Česká republika v mezinárodním srovnání PISA

Autor: Lada Kadaníková

Klíčová slova: výzkumy PISA, Česká republika, vzdělání

Související pojmy: výzkumy PISA, OECD, školní výuka, úroveň vzdělanosti

nadřazené - --

podřazené - ---

Úvod

Od roku 2000, kdy se poprvé konaly výzkumy PISA, se počet zúčastněných zemí každé tři roky mění, Česká republika se však participuje pravidelně. Její výsledky, které od počátku ukazují prostor pro zlepšení, se však poslední roky dokonce zhoršují a úroveň českého školství klesá. Na tuto znepokojující situaci už upozorňuje ve své zprávě i samotné OECD.

PISA 2000

V roce 2000, kdy proběhla PISA poprvé, se tyto výzkumy zaměřovaly zejména na oblast čtenářské gramotnosti a to hlavě u žáků 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních, tedy žáků narozených v roce 1984. Celkově se tohoto roku účastnilo výzkumu 43 zemí, z toho 29 bylo členy OECD.

Česká republika nedopadla již napoprvé příliš lichotivě. V rámci cílové skupiny se výzkumu účastnilo přes 5000 žáků z 229 různých škol, a jejich výsledky znamenaly podprůměr v porovnání se standardem OECD. V první kategorii, tj. čtenářská gramotnost, žáci dopadli nejhůře. O trochu lépe si vedli v matematické části, kdy se blížili průměru OECD . Nejlépe zvládli oddíl přírodních věd, kdy skončili dokonce trochu nad průměrem OECD, což ale může být dáno tím, že čeští žáci se v tomto oboru učí mnohem větší množství látky, než jejich zahraniční spolužáci . Pro porovnání výsledků s dalšími zúčastněnými zeměmi v rámci jednotlivých kategorií se můžete podívat na tabulku.

Co se týče jednotlivých problémů, nejhorších výsledků se Česká republika dočkala v oblasti vyhledávání různých typů informací. Také se ukázalo, že čeští žáci nedokážou řešit pracovní úlohy, ale naopak jsou schopni dobře pracovat s nesouvislými texty jako grafy, mapy či tabulky, na rozdíl od textů souvislých, které jim činí větší problémy.

Ačkoliv ale Česká republika nedosáhla na mezinárodním poli dobrých výsledků v rámci vzdělávání žáků základních škol, studenti víceletých gymnázií naopak v těchto výzkumech excelovali, a ukázali tak na velké rozdíly v kvalitě vzdělávání v ČR. Tento trend bohužel zůstává potvrzen i v nadcházejících létech dalšími výzkumy a ani v dnešní se neblýská na lepší časy. Pro porovnání s ostatními zeměmi, tyto velké rozdíly například nenajdeme u Finska, které je známé pro svou dobrou úroveň vzdělanosti. Na druhou stranu ani Mexiko v roce 2000 neukazovalo na příliš velké rozdíly v úrovni vnitrostátní vzdělanosti, ale Mexiko se naopak nacházelo na nejnižších příčkách podle měření PISA.

PISA 2003

V roce 2003 se PISA zúčastnilo 41 zemí. Tentokrát se výzkum zaměřoval zejména na zjištění úrovně matematické gramotnosti se stejnou cílovou skupinou, tedy žáky narozenými v roce 1987 . Co se týče výsledků našich žáků, tak ty se od roku 2000 mírně zlepšily, ale pouze v matematické a přírodovědné oblasti testování, ale zde pro změnu dopadla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi o poznání hůře, co se týče vztahu a přístupu žáků k matematice. Pro další porovnání výsledků v matematice se můžete podívat na graf.

Zatímco ve čtenářské gramotnosti čeští studenti zůstávají v porovnání s průměrem OECD opět pozadu, v přírodních vědách se naopak umisťují mezi země v průměru s nejlepšími výsledky.

PISA 2006

V roce 2006 se do PISA výzkumu zapojilo 57 zemí, Česká republika byla zastoupena přes 9000 studenty. PISA se tentokrát zaměřila na přírodní vědy, cílová skupinou zůstávají žáci 9. tříd základních škol a 1. ročníků škol středních.

Co se týče přírodních věd, naši žáci se umístili mezi deseti nejlepšími zeměmi s nadprůměrným výsledkem, přírodní vědy tedy zůstávají jedinou kategorií, ve kterých jsme kontinuálně úspěšní. Tento rok si uchovávají žáci i úspěšnost u matematické gramotnosti, kdy jsou výsledky ČR nad průměrem OECD. Čtenářská gramotnost však zůstává podprůměrná.

Stále se ukazuje problém českých žáků samostatně uvažovat. Zatímco jiné země poskytují větší důraz na kritické myšlení, české školství spíše chrlí do dětí poznatky a velké množství informací, dále je však neučí s těmito vědomostmi pracovat.

PISA 2009

V roce 2009 se do PISA zapojilo 65 zemí. Výsledky žáků ČR se oproti roku 2006 o něco zhoršily. Co se změnilo, je práce se souvislými texty, která se od roku 2000 výrazně zlepšila, bohužel na úkor práce s texty nesouvislými. Čtenářská gramotnost zůstává nejenom podprůměrná, ale dále se výrazně zhoršuje, největším problémem se ukazuje být posuzování obsahu a formy textu.

Co se týče matematiky, výsledek ČR se řádí do průměru OECD, což ale znamená, že i zde si ČR notně pohoršila, neboť při předchozích dvou cyklech se jí podařilo získat nadprůměrný výsledek. Navíc je tento propad největší v porovnání s propadem ostatních zemí u matematické gramotnosti.

I v přírodovědné kategorii se žáci zhoršili a putují z nadprůměru do průměru. I toto zhoršení patří mezi nejvýraznější v porovnání s ostatními zeměmi. Celkově ukázala PISA 2009 velký propad v úrovni české vzdělanosti, navíc se zdá, že Česká republika, narozdíl například od sousedního Německa, se nesnaží o další zlepšení a spíše nechává české školství stagnovat.

Shrnutí

Co se týče PISA výzkumů, Česká republika od počátku ukazuje zejména na problémy ve čtenářské gramotnosti, kolísající úroveň jednotlivých škol, neinteraktivní prostředí škol, či velké množství informací na úkor schopnosti kritického myšlení žáků. Problémem jsou i zastaralé metody výuky a absence modernizace školství. Co je zarážející, Česká republika, zdá se, nebere tyto varování příliš v potaz, a místo snahy o zlepšení vidíme dokonce postupné zhoršování ve výsledcích našich žáků. Po školních reformách posledních let je otázkou, co přinesou výsledky letošního výzkumu PISA 2012, a zda se tento trend zhoršování změní.