Douglas Carl Engelbart

Z WikiKnihovna


Douglas Carl Engelbart
Dce.gif
 
Portland, Oregon, USA
Datum a
místo úmrtí

 
  ženatý s Karen O'Leary Engelbart, 4 děti s Ballard Fish Engelbart (Gerda, Diana, Christina a Norman)
  San Francisco, Kalifornie, Spojené státy americké
  Spojené státy americké
Vzdělání Oregon State University (B.S.),
University of California at Berkeley (Ph.D.)
Pracoviště Stanford Research Institute,
Tymshare,
McDonnell Douglas,
Doug Engelbart Institute (dříve Bootstrap Institute)
  Lemelson-MIT Prize,
Turing Award,
National Medal of Technology,
Lovelace Medal
Známý pro počítačová myš, hypertext, groupware, interactive computing

Douglas "Doug" Carl Engelbart (narozen 30. ledna 1925 poblíž Portlandu, Oregon, USA) [1] je americký vynálezce. Výsledky jeho práce, započaté v 50. letech, zahrnují patent na počítačovou myš [2], rozvoj základního grafického uživatelského prostředí a groupware. Engelbart získal roku 1997 cenu A.M. Turing Award [3], nejvyšší ocenění v informatice, za jeho "inspirující vizi budoucnosti interaktivních počítačů a vynálezu klíčových technologií vedoucích ke zrealizování této vize". [4]

Mládí

Engelbart vyrostl na farmě blízko Portlandu. Po dvou letech ve službách amerického námořnictva, kde za druhé světové války pracoval jako radarový technik, získal v roce 1948 bakalářský titul v oboru elektrotechniky na Oregonské státní univerzitě. Práce v oboru elektrotechniky v Ames Research Center v Moffet Field v Kalifornii jej však příliš neuspokojovala. V prosinci roku 1950 dostal nápad, který změnil zbytek jeho života. [5]

Dílo a význam pro informační vědu a knihovnictví

Engelbartovým snem bylo použití počítače k propojení jednotlivců v síti, které by jim umožnilo sdílet a aktualizovat informace v "reálném čase". [6] Spojil myšlenku kolaborativního softwaru, resp. groupwaru, s jeho zkušenostmi s radarovými obrazovkami a s myšlenkami, které získal z článku od Vannevara Bushe "As We May Think" z časopisu Atlantic Monthly, do představy propojených počítačů, které pracují s grafickým uživatelským prostředím. [7] Roku 1955 získal doktorát z elektrotechniky na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde působil po dobu jednoho roku jako asistent, než přijal pozici v Stanford Research Institute (SRI, nyní SRI International) v Menlo Park v Kalifornii. [8]

V roce 1963 byl Engelbart zafinancován společností SRI k založení vlastní výzkumné laboratoře Augmentation Research Center, kde pracoval na vynalézání a zdokonalování různých zařízení jako jsou počítačová myš, vícenásobné zobrazení oken, nebo hypermédia (propojení textu, obrázků, videa a hudebních souborů v jednom dokumentu) - pro vkládání, ovládání a zobrazování dat. [5] Spolu s kolegou v SRI Williamem Englishem nakonec zdokonalili řadu vstupních zařízení včetně joysticku, světelného pera, nebo trackballu, které jsou dnes běžné. [9] Před Engelbartovými vynálezy se používaly pracné a chybám náchylné děrovací karty, nebo ručně nastavitelné elektrické spínače nutné k ovládání počítačů a data musela být nejprve vytištěna, než mohla být zhlédnuta. Jeho práce umožnila ovládání počítače běžným uživatelům. [7]

Počátkem roku 1967 se Engelbartova laboratoř stala druhou stanicí v Advanced Research Projects Agency Network (ARPANET), prvním předchůdcem internetu. [5] 9. prosince 1968, na počítačové konferenci v San Francisku, demonstroval Engelbart kolaborativní počítačový systém fungující v reálném čase, známý jako NLS (oNLine System). Prostřednictvím NLS spolu s kolegou, který se nacházel v Menlo Park, pracovali na sdíleném dokumentu v jednom okně (za pomoci připojené klávesnice a myši), zatímco vedli světově první veřejnou počítačovou video konferenci v okně druhém. [10] Engelbart pokračoval na svém výzkumu, v budování stále více sofistikovaných vstupních a zobrazovacích zařízení a ve vylepšování grafického uživatelského prostředí, avšak kvůli škrtům v rozpočtu v SRI většina z jeho výzkumných pracovníku odešla do jiných institucí, např. Xerox Palo Alto Research Center v Kalifornii. [5]

