Čárový kód: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
 
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
[[File:OPVK MU rgb.jpg|600x115px|RTENOTITLE]]
 +
 +
 +
 
Závěrečná práce - Olga Prokopová
 
Závěrečná práce - Olga Prokopová
  
Řádek 138: Řádek 142:
  
 
a v Chipu: [http://www.chip.cz/cs/clanky/qr-kody-sejmout-a-na-web.html QR kódy: Sejmout a na web]
 
a v Chipu: [http://www.chip.cz/cs/clanky/qr-kody-sejmout-a-na-web.html QR kódy: Sejmout a na web]
 +
 +
 +
 +
[[File:OPVK MU rgb.jpg|600x115px|RTENOTITLE]]

Aktuální verze z 27. 8. 2014, 11:01

RTENOTITLE


Závěrečná práce - Olga Prokopová

Obecná charakteristika. Co je čárový kód?

Čárové kódy spadají do oblasti tzv. „automatické identifikace“ neboli jinak řečeno do oblasti "registrace dat bez použití kláves". Skládá se ze světlých mezer a tmavých čar, ve kterých mohou být zakódovány různé informace (číslo artiklu, přírůstkové číslo, číslo výrobce, hmotnost, skladové informace, jméno osoby atd.). Ke čtení a dekódování čárového kódu slouží snímače, které na principu světla dokáží převést informace v podobě čísel a znaků do počítače či jiného zařízení, kde lze s těmito informacemi dále pracovat. Do stejné oblasti patří rovněž magnetické kódy používané např. na kreditních kartách nebo strojově čitelné písmo OCR. Čárové kódy jsou z různých důvodů nejrozšířenější.


Historie

Původně obsahovaly kódy jen jednu informaci, a to většinou číslo. Ovšem vývoj se začal odchylovat od původního záměru, protože začaly vznikat potřeby ukládat celou položku, ne jen určité číslo. První, kdo takto čárový kód použil a vytvořil tím standard byla společnost Automotive Industry Action Group (AIAG) už v roce 1984. Jednalo se o standard pro přepravu zboží, který definoval popis pomocí 4 složených kódů. Původně se jednalo o informaci o čísle dílu, množství, dodavatele a sériové číslo. K prvnímu kódu jak jej známe dnes však dospěla až společnost Intermec Corporation v roce 1988. Vývoj těchto kódu byl podporován z důvodu potřeby uložení velkého množství informací pro průmyslové aplikace na velmi malé ploše. Prvně se začaly používat v lékařství (například v krevních bankách), elektrotechnickém průmyslu, kde byl zvláště požadavek na maximum informací na minimálním prostoru. Později jejich výhod začali využívat i další aplikace, např. ty naše – knihovnické.


Jak to funguje?

Každý kód se skládá z tmavých čar a ze světlých mezer, které se čtou pomocí snímačů vyzařujících většinou červené světlo. Toto světlo je pohlcováno tmavými čárami a odráženo světlými mezerami. Snímač zjišťuje rozdíly v reflexi a ty přeměňuje v elektrické signály odpovídající šířce čar a mezer. Tyto signály jsou převedeny v číslice, popř. písmena, jaká obsahuje příslušný čárový kód. To tedy znamená, že každá číslice či písmeno je zaznamenáno v čárovém kódu pomocí předem přesně definovaných šířek čar a mezer. Data obsažená v čárovém kódu mohou zahrnovat takřka cokoliv: číslo výrobce, číslo výrobku, místo uložení ve skladu, číslo série nebo dokonce jméno určité osoby, které je např. povolen vstup do jinak uzavřeného prostoru.

Soubor:Snimace.jpg


Obrázek č. 1: Příklady snímačů čárových kódů: (zleva) ruční snímač, RF snímač, stacionární snímač, informační kiosek.


Proč používat čárové kódy?

Přesnost - užití čárových kódů je jedna z nejpřesnějších a nejrychlejších metod k registraci většího množství dat. Při ručním zadávání dat dochází k chybě průměrně při každém třístém zadání, při použití čárových kódů se počet chyb snižuje až na jednu milióntinu, přičemž většina z těchto chyb může být eliminována, je-li do kódu zavedena kontrolní číslice, která ověřuje správnost čtení všech ostatních číslic. Proto byly např. v mnoha zemích vybaveny transfúzní stanice čárovými kódy, aby byli stoprocentně rozlišeni rozdílní dárci a aby následně nemohla být použita pro pacienta neodpovídající krev.

