Znalost

Z WikiKnihovna

Autorka: Magdaléna Filipová

Klíčová slova: znalost, informace, data, klasifikace

Synonyma: vědomost, poznatek

Související pojmy:

nadřazené:- ---

podřazené:- explicitní znalost, implicitní znalost, tacitní znalost, uvědomovaná znalost, neuvědomovaná znalost, patentová znalost, osobní znalost, znalost ve všeobecném povědomí, veřejná znalost

Charakteristika

Termín znalost se vyznačuje širokým spektrem významů. Možné definice jsou například tyto:

"Znalost lze definovat jako porozumění získané zkušeností nebo studiem."[1]

"Znalost je informace, která je organizována a analyzována, aby se stala srozumitelnou a použitelnou k řešení problému nebo k rozhodování."[2]

"Znalosti jsou možnosti účinného jednání."[3]


Vznik znalosti se většinou vyjadřuje pomocí schématu: DATA – INFORMACE – ZNALOSTI


1. DATA – fakta, obrázky, zvuky................................................+ interpretace a význam =

2. INFORMACE – formátovaná, filtrovaná a sumarizovaná data .........+ akce a aplikace =

3. ZNALOST – instinkty, ideje, pravidla a procedury, které vedou akce a rozhodnutí


Znalost lze efektivně uplatnit nejen když je formulovaná a publikovaná, ale také zařazena do fondu znalostí a uplatněna v rozhodovacím procesu. Využívání znalostí má souvislost s respektováním určitých hodnot, např. estetických, kulturních či etických. Znalosti se většinou přenáší formou vzájemné komunikace v podobě zpráv, sdělení či souborů dat. V procesu předávání znalostí nehraje významnou roli pouze zdroj znalostí, ale také jejich příjemce.

Příklady klasifikací pojmu znalost

Klasifikace podle Nonaka a Takeuchiho: [4]

1. Explicitní znalosti - lze je bez problémů vyjadřovat, sdílet, formalizovat a systematicky uspořádat

2. Implicitní znalosti - jsou osobní, velmi těžce formalizovatelné, získávají se zkušeností a praxí

3. Tacitní (tiché) znalosti - implicitní znalosti, které nelze formalizovat


Johariovo okno znalostí: [5]

1. Uvědomovaná znalost – něco vím a dokážu to vyjádřit

2. Uvědomovaná neznalost – uvědomovaný znalostní nedostatek

3. Neuvědomovaná znalost – implicitní znalost - zkušenosti, rutina

4. Neuvědomovaná neznalost – neznámý znalostní nedostatek


Boisotova matice – čtyři úrovně: [6]

1. Patentová znalost – kontextově závislá

2. Osobní znalost – závislá na subjektu a jeho osobních zkušenostech

3. Znalost ve všeobecném povědomí – všeobecně rozšířená, málo kodifikovaná

4. Veřejná znalost – kodifikovaná, rozptýlená, má strukturovanou formu


Tři základní aspekty znalosti podle Ladislava Tondla:

1. Objekt znalosti – zpráva, znakový komplex (musí mít interpretovatelný obsah)

2. Subjekt znalosti – vlastník, tlumočník znalosti, potenciální příjemce

3. Kvalita znalosti – hodnotící atributy (např. informační hodnota)

Konverze a vznik nových znalostí

Znalosti se mohou měnit, procházet tzv. konverzí.

Existují čtyři základní způsoby:

1. Socializace – vytváření nové tacitní znalosti ze staré tacitní znalosti

Vytváření a přenos těchto znalostí se nazývá sdílení. Jako příklad může sloužit tzv. učňovství.

2. Externalizace – ze staré tacitní znalosti vzniká nová explicitní znalost

Vlastník původní tacitní znalosti ji nedokáže formulovat, a tak ji musí zprostředkovat někdo jiný pomocí metafor a příběhů.

3. Kombinace – tvorba nové explicitní znalosti ze staré explicitní znalosti

Dochází ke spojování původně samostatných explicitních znalostí.

4. Internalizace – vytváření nové tacitní znalosti ze staré explicitní znalosti

Děje se na individuální úrovni formou učení se při činnosti.

Znalosti a současnost

Společnost se v 90. letech 20. století posunula od zpracování dat ke zpracování znalostí, které se staly novým artefaktem. Hlavní zdroj bohatství moderní společnosti představuje tvůrčí a individualizovaná práce s informacemi a jejich proměna na znalosti. Důležitými nástroji pro vytváření znalostí jsou vzdělaní lidé a moderní digitální technologie.

V současnosti vzniká velké množství znalostí jak na teoretické, tak na praktické úrovni. Zájem je především o techniku a využívání vědeckých poznatků v praxi. Zformovalo se nové pojetí vzdělávání, značně orientované na počítačovou gramotnost, ekologickou výchovu a celoživotní učení.

Velmi populárním a užitečným konceptem dnešní doby je znalostní management. Zajímají se o něj především obchodní organizace a výrobní podniky, ale může být zaveden i do vzdělávacích institucí nebo orgánů veřejné správy.

„Znalostní management představuje systematický přístup k vyhledávání a využívání znalostí v zájmu tvorby hodnot. Zahrnuje již samotný vznik, výběr, zpracování, formalizaci, transformaci a ukládání znalosti do paměti, ale těžiště je v šíření, dalším rozvoji znalostí a v jejich efektivním využívání.“[7]

Poznámky

  1. Krbálek, Pavel. Tvoření znalostní společnosti. In Kognice 2008 : recenzovaný sborník IV. ročníku konference s mezinárodní účastí, Hradec králové, 18.9. a 19.9. 2008. Vyd. 1. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008, s. 257.
  2. Citováno podle Bureš, Vladimír. Znalostní management a proces jeho zavádění : průvodce pro praxi. 1. vyd. Praha : Grada, 2007, s. 27.
  3. Citováno podle Truneček, Jan. Management znalostí. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2004, s. 13.
  4. Citováno podle Truneček, Jan. Op. cit.
  5. Citováno podle Barták, Jan. Od znalostí k inovacím. Praha : Alfa nakladatelství, 2008.
  6. Citováno podle Bureš, Vladimír. Op. cit.
  7. Bureš, Vladimír. Znalostní management jako aplikační oblast kognitivních věd. In Kognice 2008 : recenzovaný sborník IV. ročníku konference s mezinárodní účastí, Hradec králové, 18.9. a 19.9. 2008. Vyd. 1. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008, s. 103.

Použitá literatura

  • BARTÁK, Jan. Od znalostí k inovacím. Praha : Alfa nakladatelství, 2008. 190 s. ISBN 9788087197035.
  • BUREŠ, Vladimír. Znalostní management a proces jeho zavádění : průvodce pro praxi. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. 212 s. ISBN 9788024719788.
  • Kognice 2008 : recenzovaný sborník IV. ročníku konference s mezinárodní účastí, Hradec králové, 18.9. a 19.9. 2008. Vyd. 1. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008. 311 s. ISBN 9788070410233.
  • SPIS, Manifest znalostní společnosti. Sdružení pro informační společnost [online]. 2004 [cit. 2011-04-25]. Dostupnéz WWW:

http://www.spis.cz/spis2/fileadmin/docs/Projekty/Manifest_2004/manifest2004.pdf.

  • TONDL, Ladislav. Znalost a její lidské, společenské a epistemické dimenze. Vyd. 1. Praha : Filosofia, 2002. 173 s. ISBN 8070071672.
  • TRUNEČEK, Jan. Management znalostí. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2004. 131 s. ISBN 8071798843.