ÚPV: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 22: Řádek 22:
 
* získává, zpracovává a zpřístupňuje fond světové patentové literatury
 
* získává, zpracovává a zpřístupňuje fond světové patentové literatury
 
* zabezpečuje plnění závazků z mezinárodních smluv z oblasti průmyslového vlastnictví, jichž je Česká republika členem
 
* zabezpečuje plnění závazků z mezinárodních smluv z oblasti průmyslového vlastnictví, jichž je Česká republika členem
−
* aktivně se účastní spolupráce s jinými orgány státní správy při prosazování průmyslových práv<ref>Historie. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-08-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace/historie.html</ref>
+
* aktivně se účastní spolupráce s jinými orgány státní správy při prosazování průmyslových práv<ref>Základní informace. ''Úřad průmyslového vlastnictví'' [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-08-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace/historie.html</ref>
  
 
==Činnost Úřadu průmyslového vlastnictví ==
 
==Činnost Úřadu průmyslového vlastnictví ==

Verze z 5. 2. 2013, 18:04

Úřad průmyslového vlastnictví

Autor: Petr Hejtmánek

Klíčová slova: patent, úřad, vynález, duševní vlastnictví

Synonyma: Patentní úřad

Související pojmy:

nadřazené - duševní vlastnictví, právo, státní správa

podřazené - vynález, patent, patentová listina


Charakteristika Úřadu průmyslového vlastnictví

Úřad průmyslového vlastnictví je ústředním správním úřadem pro veřejnoprávní ochranu průmyslového vlastnictví. V jeho čele je předseda jmenovaný vládou. Plní funkci patentového a známkového úradu.[1]

Přehled základních funkcí

  • rozhoduje v rámci správního řízení o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků a vede příslušné rejstříky o těchto předmětech průmyslových práv
  • vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích
  • získává, zpracovává a zpřístupňuje fond světové patentové literatury
  • zabezpečuje plnění závazků z mezinárodních smluv z oblasti průmyslového vlastnictví, jichž je Česká republika členem
  • aktivně se účastní spolupráce s jinými orgány státní správy při prosazování průmyslových práv[2]

Činnost Úřadu průmyslového vlastnictví

Úřad rozhoduje o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky a označení původu výrobků. Vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích, vede ústřední fond světové patentové literatury.[3] Úřad průmyslového vlastnictví uděluje ve správním řízení majetková práva na vynálezy, tzv. patenty, které patří do oboru průmyslových práv k hospodářsky využitelným výtvorům. Také vede patentový rejstřík, do kterého se patenty a další zákonem stanovené skutečnosti s nimi spojené zapisují.[4] Úřad patentového vlastnictví také přijímá mezinárodní přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). Lze tak jedinou přihláškou získat ochranu ve 146 smluvních státech a čtyři regionální patenty. [5]

Historie

Čechy, Morava a další země patřily v dualistickém rakousko-uherském státě k Předlitavsku, jehož právní řád byl ovlivňován západními, průmyslově nejrozvinutějšími zeměmi. Platil zde říšský zákon č. 30/1897, o ochraně vynálezů, přičemž tehdejší patentní úřad sídlil ve Vídni. Se vznikem Československa byl tento zákon bez podstatných změn transformován na zákon č. 305/1919 Sb., sídlem patentního úřadu se stal Valdštejnský palác v Praze, budova, kde v současnosti sídlí Senát. [6] Řízení o ochranných známkách probíhalo až do 1. ledna 1950 před obchodními a živnostenskými komorami, a před ministerstvem průmyslu. Odvolacím orgánem ve druhém stupni byl Nejvyšší soud. K 1. dubnu 1952 byl zřízen Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty, později Úřad pro vynálezy, resp. Státní úřad pro vynálezy a normalizaci. Po několika dalších etapách vývoje vzniká v rámci rozdělení bývalého Československa Úřad průmyslového vlastnictví České republiky, který sídlí v Praze.[7]

Poznámky

  1. ↑ HENDRYCH, Dušan, Josef FIALA, Milana HRUŠÁKOVÁ, Jan HURDÍK, Vladimír KRATOCHVÍL, Marta MACHÁČKOVÁ, Ivo TELEC a Jaruška STAVINOHOVÁ. Právnický slovník. 2. rozš. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xx, 1320 s. ISBN 8071797405.
  2. ↑ Základní informace. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-08-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace/historie.html
  3. ↑ Zákon č. 14/1993 Sb. o opatření na ochranu průmyslového vlastnictví, [online].[cit. 2013-02-01]. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/zakony/14_1993.pdf.
  4. ↑ PATENT: Právní úprava a její změny. Sagit: Účetnitví, právo, daně [online]. Ostrava: SAGIT, 2004, 2004-05-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&typ=r&levelid=OC_272.HTM
  5. ↑ Přihlašování do zahraničí. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-10-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/vynalezy-patenty/prihlasovani-do-zahranici.html
  6. ↑ ZÍMA, Josef. Průmyslové právo v praxi (1. část). ELEKTRO: odborný časopis pro elektrotechniku [online]. 2011, roč. 2011, č. 8 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=45080
  7. ↑ Historie. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012-08-01 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/upv/zakladni-informace/historie.html

Použité zdroje

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ÚPV&oldid=28626“