatele, kteří informační zdroje využívají. „Tradiční roli akademické knihovny lze definovat pomocí slov: hledat, shromažďovat, rozvíjet a uchovat.“

Akademická knihovna staví a udržuje knihovní fond se specifickým zaměřením podle instituce, pod kterou administrativně spadá. Je místem, které shromažďuje informační zdroje, zprostředkovává svým uživatelům přístup ke kvalitním odborným informacím a je zároveň místem, kde uživatelé s informacemi interagují, analyzují je a dále používají. Akademická knihovna rovněž hraje klíčovou roli ve výuce informační gramotnosti a schopnosti studenta vyhledat a správně analyzovat informační zdroj.

Při zohlednění masivního vlivu informačních technologií na akademický život a moderní prostředí univerzity se z klasických knihoven stávají tzv. hybridní knihovny.

Hybridní knihovny

Koncept, kdy klasické knihovní služby reagují na fluidní digitální prostředí se označuje jako hybridní knihovna. Podstatou hybridní knihovny je budovat otevřené sbírky a fungovat spíše jako zprostředkovatel přístupu k informačním zdrojům než jako jejich sklad.

Hybridní knihovna ve fondu spojuje tradiční a elektronické zdroje a v reakci na poptávku uživatelů nabízí odpovídající knihovní servis.

Uživatelé akademických knihoven

Uživateli akademické knihovny jsou převážně vysokoškolští studenti, absolventi a pedagogové, postgraduální studenti, výzkumní pracovníci, odborná veřejnost, akademičtí pracovníci a zaměstnanci samotné instituce.

Informační zdroje v akademických knihovnách

Informační zdroje dostupné v akademické knihovně mohou zahrnovat knihy vydávané tradiční cestou, elektronické knihy, časopisy (papírové, elektronické, hybridní formáty), zprávy, patenty, normy, oficiální dokumenty, digitální i analogové video, audio, obrazový materiál, papírové i digitální mapy, sbírky dat, demografické databáze, šedou literaturu, webové stránky, počítačové soubory různých typů, streamovaná satelitní data apod.

Služby akademických knihoven

Absenční i prezenční výpůjčky, referenční služby, rešerše, kopírování dokumentů, místo pro studium, přístup k počítači, internetu, elektronickým zdrojům a databázím, poradenské služby se zaměřením na vyhledávání informačních zdrojů a orientaci po knihovně, speciální kurzy a výukové programy, aktivity pro studenty zaměřené na zefektivnění jejich studia, další služby specifické pro danou akademickou knihovnu – archiv závěrečných prací, konzervační práce apod. Jedním z rozhodujících uživatelských kritérií pro hodnocení služeb knihovny je to, co je knihovna schopna uživateli nabídnout. Na úkor volně dostupných internetových zdrojů se tak její „kompetence a specializace čím dál tím více redukuje na poskytování těžko vyhledatelných, drahých, vzácných anebo unikátních zdrojů a služeb.“

Information Commons

"Information Commons je teorie, koncepce, strategie a konkrétní postup uspořádání fyzického prostoru knihoven, organizace práce a řízení pracovníků knihovny tak, aby vznikl integrovaný model služeb pro získávání, zpracování a prezentaci informací, učení a informačně-technickou podporu." To praxi znamená, že knihovna reaguje na poptávku po elektronických a multimediálních zdrojích, tvoří jejich hybridní sbírky a stává se komplexním vzdělávacím centrem fakulty.

Použité zdroje

BROPHY, Peter. The academic library. 2nd ed. London: Facet Publishing, 2005. 233 s. ISBN 1 85604 527 7.

DRÁBKOVÁ, Kateřina. Informační potřeby, vnímání knihoven a informačních zdrojů ve společnosti (se zaměřením na akademické prostředí). Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2007. 110 s. + VII s. příl. Vedoucí diplomové práce Věra Jurmanová Volemanová. Dostupné z: [2]

JEDLIČKOVÁ, Petra. Informační náves aneb information commons v českých knihovnách. Bulletin SKIP. Praha: SKIP ČR. 2006, roč. 15, č.1. [cit. 2014-12-04]. ISSN 1210-0927. Dostupné z: [3]

SKENDERIJA, Saša. Knihovny ve znalostních prostředích. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2006, roč. 6, č. 3 [cit. 2014-12-04]. ISSN 1213 82311. Dostupné z: [4]

Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon); § 13 [online]. [cit. 2014-12-04] Dostupné z: [5]