Rychlost – časový rozdíl mezi sejmutím čárového kódu snímačem a opsáním ho ručně na klávesnici je obrovský.

Flexibilita – technologie čárových kódů je mnohoúčelová, spolehlivá a má snadné užití. Čárové kódy se mohou užívat v nejrůznějších a extrémních prostředích a terénech. Je možné je tisknout na materiály odolné vysokým teplotám nebo naopak extrémním mrazům, na materiály odolné kyselinám, obroušení, nadměrné vlhkosti. Jejich rozměry mohou být dokonce přizpůsobeny tak, aby mohly být užity i na miniaturní elektronické součástky.

Produktivita a efektivnost – využíváním čárových kódů se např. v knihovnách zvýší rychlost odbavení čtenáře. Kromě toho je možno v jakémkoliv okamžiku zjistit status publikace nebo stav účtu čtenáře. Studie zpracovaná pro americké Ministerstvo obrany ukázala, že v některých oblastech se při zavedení čárových kódů zvýší efektivita práce až o 400%.


Nejčastější typy čárových kódů

V současnosti existuje více jak 200 druhů čárových kódů. Rozdělují se podle způsobu rozložení čar a mezer a každý má svoji symboliku (tedy popis pravidel určujících způsob jakým se data kódují do čar a mezer) a typické využití. Základní rozdělení symbolik je na kódy souvislé a diskrétní, mohou se dělit i podle toho, mají-li pevnou nebo proměnnou délku. Čárové kódy nové generace jsou označovány jako dvoudimenzionální kódy. Podle užití můžeme rozdělit čárové kódy na kódy používané v obchodech, na kódy užívané v průmyslu a na speciální užití např. v transfuzních stanicích, poštovní čárové kódy a další.


Code 2/5

Skupina kódů 2/5 patří historicky k nejstarším – je schopen kódovat pouze numerické informace. Kód je proměnné délky a každý jeho dílčí znak je tvořen pěticí čar, z nichž tři jsou úzké a dva široké. Kód má velmi široké toleranční pásmo, je tedy vhodný i pro nekvalitní tisk, podklad, špatně přijímající barvu a ztížené podmínky čtení. Nevýhodou je značná délka.

Soubor:Inter25.gif Obrázek č. 2: Příklad čárového kódu "Code 2/5".


Čárový kód EAN

Jedná se o odchodní kód, který je užíván v obchodní síti pro označení zboží. Tento kód využívá každý stát zapojený do sdružení EAN (European Article Number) International (ČR má číslo 859). Kódovány jsou číslice 0 až 9, kde každou číslici kódují dvě čáry a dvě mezery. Může obsahovat 8 nebo 13 čísel (EAN8 se používá zřídka, je vyhrazen pro menší položky, na které se nevleze 13ti místný kód, např. na cukrovinky). První číslice určují stát (2-3 číslice), dalších několik číslic výrobce nebo dodavatele (většinou 4-6 číslic), další určují zboží a poslední číslice je kontrolní správnosti kódu. Upravenou podobu tohoto kódu najdeme u ISBN kódů knížek nebo ISSN kódů časopisů a jiných periodik.

Ean.png Obrázek č. 3: Příklad čárového kódu "EAN".


Code 128

Jedná se o průmyslové kódy, které se používají pro obchodní a logistické na kódování informací o daném výrobku (např. číslo artiklu, datum dodání, datum výroby, trvanlivost, hmotnost, velikost atd.). Každý z informací má svůj aplikační identifikátor, který udává o jaký typ údaje se jedná. Do tohoto kódu je možno zakódovat 102 znaků, kde každý znak je určován třemi čarami a třemi mezerami.

Soubor:Code128.gif Obrázek č. 4: Příklad čárového kódu "Code 128".


Code 39

Code 39 se využívá v nejrůznějších aplikacích s výjimkou prodeje v malém. Je přizpůsoben jako norma v automobilovém průmyslu, ve zdravotnické službě, v obraně a v mnoha dalších odvětvích průmyslu a obchodu. Je schopen kódovat číslice 0 až 9, písmena A až Z a dalších sedm speciálních znaků, přičemž každý znak je reprezentován pěti čárami a čtyřmi mezerami. Odhaduje se, že při užití Code 39 může dojít k chybě dekódování až po přečtení cca 30 miliónů znaků.

