Český statistický úřad

Z WikiKnihovna

Autor: Jakub Širocký

Klíčová slova: státní správa,informace,statistika

Související pojmy: sčítání lidu, statistika, volby

nadřazené - státní správa

podřazené - statistika, Česká statistická rada, Česká pošta


Charakteristika

Český statistický úřad (ČSÚ) je ústředním orgánem státní správy České republiky. Byl zřízen dne 8. ledna 1969 zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy.[1] Český statistický úřad zřizuje jako svůj poradní orgán Českou statistickou radu podle § 6 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. V jejím čele stojí předseda Českého statistického úřadu. Členové rady jsou jmenováni z řad odborníků statistické teorie a praxe. Rada má nejméně 11 a nejvíce 25 členů. Rada projednává program statistických zjišťování, její další úkoly a způsob práce upravuje její statut, který vydává předseda Českého statistického úřadu.[2]

Současnou předsedkyní ČSÚ je prof. Ing. Iva Ritschelová,CSc. [3]

Státní statistická služba

Působnost ČSÚ je vymezena zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Jako hlavní orgán státní statistické služby také koordinuje sběr a zpracování statistických údajů, které provádějí jednotlivá ministerstva.

  • (1) Státní statistická služba je činnost, která zahrnuje získávání údajů, vytváření statistických informací o sociálním, ekonomickém, demografickém a ekologickém vývoji České republiky a jejích jednotlivých částí, poskytování statistických informací a jejich zveřejňování. Její součástí je též zajišťování srovnatelnosti statistických informací a plnění závazků z mezinárodních smluv v oblasti statistiky, kterými je Česká republika vázána.
  • (2) Součástí státní statistické služby není shromažďování nebo vyžadování informací a podkladů prováděné na základě zvláštních zákonů1) k jiným než statistickým účelům.[4]

Dále se ČSÚ stará o průběh voleb v ČR. Právní normy v oblasti voleb a celostátního referenda v ČR svěřují všechny činnosti při jejich přípravě a provedení do působnosti volebních orgánů a definují je jako výkon státní správy. Jedním z volebních orgánů je určen i ČSÚ a má jako hlavní úkol stanoveno:

vypracování závazného systému zjišťování a zpracování výsledků voleb, příp. výsledků hlasování v celostátním referendu, a zajištění vyhotovení příslušného programového vybavení pro účel zpracování a poskytování výsledků voleb a referenda. [5]

K dalším činostem ČSÚ patří jednou za 10 let Sčítání lidu, domů a bytů. Sčítání lidu, domů a bytů patří k nejrozsáhlejším statistickým zjišťováním. Přináší velké množství cenných údajů, které nelze jiným způsobem efektivně zjistit. Poslední sčítání proběhlo v březnu 2011 - rozhodným okamžikem byla půlnoc z 25. na 26. března 2011.

Důležitou součástí přípravy na Sčítání lidu, domů a bytů 2011 bylo zkušební sčítání, které se uskutečnilo v dubnu 2010.

Přípravu, organizaci, samotné provedení sčítání, zpracování a zpřístupnění jeho výsledků zajišťoval na základě zákona č. 296/2009 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011, Český statistický úřad. Smluvním partnerem pro provedení terénních prací při sčítání byla Česká pošta, s. p. [6]

Získané informace i výsledky porovnání poskytuje státním orgánům i veřejnosti. Veškerá data a informace jsou zdarma dostupné na www.czso.cz. Vydává Statistickou ročenku České republiky, další odborné publikace a časopisy [7]

Historie ČSÚ

Statistika je s historií našeho území spjata již od nepaměti. Důvody jsou zcela praktické a zřejmé. Každý vládce chtěl mít přehled, jaký má majetek, kolik má k dispozici mužů do vojska či od kolika poddaných může vymáhat daně. A tak začaly první soupisy a přehledy. Za vůbec nejstarší dochovaný soupis je považován soupis majetku litoměřického kostela z roku 1058, který je součástí zakládací listiny knížete Spytihněva II

Jako významný mezník lze označit datum 13. října 1753, kdy byl vydán patent císařovny Marie Terezie o každoročním sčítání lidu.

Tři měsíce po vzniku samostatného Československa - přesně 28. ledna 1919 - přijalo Revoluční národní shromáždění zákon č. 49 o organizaci statistické služby. Principy tohoto zákona již tehdy odpovídaly principům, na kter ých je organizována současná státní statistická služba ČR. V roce 1919 byl založen Státní úřad statistický (SÚS) jako nový orgán pověřený celostátními statistickými šetřeními, mezi než patřilo i sčítání lidu jako jedno z nejdůležitějších.

V období 2. světové války se činnost statistiky v Čechách a na Moravě omezila a odpovídala válečným podmínkám i postavení našeho území. Předseda Státního úřadu statistického dr. Jan Auerhan byl již koncem března 1939 donucen odejít do tr valé výslužby, zejména kvůli jeho pracím o menšinové politice. Dr. Jan Auerhan byl 6. 6. 1942 zatčen gestapem a 9. 6. 1942 zastřelen. Perzekuována byla řada dalších pracovníků úřadu. Někteří z nich byli popraveni, jiní zemřeli v nacistických věznicích a koncentračních táborech.

Bezprostředně po skončení 2. světové války byl zřízen Státní úřad statistický s celostátní působností, s cílem obnovit vysokou předválečnou úroveň československé statistiky. Druhá světová válka znamenala velký zásah do národnostní struktur y českých zemí, zejména v důsledku odsunu německého obyvatelstva.

Po roce 1948 se československá statistika (zejména v ekonomické oblasti) zaměřovala zejména na úkoly národohospodářské evidence a kontrolu plnění plánu.

Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se obnovily předpoklady pro budování objektivní, nestranné a nestranické státní statistické služby. K 1. 1. 1993 se vznikem ČR převzal ČSÚ všechny kompetence národního statistického úřadu. Jeho úkoly a postavení, stejně jako zásady a úkoly fungování státní statistické služby v ČR, upravil zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, kter ý byl novelizován k 1. 1. 2001, ve znění pozdějších předpisů.

Dlouhá desetiletí musel ČSÚ pracovat v provizorním sídle v Karlíně, v budovách, jež původně sloužily jako lazaret. Otázku nové budovy paradoxně vyřešila ničivá povodeň ze srpna 2002, po níž již nebylo o potřebě nového sídla úřadu sporu. Na jaře 2004 se tak jeho pracovníci mohli přestěhovat do nového moderního sídla české statistiky v Praze 10, poblíž stanice metra Skalka. [8]

Poznámky

  1. ↑ http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/o_csu
  2. ↑ http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/jmenovani_clenu_ceske_statisticke_rady
  3. ↑ http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prof_ing_iva_ritschelova_csc_predsedkyne_csu
  4. ↑ Zákon o státní statistické službě. In: Sbírka zákonů České republiky. 1995. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=89/1995&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy
  5. ↑ http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pusobnost_csu_ve_volbach_a_v_referendu
  6. ↑ http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/o_scitani
  7. ↑ http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vydavame
  8. ↑ http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/historie_statistiky_v_cechach_po_roce_1918


Zdroje

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Český_statistický_úřad&oldid=50281“