Po roce 1976 se Engelbart z důvodu různých neshod a nedorozumění stáhl do ústraní. Několik jeho nejlepších výzkumníků se od něj odcizilo a opustilo jeho organizaci, když byl roku 1970 založen Xerox PARC. Mansfieldův dodatek, konec války ve Vietnamu a konec Projektu Apollo snížil jeho financování od ARPA a NASA. Vedení SRI, které neporozumělo Engelbartovým snahám, jej roku 1976 propustilo. V roce 1978 koupila NSL společnost Tymshare, najala Engelbarta a nabídla mu komerční služby založené na NLS. Nedlouho poté se však Engelbart začal cítit přehlížen - operační problémy potlačily jeho touhu provádět další výzkumy. Různí vedoucí v Tymshare a McDonnell Douglas (který roku 1984 převzal Tymshare) projevili zájem o jeho myšlenky, ale nikdy neposkytli patřičné prostředky ani pracovníky pro jejich rozvoj. Engelbart opustil McDonnell Douglas v roce 1989. [5]

Ocenění

Od poloviny 90. let obdržel Engelbart několik významných ocenění. V roce 1996 dostal cenu Yuri Rubinsky Memorial Award, o rok později získal Turing Award a také Lemelson-MIT Prize, nejvýznamnější ocenění za vynálezy a inovaci. Roku 1999 pořádal Paul Saffo z Insitute for the Future odbornou konferenci na Stanford University's Memorial Auditorum, aby uctil Engelbarta a jeho přínos. V prosinci 2000 obdržel Engelbart cenu American National Medal of Technology a rok poté také British Computer Society's Lovelace Medal. [3]

Současnost

V současnosti je emeritním ředitelem Doug Engelbart Institute, dříve známého jako Bootstrap Institute, který založil v roce 1988 se svou dcerou Christinou Engelbart. Institut se nachází ve Fremontu v Kalifornii a prosazuje koncept kolektivní inteligence, rozvoj Open Hyper-Document Systems (OHS) a HyperScope, podskupinu OHS. [11]

Doporučená četba

  • BARDINI, Thierry. Bootstrapping: Douglas Engelbart, Coevolution, and the Origins of Personal Computing. Stanford University Press, 2000. ISBN 978-0-8047-3871-2.

Citace a použité zdroje

  1. Curriculum Vitae. Doug Engelbart Institute [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.dougengelbart.org/about/cv.html
  2. Patents. Doug Engelbart Institute [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.dougengelbart.org/about/patents.html
  3. 3,0 3,1 Honors Awarded to Doug Engelbart. Doug Engelbart Institute [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.dougengelbart.org/about/awards.html
  4. Chronological listing of A.M. Turing Award Winners. Microsoft Research [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: https://research.microsoft.com/en-us/events/turing100celebration/turingawardwinners.aspx
  5. 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 ENGELBART, Christina. A Lifetime Pursuit. Doug Engelbart Institute [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.dougengelbart.org/history/engelbart.html
  6. HERMIDA, Alfred. Mouse inventor strives for more. BBC News Online [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/1633972.stm
  7. 7,0 7,1 LOWOOD, Henry. Douglas Engelbart Interview 1. Stanford University [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www-sul.stanford.edu/depts/hasrg/histsci/ssvoral/engelbart/main1-ntb.html
  8. Hall of Fellows: Douglas C. Engelbart.Computer History Museum [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.computerhistory.org/fellowawards/hall/bios/Douglas,Engelbart/
  9. ENGELBART, Douglas C. a William K. ENGLISH. A Research Center for Augmenting Human Intelect. Stanford Research Institute [online]. 1968 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.dougengelbart.org/pubs/augment-3954.html
  10. Doug's 1968 Demo. Doug Engelbart Institute [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.dougengelbart.org/firsts/dougs-1968-demo.html
  11. Footnote. Doug Engelbart Institute [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.dougengelbart.org/about/dei-footnote.html

Externí odkazy