Listina základních práv a svobod

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Pavel Šáda
Klíčová slova: Listina základních práv a svobod, právo, zákon, legislativa
Související pojmy: Ústava ČR, Zákony ČR

Obsah

Definice

Listina základních práv a svobod je ústavní zákon, zaručující lidská práva a základní svobody, hospodářské, sociální a kulturní práva národnostních a etnických menšin.[1] Je součástí ústavního pořádku České republiky.

Historie

Listina byla přijata Federálním shromážděním spolu s ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. 9. ledna 1991. Po rozpadu federativní republiky byla republikována usnesením České národní rady č. 2/1993 a stala se součástí ústavního pořádku ČR. V roce 1998 byla novelizována ústavním zákonem č. 162/1998 Sb. Listina nebyla vytvořena žádným zákonodárným sborem, a proto její původ označujeme jako přirozenoprávní. Tento charakter listiny má za následek to, že není možné ji zákonem zrušit či výrazně omezit.[2]

Obsah

Listina se skládá z několika částí. Úvodní část se nazývá preambule, což je slavnostní úvod, ve kterém jsou, mimo jiné, zmíněny hodnoty, kterými byla tvorba Listiny motivována a je připomenuto, že lidská práva u nás byla v historii několikrát potlačována. Samotná Listina zaručuje demokracii v našem státě a zakazuje trest smrti. Jsou deklarována základní osobní práva (právo na život, nedotknutelnost osoby, svoboda pohybu, svoboda projevu…), sociální práva (právo na vzdělání, na ochranu zdraví, na příznivé životní prostředí…), politická práva (právo shromažďovat se, sdružovat se, petiční právo…), práva národnostních a etnických menšin apod. V šesté hlavě je definován pojem občan a je zde také například uvedeno právo na politický azyl.

Součástí Listiny je také ústavní zákon č. 23/1991 Sb., který Listinu uvádí. Vzhledem k čl. 112 odst. 3 Ústavy České republiky má tento někdejší federální ústavní zákon v právním řádu České republiky sílu pouhého zákona, byť jeho označení nebylo formálně změněno.[3]

Struktura

Listina obsahuje šest hlav a celkem 44 článků, které jsou rozdělené na další dílčí části.

Preambule

Hlava první – Obecná ustanovení

Hlava druhá - Lidská práva a základní svobody

Hlava třetí - Práva národnostních a etnických menšin

Hlava čtvrtá - Hospodářská, sociální a kulturní práva

Hlava pátá - Právo na soudní a jinou právní ochranu

Hlava šestá - Ustanovení společná

Článek 17

Z pohledu knihovníka či informačního pracovníka se jedná o velmi podstatnou část Listiny. V této pasáži je mj. deklarována svoboda projevu, právo na informace a zakázána cenzura. Celé znění článku 17 vypadá takto:

(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.

(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

(3) Cenzura je nepřípustná.

(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

(5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.[4]

Poznámky

  1. Encyklopedický slovník. 1. vyd. Praha: Odeon, 1993, s. 612, ISBN 80-207-0438-8.
  2. Listina základních práv a svobod se stala součástí právního řádu ČSFR. In: Ceskatelevize.cz [online]. 2009 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kalendarium/41169-listina-zakladnich-prav-a-svobod-se-stala-soucasti-ustavniho-radu-csfr/
  3. Zákon, kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon FS ČSFR. In: č. 2/1991 Sb. 1991. Dostupné z: http://www.usoud.cz/dalsi-ustavni-zakony/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=376&cHash=6ead6b64690d9c6d65e9a0c2c1160ba5
  4. Listina základních práv a svobod. In: č. 2/1993 Sb. 1993. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html


Zdroje

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Pracovní prostory
Nástroje