Soubor:Code39.gif Obrázek č. 5: Příklad čárového kódu "Code 39".


Codabar

Tento jednorozměrný kód je mezinárodně využíván při označování krevních konzerv v transfúzních stanicích, jsou využívány v některých knihovnách nebo jsou jimi označovány zásilky obsahující vyvolané fotografie. Umí zakódovat 10 číslic, 4 písmena (A-D) a znaky - + . : / a $ do sekvence tří mezer mezi čtyřmi čarami různých šíří na každý znak, přičemž kód by měl začínat a končit znakem.

Soubor:Codabar.gif Obrázek č. 6: Příklad čárového kódu "Codabar".


Code ITF

Dovoluje vysokou hustotu zápisu (až 8 znaků na 1 cm), je velmi často využíván v nejrůznějších odvětvích průmyslu, v označování přepravních jednotek. Dokáže kódovat číslice 0 až 9, přičemž každá číslice je reprezentována buď pěti linkami nebo pěti mezerami.

Soubor:Codeitf.gif Obrázek č. 7: Příklad čárového kódu "Code ITF".


PDF 417

Dvoudimenzionální kód s velmi vysokou informační kapacitou a schopností detekce a oprav chyb (při porušení kódu). Na rozdíl od tradičních čárových kódů, které obvykle slouží jako klíč k vyhledání údajů v nějaké databázi externího systému, si PDF 417 nese všechny údaje s sebou a stává se tak nezávislý na vnějším systému. Příkladem použití mohou být nejrůznější identifikační karty, řidičské průkazy (v některých státech USA). PDF 417 se s výhodou využije i pro zakódování diagnózy pacientů atd. Výhodou tohoto čárového kódu je samoobnovení v případě 50% poškození. Lze jej kombinovat s kódy systému EAN.

Soubor:Pdf417.gif Obrázek č. 8: Příklad čárového kódu "PDF 417".


Použité zdroje

Carovykod.com : Čárový kód [online]. c2004 , 2004 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.carovykod.com/index.php?id=2&lang=cz>.

Čárový kód [online]. 2008 , 16. 5. 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Čárový_kód>.

Čárový kód : čárové kódy, RFID, mobilní systémy, řízený sklad [online]. c2006 , 2006 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.kodys.cz/carovy-kod%7C1/>.

EAN CZECH [online]. c2006 , 2006 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.gs1cz.org/>.

Firma S&K LABEL spol. s r.o., společnost vyrábějící cenové, print, thermo a grafické samolepící etikety [online]. c2005 , 2005 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.sklabel.cz/content.php?id=40>.

LT.cz - Umění průmyslového značení [online]. c2004 , 2004 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.lt.cz/leonardo/index.php?option=content&task=view&id=45&Itemid=75>.


Obrázky pochází ze stránek:

Obrázek č. 1 - Carovykod.com : Snímače čárových kódů [online]. c2004 , 2004 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.carovykod.com/index.php?id=305&lang=cz>.

Obrázek č. 2 - Typy carovych kodu [online]. [1997-2007] , 2007 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.gaben.cz/typykodu.htm>.

Obrázek č. 3 - Čárový kód [online]. 2008 , 16. 5. 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Čárový_kód>.

Obrázek č. 4. - Typy carovych kodu [online]. [1997-2007] , 2007 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.gaben.cz/typykodu.htm>.

Obrázek č. 5 - Barcode Font from a Barcode Company - ABC 39170 [online]. c2008 , 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.abcfont.com/abc391/abc3917x.php>.

Obrázek č. 6 - Codabar – barcode types – Barcode software OCX ActiveX – ActiveBarcode [online]. [2008] , 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.activebarcode.com/codes/codabar.html>.

Obrázek č. 7 - Zoner software – Produkty – Zoner Barcode Studio 2 – Typy čárových kódů [online]. c2008 , 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.zoner.cz/barcode-studio/typy-kodu.asp>.

Obrázek č. 8 - PDF417 - PDF417 – PDF-417 – barcode types – Barcode software OCX ActiveX – ActiveBarcode [online]. [2008] , 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.activebarcode.com/codes/pdf417.html>.

--125129 15:16, 7. 6. 2008 (CEST)


Čárové kódy v mobilech

QR kódy a další - viz článek na Lupě: Budoucnost a současnost „čárových“ kódů pro mobily

a v Chipu: QR kódy: Sejmout a na web


RTENOTITLE